Když ovšem napíšete studii, která obsahuje podobná absurdní tvrzení, a jste-li přitom vysoký státní úředník úzce spolupracující s prezidentem republiky, pozvou vás i do televize. Diváci se pak nestačí divit. Petr Hájek, vicekancléř prezidentské kanceláře, napsal knihu Smrt sametu. Na to konto se stal hostem pořadu interview ČT 24.

Zkoprnělý divák se v něm dověděl, že Václav Havel je vlastně ztělesněním satana a - ať vědomky či nevědomky - sloužil silám zla a nenávisti, zatímco pravým demokratem je pouze Václav Klaus, který odjakživa byl ztělesněním pravdy a lásky.

Obávám se, že pan vicekancléř musel způsobit naprostý zmatek v řadách příznivců Václava Klause, pro které byl až dosud přívlastek pravda a láska tou nejhrubší urážkou. Leč nevšímejme si maličkostí.

Na základě čeho pan vicekancléř dospěl k svým pozoruhodným závěrům? Prý na základě analýzy díla Václava Havla.

Vicekancléř tvrdí, že už z jeho textů ze 70. letech vyplývá, že Václav Havel nemířil k demokracii, aspoň chápeme-li ji jako demokracii klasického, tedy západního typu. Václav Havel mířil k něčemu, co se nazývá korporativistickým státem, v jeho pojetí státem občanské společnosti, chcete-li. Státem, který například v Itálii vybudoval duce a byl nazván fašismem. 

Jistě se zeptáte, jak na takové vpravdě revoluční myšlenky reagovala moderátorka České televize, která rozhovor s panem vicekancléřem vedla. Obávám se, že budete zklamáni.

Jakmile se pan vicekancléř moderátorky zeptal, co je tedy podle ní fašismus, když namítá, že Václav Havel fašistou nebyl, odpověděla mu v tato v uvozovkách "dobře připravená" představitelka veřejnoprávního média, že se s ním do takových otázek pouštět nebude.

Přinejmenším někteří diváci si asi položili otázku, za co v televizi bere plat. Nechtěl bych, aby moje polemika vypadala jako paušální odsudek České televize. Několik týdnů před tímto fiaskem odvysílala reportáž o tom, jak ministryně Parkanová podepsala souhlas s nákupní cenou letadel CASA pro Českou republiku na základě dokumentu, v němž byla cena začerněna. Šlo o vynikající reportáž, kterou by nemělo problém odvysílat ani BBC.

Veřejnoprávní médium má pečovat o veřejný prostor. To lze udělat jedině tak, že slova neztratí smysl. Jakmile připustí, aby se slovo fašismus používalo pro označení občanské společnosti, dochází ke kolapsu veřejného prostoru, protože diskuse přestává být možná.

Italské fašistické hnutí vzniklo jako reakce na chaos v Itálii po skončení první světové války. Byla to reakce na neschopnost převládající liberální ideologie zabezpečit snesitelné poměry ve státě. Mantra o svobodné soutěži se neosvědčila. Řešení se hledalo v řádu. Společnost se začala chápat organicky: místo zápasu zájmových skupin nastupuje představa jednoho národního těla tvořeného svazy zaměstnavatelů, odbory, profesními sdruženími, státními institucemi spolupracujícími k obecnému blahu pod vedením silného vůdce v čele jediné politické strany - to je představa korporativního státu, který je základem fašistické ideologie.

Václav Havel ale přece vycházel z kritiky posttotalitního státu řízeného jednou stranou. Jeho představa občanské společnosti nemá svobodu jedince omezovat, naopak místo donucovací moci státu a politických stran si představoval samoorganizaci občanské společnosti. Radikální nacionální autoritativní režim, cíl italského fašismu, mu byl naprosto cizí. Při diskusích v papežově letním sídle Castel Gandolfo v roce 1989 Havlův koncept jako ideál analyzoval jeden z nejvlivnějších současných filozofů Charles Taylor.

Nechme stranou, jestli se na Havlově představě dá založit fungující stát. Jedno je ovšem jisté: jeho představa občanské společnosti nemá s fašismem společného absolutně nic.

S takovým chaosem v pojmosloví by pan Petr Hájek stěží odmaturoval na slušnějším gymnáziu. Ve skutečnosti ovšem o něj nejde. Kdyby nebyl vicekancléřem, stěží by se s takovým dílkem dostal do veřejnoprávní televize. Jde o jeho blízkost k prezidentovi. Moderátorka měla pečlivě rozlišovat, které názory s Petrem Hájkem sdílí prezident Klaus, a které ne. Není úkolem veřejnoprávní televize vysílat chaotické názory diletanta, psané po pracovní době, jak Petr Hájek v interview uvedl. Pokud ovšem prezident některé jeho názory sdílí, pak je to důležitá zpráva pro veřejnost, aby si uvědomila, jaký politik stál léta v čele státu. I po této stránce však bylo interview fiaskem.

Nelze než si přát, aby takových nepovedených interview vysílala Česká televize co nejméně, a doufat, že s odchodem Václava Klause z Hradu odejde i jeho suita z veřejného života. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele