Tento bezprecedentní (teroristický) diktát zazněl od Soudního dvora v úterý, jako reakce na poníženou supliku (v orig. překladu Novinek.cz „dotaz“) české a belgické justice. „Uctivost paní Unie, myslíte, že bysme mohli..., ne?, výborně, děkujeme, uctivost..,uctivost...“ Detaily belgického případu zveřejněny nebyly (snad jen takový nevinný útok mačetou či nožem „psychicky nemocného“ jedince...?), zato podrobnosti toho českého ano.

Šlo o to, že někdy v r. 2005 jistý Čečenec zažádal o politický azyl v ČR, při čekání naň stačil spáchat loupež, za níž mu byl rok nato udělen tříletý trest. Snad by se dalo řící, že až podivuhodně na dolní hranici terstní sazby. Azylové řízení však proběhlo tak, že ochranu před pronásledováním lupič v r. 2006 dostal, a bylo delikventovi zpětně zrušeno až tehdy, kdy (zřejmě jako výraz obdivu k našemu právu) stačil spáchat další loupež a vydírání. Tentokrát už i blahosklonný český soud ohodnotil jeho jednání devítiletým trestem a, jak uvedeno výše, konečně mu byl azyl odebrán.

To však není konec případu, vlastně jde jen o začátek a na jeho konci je výše uvedený verdikt Soudního dvora EU, k němuž se „pronásledovaný“ bandita prostřednictvím kasační činnosti za asistence „neúplatných“ český juristů odvolal.

Výsledek je tristmí. EU se prostřednictvím svého soudu České republice vysmívá do očí a snad i posledním eurofilům musí být jasné, že ten výsměch je směřován proti fiktivní české suverenitě a hovoří jasně o tom, že také česká jurisdikce je rovněž jen zcela fiktivním pojmem a jako celý náš protektorát jsme plně podřízeni frankogermánskomuslimským elitám zcela a do detailu. (Těžko lze totiž uvěřit tomu, že čečenský rabiját je snad křesťanského vyznání, byť jeho původ Novinky.cz slibně označily jako jihoruský. Kdo zná malinko zeměpis a pár podrobností o čečenském muslimském terorismu, ví...)

Francouzští, němečtí, španělští, ale už i čeští – janičáři v oblecích

Člověk bez znalostí hlubších souvislostí se nestačí divit, že může existovat právnické těleso, které je schopno tak aktivistického rozhodnutí proti němuž neexistuje odvolání. Soudní dvůr EU totiž ani náznakem nehodlá tolerovat výjimky, kdy třeba „pronásledovaný“ je v domovské zemi pronásledován právě z důvodů čistě kriminální činnosti. Copak snad Rusko, Čína, Sýrie a vůbec zbytek světa má právo soudit lupiče nebo vrahy? Kdepak, Evropský soud jim je právě v úterý odebral, stejně jako České republice.