Opravdu upřímně děkuji za pozvání zde dnes vystoupit. Možnost znovu navštívit Vaši krásnou zemi, navštívit právě toto historické místo, Ochrid, je pro mne skutečným obdarováním. Byl jsem potěšen, když mne někdy na jaře letošního roku můj dobrý přítel, prezident Ivanov, požádal, abych promluvil k tak netradičnímu publiku, jakým jsou – jak on předpokládá – budoucí lídři Vaší země.
Uskutečnění této letní školy vnímám jako pozitivní a inovativní myšlenku Vašeho prezidenta. Mladí lidé by měli dostávat šanci setkávat se navzájem, a současně být konfrontováni s myšlenkami starších, tedy těch, kteří již v různých oblastech svého profesionálního života něčeho dosáhli. Tak chápu obsah tohoto Vašeho setkání já.
Vyvolává to ve mně vzpomínky na podobnou zkušenost, kterou jsem prožil zhruba ve Vašem věku. V těžkých dobách komunismu jsem dostal šanci zúčastnit se letní školy ve Francii, ve městě Annecy obklopeném Alpami, které se pyšní stejně krásným jezerem, jako je to Vaše. Už to bude téměř půl století. Škola se konala v srpnu roku 1965 a organizovali ji američtí kvakeři. Sešlo se na ní 35 účastníků z 26 zemí a někteří z nich byli pro mě opravdu velmi exotičtí – a tím nesmírně zajímaví. Tehdy jsme žili ve světě, který byl mnohem více uzavřený než dnes. Obávám se, že v současném podivně globalizovaném světě už nic exotického fakticky nezůstalo.
Tématem naší tehdejší čtyřtýdenní diskuse bylo: Jak překonat bariéry rozvoje?Když se na tento název dívám nyní, zdá se mi, že by stejné téma mohlo být relevantní i pro diskusi dnešní. Projevy význačných profesorů byly na vysoké úrovni a o nic méně zajímavé nebyly ani navazující diskuse. Velmi pěkné byly naše vzájemné debaty ve volném čase. Jsem si jistý, že Vaše dva týdny proběhnou velmi podobně.
V šedesátých letech byl hlavním tématem celosvětových diskusí ekonomický rozvoj, nebo snad přesněji řečeno, jeho absence a z ní vyplývající zaostávání mnoha částí světa. Podrobně jsme diskutovali příčiny tohoto stavu – politické, sociální, ekonomické a kulturní bariéry, které tolik potřebný ekonomický růst brzdily. Každé z těchto témat bylo diskutováno jeden týden. Zdálo se, že mnoho zemí světa beznadějně uvízlo v „pasti chudoby“, jak se tomu tehdy říkalo.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: klaus.cz