„Systém veřejného zdravotního pojištění bude letos hospodařit s bezmála 300 miliardami korun. To z něj, z pohledu nákladů, dělá spolu se sociálním systémem ten nejdůležitější v České republice,“ upozorňuje Štěpán Křeček, autor studie. „Česká republika zažívá mimořádný ekonomický růst, takže významně rostou příjmy systému. Přesto nevytváří rezervy. Výdaje totiž rostou ještě rychleji než příjmy, a to o 7,3 procenta ročně. To je situace, která není dlouhodobě udržitelná. Ve studii jsme modelovali dvě situace – pokud by Českou republiku postihla mírná dvouletá recese, jako v letech 2012 – 2013, dojdou ve zdravotnictví peníze ke konci roku 2020, pokud by nás zasáhla jednoletá, ale hlubší recese, jako v roce 2009, dojdou prostředky už na začátku roku 2020. Proto věřím, že je důležité znát situaci jednotlivých pojišťoven,“ dodává Křeček.

Studie hodnotila zdravotní pojišťovny v osmi kritériích – analyzovala například na kolik dnů proplácení zdravotní péče mají pojišťovny peníze, zaměřila se i na výši výdajů na preventivní programy nebo například na kumulativní nárůst výdajů na péči. Hodnotila ale třeba také komfort poskytovaný klientům na základě počtu klientských zaměstnanců.

„České zdravotnictví dosahuje skvělých výsledků – ve srovnání jak se zeměmi EU, tak prakticky s celým světem. Zejména ve výsledcích léčby i v poměru výsledků a nákladovosti. Ale je tu řada hrozících komplikací. Například to, že kvůli demografickému vývoji bude nárůst výdajů na zdravotní péči do roku 2060 jeden z nejvyšších v Evropské unii, kdy u nás podíl výdajů na zdravotnictví na HDP vzroste o dvacet procent, zatímco průměr EU bude jen 11 procent. Komplikací je i velká závislost na veřejných prostředních - 12 procent jde z veřejných rozpočtů a 70 procent z veřejného pojištění, to systém činí extrémně závislým na ekonomickém cyklu. Do budoucna bude potřeba zapojit další, tedy soukromé, zdroje a zvyšovat vnitřní efektivitu systému, kdy nyní máme například vysokou míru nadužívání služeb ve zdravotnictví nebo nízkou míru prevence obyvatel,“ vysvětluje Karina Kubelková, spoluautorka studie.

„Jsem velmi rád, že od nezávislé instituce zaznívá, že když máme skvělé ekonomické podmínky, které pravděpodobně už nikdy mít nebudeme, je potřeba se připravovat na problémy, které přijdou. Jediná cesta, jak dál zajistit dobré parametry českého zdravotnictví, je hledat efektivitu – nejenom pouze další peníze, ale právě stimulací uvnitř systému,“ řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „Zároveň je v pořádku, aby se občané, kteří odvádějí významnou část příjmů na zdravotní pojištění, ptali, zda neplatí příliš mnoho v situaci, kdy 80 procent lidí pojištění prakticky nečerpá. Jistě se nelze ptát po samotném solidárním nároku, ostatně každý může vycházet z toho, že ačkoli dnes třeba nečerpá, na sklonku svého života bude zřejmě patřit k těm, kteří čerpat začnou. Tlak na hledání úspor v chování pacienta – zda nenavštěvuje lékaře příliš často a zda dodržuje základní prevenci – je však zcela legitimní,“ dodal Friedrich.

Shrnutí závěrů studie

Nejvíce pojištěnců má VZP ČR a udržuje si tak dominantní postavení na trhu. Mezi větší zdravotní pojišťovny patří ZP MV ČR a ČPZP. Středně velkými zdravotními pojišťovnami jsou OZP a VoZP ČR a mezi nejmenší zdravotní pojišťovny patří RBP a ZPŠ.

Zajímavým ukazatelem je počet pojištěnců na jednoho zaměstnance pojišťovny. Přibližně totiž platí, že čím méně pojištěnců připadá na jednoho zaměstnance, tím více času může tento zaměstnanec věnovat pojištěncům. To při určité generalizaci napovídá, jaký komfort zdravotní pojišťovna poskytuje svým pojištěncům při vyřizování administrativních a dalších náležitostí. V tomto ukazateli nejlépe dopadla VZP ČR, která poskytuje širokou síť poboček v rámci celé České republiky. Dobře se v tomto ukazateli umístily i VoZP ČR a ZPŠ. Na chvostu pak skončily ZP MV ČR a ČPZP.

Z hlediska dlouhodobého hospodaření zdravotních pojišťoven je podstatný ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů za 5 po sobě jdoucích let. Tento ukazatel nám říká, zda zdravotní pojišťovny dokážou dlouhodobě hospodařit s vyrovnanými rozpočty, což hraje důležitou roli v otázce finanční stability zdravotních pojišťoven. V tomto ukazateli dopadla nejlépe VZP ČR, a to díky zlepšenému hospodaření v posledních letech. Na druhém místě se umístila OZP a třetí skončila ZPŠ. Naopak nejhůře dopadly ČP ZP a ZP MV ČR.

Zajímavé je sledovat, jak se ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů změní, když ho přepočteme na jednoho pojištěnce. V tu chvíli přestane hrát roli dominance jednotlivých pojišťoven na trhu a výsledky mají o něco vyšší vypovídající hodnotu. V takto inovovaném ukazateli se však pořadí zdravotních pojišťoven příliš nezmění. Nejlépe dopadla VZP ČR následovaná OZP, třetí místo obsadila ZPŠ.

Dalším ukazatelem, který je dobré sledovat, je relativní nárůst výdajů. Tento ukazatel nám totiž říká, jak se mění velikost dodatečně vynaložených prostředků, které vynakládají zdravotní pojišťovny v posledním sledovaném roce. Velikost těchto prostředků má totiž dopad na proplácení zdravotní péče. V tomto ukazateli relativní výdaje nejvíce narostly ČPZP a VZP ČR. Naopak nejnižší nárůst relativních výdajů mají RBP a VoZP ČR.

Z pohledu klientů zdravotních pojišťoven je určitě důležitý indikátor výdajů na preventivní péči. V průběhu let je tento indikátor velmi volatilní, což můžeme vidět i na průřezových datech zdravotních pojišťoven pro rok 2018. V přepočtu na 1 pojištěnce na preventivní péči vynakládá nejvíce VoZP ČR a to 200 Kč, naopak nejméně vynakládá VZP ČR - pouze 88 Kč. U tohoto ukazatele je též potřeba sledovat, jak se vyvíjí v čase, aby pojištěnci mohli vybírat zdravotní pojišťovnu podle vývoje nákladů na prevenci, což tvoří rozdíl v poskytovaných službách zdravotních pojišťoven. VoZP ČR pro rok 2018 významně mění velikost výdajů na preventivní péči a v porovnání s rokem 2017 zde dochází k nejvyššímu nárůstu, a to o více než 85 %. Zajímavé nárůsty v tomto směru vykázaly ČPZP a RBP. Naopak malé nárůsty výdajů na preventivní péči vykazuje VZP ČR.

Z hlediska okamžité mobilizace finančních prostředků zdravotních pojišťoven je důležitý ukazatel peněžních prostředků přepočtených na 1 pojištěnce. V tomto ukazateli se jako nejlepší ukázala ZPŠ následovaná OZP. Naopak nejhorší je VoZP ČR, která má na jednoho klienta pouze 1 370 Kč.

Posledním zkoumaným ukazatelem je finanční zásoba zdravotních pojišťoven na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění vyjádřená ve dnech výdajů na péči. Tento ukazatel nám říká, jak mohou být jednotlivé zdravotní pojišťovny ochotny proplácet vykázanou péči za své pojištěnce různým zdravotním zařízením. Nejlépe dopadla ZPŠ, která má finanční zásobu na 37 dní. Naopak velmi špatně dopadly VoZP ČR a VZP ČR, které mají finanční zásobu pouze na 9, respektive 12 dní. Ostatní zdravotní pojišťovny se pohybují v intervalu 15 až 33 dní.