Jsou děti týrané, jejichž osudy jsou dlouhodobě neznámé, teprve vyjdou na povrch, až už je pozdě. Jsou záměrně utajovány a ututlávány, aby se občanská společnost o tom nedozvěděla. Fyzické a psychické týrání na adresu dětí tak podkopává nevinné lidské životy v současnosti i budoucnosti!

Pak tu máme opačný extrém, a ten spočívá v přílišném rozmazlování a přepychu, což často odnášejí okolní obyčejní lidé, kteří jsou mnohdy ohrožováni touhle skupinou nezvladatelných. Pokud by měl být aplikován známý výchovný prostředek, anebo napomenutí, tak by nás obvinila Evropská unie z potlačování lidských práv a práv dětí!

Společnost 21. století to nemá vůbec lehké, když existují oba extrémy v dětském světě: totální otroctví až totální blahobyt. Oba extrémy tak hodnotím jako nebezpečné a nevyhovující pro občanskou společnost nejen v našem národě, ale i ve světě.

Na závěr bych chtěl říci, že je třeba pomoci týraným, zneužívaným a zotročovaným dětem, aby se tyhle nebezpečné praktiky ve společnosti neopakovaly. Nechť společnost, Evropská unie i náš stát řeší opravdové problémy, které nás velmi trápí a sužují. Zatím se děje úplný opak v mezilidských vztazích a občanském soužití doma i ve světě.