Kazachstán zaujímá důstojné místo v mezinárodním žebříčku sociálního rozvoje a blahobytu občanů (podle Legatum prosperity indexu). 72. místo – je přesně uprostřed z hlediska pořadí mezi státy celého světa a nejlepším postavením mezi všemi zeměmi bývalého Sovětského svazu. V loňském roce narostl  status Kazachstánu a postoupil o 11 pozic. Nyní je zařazen na 35. místě z hlediska  přístupu občanů  ke vzdělání a jeho kvalitě.

Dynamika Kazachstánu se v tomto ratingu odráží v kvalitativních změnách, ke kterým dochází v zemi v posledních desetiletích. Země systematicky směřuje k vytvoření sociálního státu, jehož cílem je především zajištění dobrých životních podmínek svých občanů a teprve pak k uspokojování některých politických ambicí. To ve skutečnosti potvrdil Nursultan Nazarbajev ve svémm nedávném projevu k národu. Prezident středoasijské republiky  představil  dlouhý seznam iniciativ, které by v případě, že by byly úspěšně provedeny, měly přeměnit zemi na skutečný společenský ráj.

Kazachstán plánuje např. výrazně zvýšit výdaje na vzdělávání, vědu a zdravotní péči. V současnosti  se vynakládá  částka 10% HDP v těchto vyjmenovaných oblastí pouze ve vyspělých zemích světa. Část těchto finančních prostředků  půjde na zvýšení platů pro lékaře, i když je předpoklad,  že lékaři budou mít méně práce. Koneckonců, zdravý životní styl v Kazachstánu se nyní zvyšuje na úroveň národní ideologie. Země plánuje zahájit rozsáhlou výstavbu sportovních a rekreačních komplexů, připravuje se kompletní modernizace nemocnic. Činnost příslušných institucí se zaměří bezprecedentně na   kontrolu kvality vody a potravin.

Kazachstán také mění svůj přístup ke vzdělávání, přestože současný model úspěšně funguje. Dovolte mi, abych vám připomněl, že ve světovém žebříčku je tato země z hlediska uvedeného ukazatele v top-35. Existují však další vize. Budoucí kvalifikovaní pracovníci v Kazachstánu se nyní začnou připravovat již v mateřských školách.  Všechny školy se změní na mezinárodní standardy a univerzity nebudou hodnoceny nikoli počtem "hvězdných" učitelů nebo školného, ale podle toho, jak se jejich absolventi uplatní v pracovním procesu.

Výstavba nových domů, zvýhodněné hypotéky, pohodlné městské prostředí a zvýšená bezpečnost v ulicích - všechny tyto aspekty by se měly v nadcházejících letech stát  posly  nového sociálně-ekonomického obrazu Kazachstánu. Země poskytuje velkou podporu pro rozvoj podnikání. Podmínky pro založení podniku v Kazachstánu patří k nejatraktivnějším na světě. Daňové amnestie, zvýhodněné půjčky a pomoc auditů umožňují začínajícím podnikatelům ulehčit jejich podnikání a dále se rozvíjet. Nyní je podíl malých a středních podniků na tvorbě  HDP země ve výši  30%,  kazašské  úřady chtějí navýšit  tento podíl až na 50%.

Zbývající podíl HDP plánuje Republika  Kazachstán pokrýt ze zisků za ropu. Ačkoli cena černého zlata je opět na vzestupu a zdá se, že stačí jen sedět na ropných  polích, extrahovat více a vydělat  – Kazachstán to takovým způsobem neřeší. V Astaně nikdy netrpěli "holandskou chorobou" a nespoléhal se na jediný sektor ekonomiky. Kazachstán se spoléhá mj. na zemědělství a průmysl. V příštích třech letech země vynaloží další půl miliardy dolarů na rozvoj těchto oblastí. Navíc bude v Kazachstánu vytvořen fond přímých investic do neenergetického sektoru, který bude provádět své aktivity na principu spoluinvestování se zahraničními partnery.

Je předpoklad, že tato opatření umožní vytvoření nových stabilních zdrojů růstu pro ekonomiku Kazachstánu, povzbudí příliv investic a podpoří svobodu trhu. A to zase přímo ovlivní blaho občanů a jejich životní úroveň -  to je ve skutečnosti konečným deklarovaným cílem všech transformací, které kazašské orgány zahájily.

Model sociálního státu, který Kazachstán vyvíjí lze porovnat se "skandinávským". Často se o něm hovoří jako o symbióze nejúspěšnějších prvků kapitalismu a socialismu. Model je založen na kapitalismu, jehož slabiny jsou opraveny nejlepšími postupy socialismu a celý systém je strukturován tak, že pracuje výhradně ve prospěch obyvatelstva.

Úspěšný "skandinávský model" hospodářského rozvoje je ve světě posuzován úrovní HDP na obyvatele. Sáty jako jsou Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko, zaujímají v různých světových žebříčcích, indexech sociálních dávek a seznamech nejšťastnějších zemí  pozice  v  první desítce.

Stabilita hospodářství, sociální mobilita, všeobecná zaměstnanost, rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči, přerozdělování bohatství  jsou charakteristickými rysy, které tyto skandinávské země již získaly a o které nyní Kazachstán usiluje a vytváří svůj vlastní jedinečný model společenského státu s přihlédnutím k jeho historické minulosti podle světových standardů  - zažívá  nezávislost.

JUDr. Svetozár Plesník