Snesla se na mě sprška kritiky za to, že jsem podpořil prezidentskou kandidaturu Miloše Zemana. Podepsal jsem jeho petiční arch na prezidentskou kandidaturu s vědomím, že mě osobně to nic dobrého nepřinese. To, co je ale pro mě důležitější je, že kandidátů jako Miloš Zeman je tu třeba jako soli. Líní prezidentští líni a kapři, co se tu zjevili, potřebují mezi sebou štiku, aby jim provětrala ploutve. Ani jeden z dalších kandidátů nemá jinou prezidentskou vizi než být zvolen. Proč? Prostě se jim ta myšlenka být prezident zalíbila. Vím dobře, že Miloše Zemana třetina národa nenávidí a že je obklopený kontroverzními lidmi. Jenže - Miloš Zeman je ze stávajících adeptů jediný, kdo je skutečně silná osobnost hodná tak vrcholného postu. Osobnost nadmíru inteligentní s vlastními názory, vizí. Osobnost, u níž ani na vteřinu nezapochybujeme, že by byla ve vleku partajních zájmů. On je motor, nikoli ten koho vleče okolí. Nemusím s ním souhlasit, ale musím ho respektovat a vážit si ho.

Pokud bych někdy já sám kandidoval na prezidenta, pak je to Miloš Zeman koho bych si přál jako svého protikandidáta. 

A jemu i nám přeju další stejně silné a výrazné protikandidáty s vlastními názory. Už jen samotný názorový souboj skutečných osobností je cesta ke hledání nejlepších řešení a změn pro celou naši zemi.

Tomio Okamura