Pokud se někdo rozhodl bojovat s fake news, zde má krásnou možnost. Poprvé Británie během doslova hádacího období po svém referendu dodržovala všechna pravidla EU a nezaznamenala žádný dramatický ekonomický sestup, o které autor píše. O takové Francii či Itálii by se spíše dalo pochybovat. A do konce tohoto roku se stav v Británii příliš nezmění. Výsledek dohody mezi EU a Británii bude buď cosi podobného smlouvě s Kanadou a nebo se pojede podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). A ani to nepředstavuje žádnou záruku pro text autora, že to bude představovat pro Británii nějakou hrůzu. Navíc dodejme, že dovoz z EU do Británie představuje o 20% vyšší podíl než britský vývoz do EU, a tak si i neekonom spočítá snadno, kdo na tom vlastně prodělá. Britové to nepochybně nebudou. Co už vůbec autor jaksi pomíjí, že EU si vynutilo, že bude jako jediné uzavírat za všechny členské státy mezinárodní dohody, jako kdyby celek pod názvem Commonwealth (Volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých dominií a kolonií) neexistoval. To je jedna z věcí, která Britům nesmírně vadila a vadí stále.

Podruhé se podívejme na ta podivná čísla, co nám autor podsouvá. Lze snadno dohledat, že příspěvky do společné pokladny EU se stanovují procentuální sazbou hrubého národního důchodu (HND), a v průměru se pohybují kolem jednoho procenta. Do výpočtu, jak si mnozí pamatují, se komicky v Británii museli zahrnout i příjmy z prostituce a tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder ze služeb kněžek lásky učinil početné podnikání. Také mnozí pamatujeme, že Velká Británie po vstupu do EU žádala velkou část svého příspěvku zpět a výrok tehdejší premiérky Margaret Thatcherové: Chci své peníze zpátky! (summit ES v Dublinu, 1979) je známý. Kdybychom s nadsázkou přepsali ty dnes podivné zveřejněné odhady, tak by to opačně znamenalo: Nic nedali, tak je to nic stát nebude. Abychom se zastali autora, který řádně uvedl své zdroje, pak mu přiznejme, že jím uvedené odkazy skutečně s uvedenými čísly a podivnými odhady pracují. Včetně od agentury Bloomberg.

Za 47 let Britové zaplatili cca 47% svého HND a více to prostě nebylo. Protože jak je výše uvedené, nikdo více od žádného státu nevybral. Pokud někdo tvrdí, že Brexit bude stát téměř polovinu hrubého národního důchodu, pak by Británie zkrachovala druhý den. A pokud i přijmeme, že tím nemyslel okamžitý výdaj, ale (nějak, jaksi, možná = nehodící si škrtněte) rozložený v čase, tak i tehdy to číslo (údajně očištěné o inflaci) se jeví jako přinejmenším přemrštěné a záměrně nadsazené. Takový ten strašák do zelí. Jenomže je po parlamentních britských volbách a žádný strašák ani za dva roky nezabral. Spíše opačně. Svoboda se v Británii cenní a přepočítávat ji na nějaké peníze chvilku vydrží, dlouho nikoliv. A pro pořádek dodejme, že agentura Bloomberg to je politika antiTrump a antiJohnson. Údajně od nich je třeba vnímat jako nezřídka účelové, a proto je nutné k nim přistupovat s mimořádnou nedůvěřivostí. Nikoliv je bezmyšlenkovitě opisovat.

Zdroj:
(1) ZDE