Byť se česká vláda chlubí, jak skvěle ochránila svými jarními přísnými opatřeními proti šíření coronaviru obyvatelstvo Česka, tak pravdu nemá, relativně nízký počet nakažených a mrtvých oproti jiným evropským státům není zásluhou jejích opatření. Proč?

Každé skriptum pro mediky nebo učebnice pro střední zdravotnické školy uvádí pro nákazu virem nezbytnost pobývat v nebližším okolí nakažených alespoň 20 minut. To pod širým nebem běžně nenastane, proti nákaze stačí dodržet odstup 3/4 metru od další osoby, protože nakažený dále nedokýchne, neodprskne a vzniklé kapénky padnou k zemi maximálně 3/4 metru daleko. Jemný aerosol vznášející se i minuty ve vzduchu člověk nevyvíjí. Kromě toho se zjistilo, že pro infikování coronavirem je zřejmě třeba vyšší koncentrace viru v ovzduší než u běžné chřipky.

Dále se v Itálii ukázalo, že počet infikovaných coronavirem závisí na genetické výbavě dané skupiny obyvatel, a v Portugalsku, že i na předchozím očkování proti tuberkulóze (TBC). Z Lombardie, kde virus v Itálii řádil nejvíce, se značná část obyvatelstva těsně před policejním karanténním uzavřením celé oblasti rozprchla ke svým známým a příbuzným na jih. A ejhle! V Římě se dle očekávání o dost zvýšil počet nakažených, ale v jiných částech Itálie to nějaký obdobně dramatický nárůst počtu nakažených jako v Lombardii nezpůsobilo. A právě o jižní Itálii panovaly velké obavy, protože na jihu není zdravotnictví tak vybavené jako na severu země. Tak se statisticky potvrdilo, že intenzita šíření coronaviru závisí na genetické dispozici místního obyvatelstva, protože v Itálii se desítky kmenů-národů teprve v 19. století shodly, že přejdou ze svých jazyků vyšlých z vulgární latiny na jeden spisovný jazyk. Ostatně, jak jinak by se daly vysvětlit někdy i značné rozdíly v rozsahu infikovaných mezi dalšími západoevropskými státy?

Pak si vědci všimli, že v Portugalsku byla a je epidemie o mnoho mírnější než ve Španělsku. Proč, když obě země jsou na stejném poloostrově a sousedí spolu? Vysvětlení se našlo v povinném očkování proti TBC, protože Portugalsko bylo jedinou ze západoevropských zemí, která zavedla v minulém století povinné očkování, a to pouze proti TBC. Průběhy epidemie v jednotlivých evropských zemích tuto hypotézu statisticky potvrdily. V bývalých státech Varšavské smlouvy, kde bylo očkování povinné, jsou epidemie coronaviru mírnější než na Západě, což v rámci Německa potvrzuje i nižší počet nakažených v územích bývalé Německé demokratické republiky než ve zbytku země.

Příčiny mírnějšího průběhu epidemie coronaviru v ČR ve srovnání s mnoha evropskými státy tedy nespočívají v opatřeních zavedených českou vládou, nýbrž dílem v genetice obyvatelstva a dílem v jeho povinném očkování proti TBC, které i po letech poskytuje určitou ochranu proti nákaze coronavirem a zmírňuje průběh nákazy. Určitě to není zásluhou nošení roušek.

Roušky totiž nikde k omezení infekce nepřispěly. Kdo tvrdí opak, nemůže se opřít o žádný důkaz. Navíc na vnitřním navhlhlém povrchu roušek se mohou při delším nebo při opakovaném používání bez vyprání hromadit mikroby a viry, které teprve později příslušně infikují nositele roušky. Například ve Španělsku a v Belgii se po plošném zavedení nošení roušek počet nakažených zvýšil. Vůbec nevíme, zda v ČR po březnovém zavedení povinnosti jejich nošení nezpůsobily roušky vyšší počet nakažených coronavirem než bez jejich nošení. Jak také mohou roušky chránit, když mezi obličejem a rouškou jsou otvory, které nezadrží tam nebo ven vůbec nic, natožpak viry? Naprostým nesmyslem jsou pak české roušky vybavené vůči virům účinnou nanovrstvou. K čemu je skvělá neprostupnost takové roušky pro viry, když mezi ní a kůží proniknou do dýchacích otvorů bez jakékoli zábrany?

Jako jediná země na světě nařídila Česká republika nosit všem roušky mimo domov. Tak přísná nebyla ani Čína, která onu povinnost zavedla jen v oblasti nákazy, ve Wu-chanu a okolí! Žádná země na světě, s výjimkou Severní Koreje, také nejen uzavřela své hranice vůči návštěvníkům z celého světa, nýbrž i pro domácí obyvatelstvo, a přes noc tak vytvořila koncentrační tábor zvaný Česká republika! K takovému kroku se neodhodlali ani bolševici! Pendlerům pracujícím za hranicemi se ztížilo vydělávání nesmyslnými podmínkami podle bohulibé české zásady „když má soused kozu a já ji nemám, tak ať mu chcípne“ přetransformované ad hoc do znění: „v cizině vydělává víc než já a ještě mě nakazí!“ Do volného pohybu zboží přes hranice česká vláda nezasáhla, bylo by to proti pravidlům EU a v ČR by navíc po určité době hrozil hlad. Ale jaký rozdíl je mezi řidiči mezinárodní dopravy a pendlery z hlediska přenosu coronaviru? Žádný nevidím.

Přitom stačilo pouze omezit akce s velkým počtem účastníků, omezit otevírací hodiny vývařoven pro veřejnost - nezavírat je, protože jaký rozdíl je z hlediska přenosu coronaviru mezi restauracemi a závodními jídelnami, které zavřeny nebyly? Dále bylo třeba se pokusit zpřísněnými opatřeními chránit seniory, nejohroženější skupinu stoprocentními testy na coronavirus všech osob přicházejících s nimi do styku a s oddělením nakažených osob.

Příliš ostrá opatření české vlády proti šíření coronaviru poškodily zbytečně nejen hospodářství a její epidemiologická nařízení velmi negativně zasáhla i do mentality obyvatelstva už jen tím, že plošně zavedená povinností nosit roušky vyvolala zcela zbytečně obrovský strach lidí před nákazou, nebudou-li nosit roušky. Do myslí lidí česká vláda svým opatřením imprimovala, že roušky jsou účinnou ochranou před nákazou, což je nepravda. Roušky, postrádající ochranný efekt, se staly jen pouhým amuletem proti coronaviru málo vzdělaných a málo samostatně uvažujících vrstev obyvatelstva. Neexistuje nic, co by účinnost roušek proti nákaze viry potvrzovalo. Respirátory s ventily jsou ochrannou účinnější, zřejmě proto byli jimi byli podle televize a fotografií médiích vybaveni jen vládní činitelé a úředníci. Uznejte, především vrchnost musí zůstat naživu! Ostrost opatření české vlády proti epidemii byla též podtržena nebývalou výší pokuty 10 000 CZK za porušení nařízení, což vynikne ve srovnání se 150 € maximální výší pokuty za totéž na Západě, kde se ani mnohdy ani neuplatňuje.

Linky policejního tísňového volání v celém státě byly rázem zcela zahlceny udáními, kdo kde je bez roušky nebo kouří na svém balkoně či v okně bytu. Nelze ale rozhodnout, zda k udávání vedla lidi převážně tradiční česká záliba v této činnosti nebo strach z nákazy. Proč tradiční česká záliba? Inu, plechové smaltované tabule s dvojjazyčným nápisem „Hier werden Anzeigen eingereicht – Zde se podávají udání“ protektorátní úřady jistě nenechaly zhotovovat k podchycení jen několika mála udání, jejich pořízení nebylo nic levného. Zdokumentováno je to i jinak. Časopis Přítomnost 23. 8. 1939 a deník Expres otiskly stejný článek Proč Češi chodí na Gestapo? Stálo v něm: „V bývalém Petschkově paláci v Bredovské ulici (sídlo Gestapa, dnes Politických vězňů v Praze) se dveře netrhnou českými návštěvníky, kteří přicházejí se svými všelijakými stížnostmi a obtěžují úředníky Gestapa. Se všemi stížnostmi a žádostmi o nápravu skutečných nebo domnělých nešvarů mají se čeští lidé obraceti na státní a veřejné úřady Protektorátu. Úředníci Gestapa jsou vyřizováním těchto případů zdržováni od své normální práce.“

Když na jaře vstoupila v platnost nařízení ostrá omezení české vlády proti šíření coronaviru, vedla obava, ba panika z nákazy zvolené představitele mnoha obcí k vydávání nezákonných vyhlášek o zákazu vstupu do katastru obce přespolním a majitelům nemovitostí v obci, ale v obci nebydlícím. Byla zaznamenána i značná ochota domácích bránit jiným vstupu do obce násilím, například s vidlemi v ruce. V přibližně dvou desítkách obcí kolem Litovle, uzavřených z moci úřední do karantény, docházelo ze strany místních i k honům na místní nakažené. To vše se dá přičíst na vrub chybných rozhodnutí české vlády, které vyvolaly v lidech zcela zbytečně strach. I dnes, když už neplatí povinnost nosit roušku v obchodech a v dopravních prostředcích, cítím vystrašené a zároveň mě ničící pohledy zarouškovaných osob, že jak si, nemaje roušku, dovoluji je ohrožovat.

Naděje, že vláda v budoucnu učiní správné kroky, je mizivá, stačí si jen uvědomit, že s platností od září chtěla nařídit nošení roušek v restauracích s výjimkou konzumace jídel a nápojů s tím, že to budou přísně kontrolovat pracovníci hygienických stanic. Jak, když nechám trochu jídla na talíři nebo nedopiji pivo do dna a dojím to nebo dopiji až po přinesení dalšího jídla nebo nápoje? To je pak jakýkoli kontrolor bezmocný. Má smysl nařizovat něco, co se nedá kontrolovat? Jsou opravdu v české vládě samí hlupáci? Opravdu tam není ani jeden, který by si neuvědomil, že takové nařízení je k ničemu?

Tomáš Krystlík