Roky marné naděje

Roky naděje se změnily ve zklamání. Východní Evropa zužovaná pod knutou tehdejšího Sovětského svazu v tzv. socialistickém táboře očekávala při vstupu do Evropské unie (EU), že její jednotlivé státy budou přijaty jako rovnoprávní členové, že síla ekonomiky a svobodného trhu Západní části EU jim pomůže v ve dvou dekádách smazat propastný ekonomický rozdíl, a že hodnoty svobody a práva se stanou celoevropským kamenem pro další společný rozvoj. Co už mohlo být naivnější…

Neokoloniální politika EU

Východní Evropa pomalu a jistě procitá ze svého naivního snu a zjišťuje, že místo rovnoprávného postavení v EU se stala jen oblastí, ve které se chová Západní část EU jako v bývalých afrických a jiných koloniích. TA námi vysněná Evropská unie, do které jsme hlasováním vstupovali je dávno ta tam. Dnešní EU sice poskytuje jakési podivně dirigované dotace, ale mnohonásobně vyrabovává dosažené zisky v „Nových koloniích“. Navíc Západní EU skupovala podniky a závody, aby je nezřídka uzavírala a likvidovala jako konkurenty svých výrobců. K tomu podbízí mizerné potraviny, výrobky plné záměrných chyb (tzv. lidově řečená „kurvítka“) a ještě TATO EU extrémně reguluje, cenzuruje, nařizuje a zahájila plán migrační nařízené okupace, který v dějinách Evropy nemá obdobu a jehož zrůdnost je evidentní. TA EU, ve kterou jsme doufali se stala po nástupu předsedy Evropské komise Junckera a kancléřky SRN Merkelové TOUTO EU, tedy novým terorizujícím a nemorálním svazem, tolik připomínající dějinami zapomenutý Sovětský svaz. Nikdy by české referendum v roce 2003 nemohlo být většinově pro vstup do EU, kdybychom měli v nabídce TUTO stále se horšící EU. Byli jsme jako národ podvedeni a jsme navíc Bruselem, Paříží a Berlínem trvale zrazováni. Prostor práva a svobody bývalých Evropských společenství (EHS) je definitivně zničen a nejsou žádné náznaky, že by se stav měl změnit. On se také sám nezmění.

Zklamané stovky milionů občanů

Reálné nevylhané průzkumy neznáme. Můžeme proto jenom odhadovat, kolik Evropanů je s TOUTO EU nespokojených a jak se to projevuje v jejich politické volbě. Britové, Poláci, Maďaři, Rakušané, Italové, Katalánci, Slováci, Češi….číslo bude vysoké. A nedá se to v žádném měřítku přehlédnout. Přesto se nic nemění, spíše dále jen zhoršuje. Konání Junckera či Merklové a jejich vyhrožování národům, jejich mstivé plány vůči Britům či kritikům TÉTO EU připomínají svou ubohostí to nehorší, co Evropa kdy poznala. Rozhodně TITO DVA nejsou žádným příslibem jakéhokoliv zlepšení. TUTO EU nikdo z Bruselu či Berlína nezreformuje, Dnešní EU musí být změněna politickou silou. Jenom odmítnutí současné politiky EU rozhodující části členských států EU může něco změnit. Britové se rozhodli pro odchod. A tak zatím pouze V4 (Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika) představuje relativně malou soudržnou skupinu, která se postupu a svévoli EU brání. Ale slabě.

Je to málo a Junker i Merkelová dávají okázale najevo, že je názory V4 nezajímají. Pokud se státy v EU nedomluví na doslovné vzpouře proti dosavadní politice TÉTO EU, žádný nový směr nebude. Snad už by si evropští politici z EU mohli konečně přiznat, že není žádného důvodu, aby politici Francie, Německa a úředník z Bruselu měli nekontrolovatelné a svévolné právo řídit životy 300 milionů občanů z ostatních 25-ti členských států EU.

Trochu euekonomiky na závěr

O tom, jakou „spravedlivou“ politiku dělá TATO EU ke Spojeným státům a občanům EU si mohou mnozí přečíst na necenzurovaných stránkách. Pro ukázku vyjímáme z článku Karla Dyby:

Tak např. USA zatěžuje dovozy automobilů z EU clem ve výši 2,5%, zatímco EU uvaluje na dovoz automobilů z USA clo ve výši 10%. Ceny agrárních produktů obecně uvnitř EU jsou zhruba o 20% vyšší, než jsou světové ceny resp. ceny stejných produktů v USA. EU má proto dlouhodobě významný přebytek v obchodu s USA (cca 120 mld USD v r. 2017). Zejména v případě agrárních produktů jsou tak evropští spotřebitelé dlouhodobě nuceni kupovat dražší produkty vyrobené v EU. Je to o praktikách různých dobře zorganizovaných lobby průmyslových i agrárních výrobců. Komise tak chrání velké firmy na úkor spotřebitelů, kteří žádnou zorganizovanou a finančně silnou lobby, jež by prosazovala jejich zájmy v Bruselu, nemají.

A ještě jedna perla nesmí chybět. Lenka Zlámalová více než trefně píše:

Hlavním agentem Ruska v Evropě je jednoznačně Německo. Ten skutečný vliv se velmi brutálně, za pasivního přihlížení Bruselu a aktivní role Berlína odehrává v energetice. Rusko na země EU a především na její střední a východní křídlo má velmi účinnou zbraň a je to plyn. Značná část států je na něm závislá. Evropská unie roky tolerovala, aby na jejím jednotném trhu s plynem Moskva tuto zbraň brutálně zneužívala ke svým ekonomickým, ale především politickým cílům. Ruský státní plynárenský podnik tu zbraň zneužíval, protože mu to Brusel roky přinejmenším toleroval. Zprávu o 271 stranách přinesl The Daily Telegraph. Takže mimochodem povedeme dál debatu, zda pokračovat ve stavbě jaderných elektráren, nebo nikoliv?

S TOUTO EU jsou další prázdné debaty k ničemu. Bude to chtít jiný přístup všech členských států.