„Růst hrubého domácího produktu je tažen spotřebou domácností a vládních institucí. To je zapříčiněno napjatou situací na trhu práce, která umožňuje zvyšovat mzdy a posléze i odvody do veřejných rozpočtů. Začíná se však opomíjet význam investic a exportů, které by měly přispívat významnějším dílem k růstu naší ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Odhad vývoje ekonomiky ve třetím čtvrtletí, který dnes zveřejnil Český statistický úřad, hovoří o meziročním růstu hrubého domácího produktu o 2,3 procenta. Aktuální data potvrzují, že v letošním roce se české hospodářství začíná zadrhávat a roste pomalejším tempem než v loňském roce. Tento vývoj je zapříčiněn nedostatkem pracovních sil, který neumožňuje produkovat dodatečnou přidanou hodnotu. Nižší ekonomický růst je rovněž důsledkem rostoucích úrokových sazeb, které prodražují financování firem a do budoucna budou tlumit spotřebu domácností. K nižšímu výkonu ekonomiky přispívá i zahraniční obchod, který by vzhledem k relativně slabému kurzu koruny mohl dosahovat vyššího objemu exportů.

Průměrný růst hrubého domácího produktu od vzniku České republiky do roku 2017 činil 2,6 procenta. Současné tempo hospodářského růstu se již dvě čtvrtletí nachází pod dlouhodobým průměrem. Přestává tak platit teze, že se našemu hospodářství daří velmi dobře. Ve skutečnosti je tempo růstu naší ekonomiky lehce podprůměrné a blíží se svému potenciálu.