Opravy nádražních budov jistě patří také mezi důležité úkoly SŽDC, ale podstatnější pro cestující je rychlost a komfort nabízené dopravy a za traťovou rychlost odpovídá právě SŽDC. A tak zatímco čeští soukromí přepravci jezdí se svými soupravami např. v sousedním Rakousku rychlostí 200 km/h, na domácích tratích o tom mohou leda tak snít. Jsou-li prioritou opravy nádraží, nelze se divit. Připomeneme, že Českoslovenští občané už v roce 1937 cestovali z Prahy do Brna vlakem 2 hodiny 49 minut (2), dnes v době super-technologií se jízdní doba pohybuje od 2 hodin 25 minut do 3 hodin 8 minut. (3) Nic světoborného a bohužel ve srovnání s vyspělým železničním světem se jedná o hodně zaostalé hodnoty.

Špičkové vysokorychlostní tratě provozuje více jak desítka zemí a jsou mezi nimi i ty menší země, např. Švýcarsko, Belgie a Nizozemí nebo Tchaiwan. Šampionem v délce provozovaných tratí je Čína, na evropském kontinentě pak vede Španělsko, které předběhlo Francii. Ačkoliv naši evropští sousedé budují a spouští nové vysokorychlostní tratě (VRT), Česká republika v roce 2019 hovoří o „přípravě“ VRT, kdy za onen plánovaný skvělý výsledek máme pokládat blížících se pár kilometrů u Českých Budějovic. To je za dvacet pět let žalostný výsledek a tvrzení, že Česko stále neprovozuje ani metr vysokorychlostní železnice tak zůstává v platnosti.

Zdá se, že zásadní výstavba VRT tratí v České republice je nad síly státu a jeho úředníků, resp. státních manažerů. Pokud správně vyhodnotíme toto poznání, pak lze nalézt cestu, jak stav změnit. Brzy se nám totiž evropští cestující začnou zákonitě vyhýbat. Kdo by jezdil zbytečné hodiny pomalým vlakem, když nemusí, a když sousední země nabízejí podstatně rychlejší a také komfortnější spojení. A hezká opravená nádraží cestující k cestě přes Českou republiku nezlákají. Je dobře, že nový ministr dopravy, jak sám prohlásil, se dále hodlá ptát v SŽDC ,jak si svou práci vlastně vůbec představují.

Poznámky:
1. Zdroj ZDE
2. Zdroj ZDE
3. Zdroj ZDE