ZDE

Ve stejném periodiku se pak jiná autorka, Valerie Richradson ptá: „Po týdnech pouličního násilí, které si při válkách gangů, ale i náhodných střelbách vyžádalo stovky černých obětí, včetně dětí, se pozorovatelé stále častěji ptají: Kdo je vlastně Black Lives Matter?“

Ví to nepochybně starosta New Yorku, De Blasio , který sdělil CNN, že zakazuje veškerá velká shromáždění v New Yorku, s výjimkou pro Black Lives Matter. (BLM). Podle De Blaisa se členové BLM shromažďovat smí. (ZDE) Právní pojem slova „diskriminace“ k De Blasiovi zřejmě ještě nedorazil...

De Blasio snad čeká, kdy se další sochy buď zničí nebo postříkají červenou barvou. Asi jako když duševně slabší příznivci Black Lives Matter zvandalizovali sochu otroka prchajícího se svou malou dcerou. Socha stojí před kostelem v New Albany. Obličeje byly natřeny červeně, podobně jako činí BLM u soch generálů Konfederace a nebo u Kryštofa Kolumba. Památník v New Albany byl vybudován jako vzpomínka na otrokyni, Lucy Higgs Nichols, která unikla z otroctví i se svým dítětem během občanské války, a stala se zdravotní sestrou v armádě Unie. (ZDE)

Ještě před čtrnácti dny vedl v průzkumech prezidentského klání kandidát Demokratů Joe Biden, a to dokonce dvojciferným náskokem přes dvanáct procent. Poté však prohlásil, že policie se stala „nepřítelem“ a že „absolutně“ podporuje odebírání finančních prostředků z policejních složek po celé zemi.(ZDE). To samozřejmě nebylo moc taktické, protože v řadách policie slouží i mnoho hispánců a černých Američanů. A o tom, jak policie „vraždí“, se už vydalo tolik důkazů,  že tato lež skončí jako mnohé jiné. Biden zjevně přestřelil.

Mezitím, jak už je ve Spojených státech obvyklé, se mnoho lidí začalo vracet do práce tam, kde karanténa slavila úspěch. Přes čtyřicet procent nezaměstnaných se vrátilo do práce,  byť pandemie zasáhla další státy, především Floridu a Texas a začíná i v Ohiu. Když vláda USA oznámila, že skoupila produkci léku remdesivir, naděje Američanů stouply. O vakcíně, vyráběné i v ČR (ZDE), a která má být nasazena v říjnu se zatím hovoří tiše (američtí lékaři s ní počítají spíše v lednu 2021), ale to už úřadující prezident Donald Trump začal své příznivce získávat zpět. Podle posledních průzkum stáhl náskok Joea Bidena na pouhé čtyři procenta. (Pozn. Některé agentury uvádějí 6%).

Zdá se, že sázka na ponižování bílých obyvatel a mazání dvě stě let kultury, od které si Demokraté slibovali výhru a obsazení Bílého domu, vůbec nemusí vyjít. Ohrožení bílé populace v USA je totiž  evidentní a cílené a dokonce podporováno řadou globálních firem.

Po vyvraždění bílých farmářů a jejich rodin kdysi na Haiti, pak v Rhodésii (dnes Zimbabwe) a vyvražďování bílých farmářů a obyvatel v Jihoafrické republice si už jen naprostý naivka může myslet, že v USA jde o nějaká práva, navíc afirmací podporované skupiny obyvatel, která „kulturou rušení“ a násilím v ulicích hodlá přepisovat minulost. Nepřekvapí, že proti „kultuře rušení“ se ozvaly první stovky světových umělců a nepochybně nebudou poslední. Proti násilí si Američané budou muset zvolit své prostředky.

Do toho vše se hraje o i sociální sítě a Facebook zvažuje zákaz politické reklamy napříč svou sítí před listopadovými prezidentskými volbami v USA (ZDE). Mark Zuckerberg, generální ředitel Facebooku, totiž opakovaně řekl, že (pozn. na rozdíl o Evropské unie) jeho společnost není arbitrem pravdy a nehodlá zkoumat, zda politické reklamy obsahují nepravdy či dezinformace, protože to věcně ani není množné. 

Sluší se dát Marku Zuckerbergovi za pravdu, protože taková CNN téměř tři roky informovala americkou veřejnost o ruském ovlivnění voleb v roce 2016, aby se ukázalo, že to vše byla neskutečná a nehorázná lež. Lež, která zahájila americkou občanskou studenou válku, která se dnes díky aktivistům v BLM a trapnému Bidenovi stala vážným nebezpečím reálné občanské války. Nebezpečím téměř na spadnutí.