Často kritizovaným faktem je to, že stát obecně dává málo peněz na obranu, a neplní tak závazek vůči Severoatlantické alianci. V něm se členské země zavázaly vyčlenit dvě procenta hrubého domácího produktu. Česká republika ovšem nyní investuje pouze něco málo přes 1 %.

Neustále přetřásaná a často neprávem kritizovaná dvě procenta HDP mají své opodstatnění. Je to osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace a velikosti ozbrojených sil dané země.

Pro srovnání, v době tzv. První republiky šlo na obranu Československa 12-16 procent HDP.

Kdo zbrojí, vyhrává

Toho jsou si vědomy především Rusko a Čína. Obě země v posledních letech zvýšily investice do vojenského výzkumu a vývoje. Britský týdeník The Economist uvádí, že Rusko je v současnosti jednou ze tří největších vojenských sil na světě.

Česko oproti tomu obsazuje pravidelně poslední příčky od konce. Navíc zde aktuálně neexistuje žádný zásadní obranný výzkumně-vývojový projekt, který by zapojil velké množství českých podniků.

„Státy, které sofistikovaně investují do vlastní obrany a zároveň systematicky podporují obranný výzkum, mají pak nejen rozvinutý inovativní obranný průmysl, ale i konkurenceschopnější průmysl jako takový," tvrdí bezpečností analytik Tomáš Pojar.

Zbrojit, zbrojit, zbrojit

Na to, aby stát více investoval do armády, apelovali při listopadovém shromáždění armádních velitelů i prezident republiky Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš. Podle něj Česko zaspalo ve zbrojení dobu a stav vojenské techniky není dobrý.

„Česká republika musí kvůli situaci ve světě masivně zbrojit a nabírat nové vojáky,“ řekl premiér Babiš v Lidových novinách.

Prezident Zeman připomněl počátky historie československé armády, boj legionářů v Rusku i sokolů při obraně nově vzniklého Československa a také zradu spojenců v roce 1938 v Mnichově.

Stejně jako premiér se vyslovil pro vyšší investice do armády a opět doporučil, aby se armáda vyzbrojila drony.

Společná evropská obrana

Větší podporu výzkumu a vývoji plánuje i Evropská unie. Z části peněz, které jí posílají členské státy, má vzniknout Evropský obranný fond, v němž má být nastřádáno přes 330 miliard korun. Čerpat dotace na vývoj vojenských technologií bude možné od roku 2021.

Snaha o získání dotací by zároveň měla přimět členské státy ke vzájemné spolupráci. Současná praxe je totiž taková, že jednotlivé státy vydávají stovky milionů eur na vývoj stejných vojenských technologií, místo aby se dohodly na společném postupu.

Proto je pro čerpání evropských dotací podmínkou, aby na jednom projektu pracovaly tři společnosti, každá z jiného státu.

Uspět se žádostí o unijní dotace bude pro Česko podle odborníků klíčové. „Bez podpory evropských fondů bude v mnoha oblastech konkurenceschopnost českých subjektů upadat a může dojít až k jejich zániku,“ upozorňuje Tomáš Pojar.

Armádu čeká především dotažení některých důležitých projektů z minulosti. Ještě tento rok mají být uzavřeny smlouvy na dodání nových vrtulníků z USA a 3D radarů MADR.

Stanislav Mokrý