Údajně je připravena novela katastrálního zákona, která umožní, aby přes prostředníka, „bílého koně“, přišla k majetku třetí osoba, která již majetek nabude „v dobré víře“ a nebude muset nic vracet a vlastník bude mít značně omezeno právo se dovědět, že je mu majetek kraden dříve, než bude ukraden a jedině zdlouhavou soudní cestou se bude svého vlastnictví domáhat, pokud se vůbec domůže.

Takové zákony a novely mohou schvalovat jen a pouze zloději k obrazu svému, kteří si připravují pro zlodějny a podvody „zákonnou normu“. Špatný zákon o církevních restitucích bude tedy podporován zřejmě dalšími novelami a úpravami, o kterých se nedovíme, protože budou schváleny s nějakým dalším balíčkem zákonů.

Schválení  zákona o církevních restitucích, který bude mít  tak ohromný  celospolečenský, ale i majetkový dopad na občany a stát, kdy tak velké rozhodnutí bude záviset pouze  na jednom či dvou poslancích, jež pravděpodobně budou nějak za svůj hlas „odměněn“ nebo kdy bude  „101“  zastrašena možným spojením  schválení zákona o církevních restitucích třeba se schválením rozpočtu a s důvěrou vlády, kterou nemusí přežít – lze brát i jako formu nátlaku nebo dokonce vydírání poslanců vládou. Poslanci  již nehlasují dávno podle svého vědomí a svědomí či vůle voličů, ale podle vůle strany, což lze brát  minimálně i jako porušení poslaneckého slibu. To  je důvodem, aby se zvýšil tlak všech hnutí, spolků i opozičních stran, odborů,  ale i občanů, aby tento zákon neprošel. Ne s touto partičkou, říkající si „vláda“, které nedůvěřuje cca 90% občanů a 80% si nepřeje, aby tento zákon byl schválen, včetně většiny věřících. Vládní parta  dostatečně prokázala, že ji nejde o prosperitu a budoucnost státu a občanů, ale pouze a jen o vlastní zisky, zisky pro své rodinné příslušníky a kamarádíčky, bez ohledu, zda jde o špinavé či čisté peníze a stejně důkladně prokázala, že je vládou neodpovědných a zkorumpovaných jedinců, která bude od válu, až skutečné potíže a následky schválení církevních restitucí dopadnou na stát a občany.

Jaký je vlastně rozdíl mezi vyvlastňováním  v 50.letech a  uzákoněnými zlodějnami dneška?   Jen jeden a podstatný  – majetek zůstal  doma a posloužil státu i občanům Československa. Nespravedlnost jedna se nahradí nespravedlností  jinou a sloužit bude církevním papalášům a různým vekslákům s majetky a rozsáhlá česká území bude vlastnit Vatikán, jež nemá tu nejlepší  a čistou pověst nebo další zloději, kteří si prostřednictvím církevních restitucí přijdou k majetkům i penězům a budou moci nejen bohatnout, ale i snáze vydírat jak vládu, tak občany. Josef II. i T.G.Masaryk, věřící katolík, věděl, že přílišná moc i majetky nepatří do rukou církve, že víra a církev není totéž, protože majetek, peníze a moc,  nakonec a  bohužel, rozhodují  o státu i občanech..  Zejména římsko- katolická církev rozhodovala a rozhoduje  absolutistickou i totalitní mocí a stavěla se nad občanskou společnost, vládu i panovníky přes víru, kterou mnoha lidem dokonce sebrala. Shodila původní božstva a svátky, nahradila je vlastními. Čemu se lidé dříve klaněli a co uctívali,  neboť si byli vědomi toho, že  člověk je plně závislý na přírodě a jejích darech i rozmarech, bylo nahrazeno imaginárním Bohem, mluvící k lidem skrz církev, která si mohla tímto zcela zajistit poslušnost a pokud tomu nebylo učiněno dobrovolně, zcela nekřesťansky si to vynutila násilím,  vraždami a válkami.

Byla to zejména římsko-katolická církev, kterou lze brát ze současného pohledu i jako určitou politickou stranu, deroucí se přes půldruhé tisíciletí neustále o moc, intrikující, vraždící a válčící, přivlastňující si majetky i území, mající za sebou i rozsáhlé  genocidy obyvatelstva. Tato církev se podepsala pod mnohá utrpení i podřadnou úlohu ženy ve společnosti. Ženě, polovině lidské populace, byla odepřena duše. Neměla duši, stejně jako zvíře.  Církevní dogmata  však  sice v menší míře, ale přetrvávají dodnes a značně  se  podepsala i na postoji člověka vůči přírodě. Z důvodu upevnění své moci vytvářela římsko-katolická církev doby temna a různých dogmat, které šly proti vědě, poznání i lidské  přirozenosti. Kolik válek má na svědomí tato církev, kolika válkám a režimům pomáhala? Pokud by Bůh stvořil tuto Zemi i člověka k obrazu svému, tak římsko-katolická církev je a byla právě proti Bohu, jehož  prostřednictvím  ovládala a  dodnes ovládá, prostý lid, vládce i vlády a dokonce  nedodržovala ani základní desatero a křesťanský přístup k lidem.

Naše vládnoucí parta a její pohůnci, která politicky  propadá, bude potřebovat vzkřísit církve, za které se schová i s dalšími lumpárnami, spolu a ruku v ruce, s římsko-katolickými hodnostáři. Možná bude povinné znovu chodit do kostela (nemodlíš se a neplatíš - nedostaneš práci, ošetření, nebudeš kde mít přespat, děti nevzděláš apod.), Budeme opět nově platit odpustky a pod dohledem se modlit  za krajíc chleba?  Z kazatelen nám bude „tlumočeno“ slovo Boží o tom, že chudý musí sloužit pánu i Pánu a teprve po smrti se dostane do Božího království nebeského, protože církve s vládními zaprodanci,  udělali  lidem  peklo na zemi?

Vzdělanost a kultura v Česku upadá, o to více jdeme opět zpět do minulosti, nevzdělanosti i nekulturnosti, kde se tak dobře dařilo všem možným dogmatům a tmářství i slepé víře, často založené na lidské hlouposti a omezenosti, kterou římsko-katolická církev udržovala i násilím, protože díky nevzdělanosti, tmářství a dogmatům, udržovala lid i vládce v poslušnosti.  Tím měla rovněž i  širokou základnu vojáků pro své lupičské války a rekatolizace obyvatelstva. Lze namítat, že řádové sestry a mniši, různá uskupení nebo církevní organizace se starali a starají o chudé, nemocné, vzdělání apod. Něco dobrého dělat musejí, když zlo převažuje. A tohle nedělají žádní vysocí hodnostáři církve, ale nefalšovaní křesťané se silnou empatií a osobní potřebou pomoci svému bližnímu. Přesto i v těchto případech, jde často o nepřímou rekatolizaci obyvatelstva nebo uchování církevní moci. Ruší snad současná vláda různá sociální zařízení, školy a nemocnice, aby je mohla předat či přenechat opět  a převážně  římskokatolické církvi, které se bude tentokrát tvrdě platit a  stát se tak zbaví další,  pro současnou vládu, nepříjemné povinnosti?

I ten nejhorší systém musel lidem přinést něco „dobrého“ a líbivého, aby nebyl  smeten.  Máme tedy Vánoce, Velikonoce, nádherné kostely, umělecká díla a památky. Máme mnoho zvyků, byť i lidově přepracovaných a „povolených“ či vynucených římsko-katolickou církví, staré české zvyky – tkzv. pohanské, jsou dodnes brány s rezervou. Vše je nakonec přímo nebo oklikou o penězích. Vánoce i Velikonoce se staly komerčními svátky, které naplňují peněženky obchodníků, ale i bankéřů. Svět je v krizi a ti, co to způsobili, si mohou velmi dobře, jak již v minulosti, zajišťovat svoji moc opět pomocí římsko-katolické církve. Normálnost lidského žití, včetně svobodného myšlení a rozvoje, bude opět decimováno.

Občané se bouří, protože nejde o napravení křivd a vrácení ukradeného majetku církvím, který jim z velké části ani nepatřil, ale církve majetek pouze spravovaly. Jde o daleko více, jde o české území, peníze i majetky občanů a státu, jde o překonanou slepou víru a dogmata, hlásaná římsko-katolickou církví, jde o  celkový odpor proti  vzkříšení a navrácení církevní moci, která se krutě podepsala na našich dějinách a předcích a proto ji bylo, zcela po právu a odůvodněně, sebráno právo  rozhodovat, vlastnit, brzdit rozvoj, vědu, vzdělání a být nad vládami  našeho státu.

Ať církev skutečně prokáže, co ji patřilo a neměla jen ve správě, klidně se může odloučit od státu a věřící, ať si sami platí svoji víru i kněží a podporují své církve sami. K modlení a víře není třeba majetku. Stát  či bohatí sponzoři, místo často přitroublých kulturních akcí  a nebo pořadů, jistě pomohou s opravami památek, které jsou součástí našich dějin, a které nestvořila církev, ale obyčejní lidé, významní řemeslníci, stavitelé a umělci a jistě stát  pomůže i s péčí o chudé a nemocné, protože  si péči stejně platí občané v daních, zdravotních a sociálních odvodech. A kdo by chtěl, může si platit třeba do  státem zřízeného církevního fondu na tyto služby, pokud chce být ošetřován a zabezpečován prostřednictvím církve. Nikoli, aby všichni občané dopláceli po 30 let miliardy na církevní restituce a  církevní papaláše – to je podvod a nespravedlnost, nesouvisející s vírou ani spravedlností, ale se zradou, podvody a zlodějnami vůči důvěřivým občanům, kteří byli touto vládou podvedeni a římsko-katolickou církví jsou podváděni již druhé tisíciletí. Určitý dohled státu nad církvemi, stejně jako nad některými stranami, by měl být zachován,  právě s ohledem na superhříchy. proti lidskosti i křesťanství.

Publikováno se souhlasem vydavatele.