Také jste se dívali? Já ano. A pozorně. Výsledek? Jedním slovem katastrofa. Plytký černobílý (třebaže barevný) příběh, banální zápletka skrznaskrz prohnilé vesnice, z níž ční pouze takzvaná Zlobába, kterou zavraždí jen proto, že se jako Ježíš Kristus pokouší všechny zachránit, a proto do všeho strká nos. Kolektiv kriminalistů je též k pomilování. Dlouho jsem přemýšlel, kdo jej vlastně vede, jestli mladá dívka s lejstry a počítačem, či nakvašený Suchánek s notesem nebo vtipný Hofman. Nakonec jsem pochopil, že velitelkou je půvabná mlčenlivá blondýna, která vše s nadhledem sleduje a pokud možno do ničeho nezasahuje, takže si každý víceméně dělá, co chce. A ve výsledku se případ vyřeší takřka sám od sebe. Stačí jen přísný pohled a mladé pachatelky se samy přiznají.

No budiž, řeknu si, všechno se nepovede, třeba se v dalších dílech zlepší, ale co mi zvláště trhá uši, je hlasitá hudba, provázející skoro všechny dialogy, takže hercům není rozumět prakticky ani slovo. Když to zesílím, praskají mi bubínky, když zeslabím, potřeboval bych odečítat ze rtů. Takže spíš takový krimimuzikál nežli normální detektivka.

Já vím, říkáte si, jsi hluchej jak pařez, chlape. Možná máte pravdu, ale když jsem si vzápětí pustil Aleše Hámu, který na cestách po vlasti musí překřikovat motor, rozuměl jsem mu každé slovo. A starým filmům s Vlastou Burianem, Hugo Haasem a Oldřichem Novým taky docela dobře rozumím.

Tak nevím, asi je to nějaký nový styl, kterému nerozumím. Zkusím ještě druhý díl a uvidím. Ovšem bude-li stejný jako ten první, pak sbohem, moje milá Vysočino. Je mi líto.