Turecký prezident Recep Erdogan řekl, že se jeho země nachází v „ekonomické válce“ proti „ďáblovu trojúhelníku“. Ten se skládá z úrokových sazeb, směnných kurzů a inflace. Nyní to vypadá, že Turecko svou válku prohrává. Inflace v zemi atakuje hranici 12 procent a turecká lira výrazně ztrácí na své hodnotě.

Ještě na začátku letošního roku si Turci mohli vyměnit 6,6 liry za jedno euro. Nyní však již potřebují více než 10 lir. Podobné je to i u směňování lir za dolary. Výrazné oslabení turecké měny vede ke zdražování dovozu do země, což navyšuje inflaci a výrazně zhoršuje životní úroveň Turků.

Proti pádu liry do propasti by mělo být zakročeno růstem úrokových sazeb, nicméně to by komplikovalo obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Takže i třetí vrchol „ďáblova trojúhelníku“ jde proti tureckým zájmům. Navíc tamní centrální banka má do značné míry svázané ruce a není zcela nezávislá na vládě.

Ministr financí Berat Albayrak tvrdí, že problémy turecké měny jsou způsobeny nejistotou ohledně volby amerického prezidenta. Toto vysvětlení je však v rozporu s tím, co vidíme u jiných měn na rozvíjejících se trzích. Ty v posledních dnech proti dolaru spíše posilují.

Za pád liry samozřejmě nemůžeme vinit americké volby. Tureckou měnu ničí domácí politika, která značně intervenuje do ekonomiky. Turecku rovněž škodí spory, které vede s Evropskou unií. Paradoxní přitom je, že Evropská unie je pro Turecko nejdůležitějším exportním trhem.