Setkání se zúčastnili starosta města Dobřan Marek Sýkora, starosta města Hrádek a předseda Sdružení měst a obcí plzeňského kraje pan Jaroslav  Perlík, pan starosta Libor Picka z Bělé nad Radbuzou, radní města České Budějovice pro oblast ŽP Ivo Moravec  a další. Zúčastnění se podrobně zajímali zejména o detailní fungování a financování tříděného sběru v obcích ve Slovinsku.

Přestože dle zjištění Svazu měst a obcí ČR a rovněž tak krajského Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, je prostředí a systém ve Slovinsku hodně podobný systému v ČR, potýkají se slovinské obce s nemalými problémy v oblasti nakládání s obalovými odpady. Ty by měly být varováním pro města a obce v České republice. Zatímco u nás náklady související s tříděním obcím z velké části hradí prostřednictvím AOS EKO-KOM český obalový průmysl, ve Slovinsku nesou náklady pouze obce a jsou nuceny je přenášet na občany prostřednictvím poplatku za odpad. Ten je proti ČR násobně vyšší.

„Ve Slovinsku máme pět respektive šest obalových společností, které odebírají obalový odpad od obcí, ale systém nefunguje a je to drahé pro občany,“ přímo varoval starosta Slovinského města Brežice Ivan Molan. V diskuzi pak uvedl, že příčinou je zejména příliš liberální postup vlády při udělování autorizací.

Na jednání dále zaznělo několik pro obce zásadních informací.  Dle zákona jsou obce ve Slovinsku povinny zajistit tříděný sběr komunálních odpadů, tak jako u nás. Od autorizovaných obalových společností, však na tuto činnost nedostávají žádné finanční úhrady a veškeré náklady související se sběrem tříděného odpadu nesou samotné obce. Naopak obce jsou nuceny těmto společnostem svůj odpad předávat zdarma. Autorizované obalové společnosti pak zajistí pouze dotřídění odpadu, jehož náklady z větší části pokrývají z prodeje lukrativních surovin. Obalové společnosti však odebírají pouze jen přesně taková množství vytříděného odpadu, která jsou nezbytně nutná, aby zajistily procenta využití obalů pro své zákazníky. Každoročně se tak opakuje situace, kdy přestanou od obcí tříděný odpad odebírat. Je to dáno tím, že v okamžiku, kdy autorizovaná společnost získá dostatek odpadu pro splnění svých minimálních povinností, nemá již důvod více tříděného odpadu odebrat. Obce pak musejí vyhledat tu, která ještě odpad odebírá nebo musí vytříděný odpad skladovat ve svých prostorech a vyčkat na začátek nového kalendářního roku, kdy obalové společnosti opět začnou odpad odebírat. Snaha se odpadu zbavit tak logicky vede k tomu, že obce vytříděný odpad odevzdávají zdarma. Tato situace nastala v okamžiku, kdy množství skutečně vytříděného odpadu přesáhlo minimální požadavky obalové legislativy v důsledku rychlého rozvoje třídění. Teprve tehdy na trh vstoupila nejdříve společnost Interseroh brzy následována dalšími.  Původně funkční spolupráce obcí s první autorizovanou společností SLOPAK na rozvoji a financování tříděného sběru byla postupně utlumena. Dnes se již autorizované obalové společnosti nijak nepodílejí ani na financování třídění či rozvoji sběrné sítě, a také se nijak nepodílejí na výchově obyvatel a propagaci třídění. Hlavní a dnes jedinou motivací občanů ke třídění odpadů, se tak staly pokuty za porušování městské vyhlášky za netřídění, které občanům dávají obce.

Přítomní starostové tak vyjadřují velké obavy, aby se uvedená situace nestala i v naší České republice, například díky liberálnímu postoji Ministerstva životnímu prostředí, tak jako se tomu stalo ve Slovinsku.  Poslední, co bychom chtěli je, aby se rozbil náš dobře fungující systém tříděného sběru, aby občan měl povinnost odpad třídit, platil za to nepoměrně více a ještě se nám tříděný odpad hromadil na haldách v našich obcích, shodli se všichni přítomní starostové.