Billboard by měl jediným či několika slovy vyjádřit obsah politického směřování kandidáta a tak působit na diváka/občana/voliče. Stručné vyjádření heslem by mělo obsahovat jeho zhutněný politický záměr, vyjádření podstatné části jeho politického programu, mělo by se týkat základních, významných problémů společnosti, které je nutné řešit, a být tak konkrétním příslibem. Hesla, která jsem dosud na cestách potkal, taková většinou nejsou. Prozatím jsem zahlédl billboardy pěti prezidentských kandidátů (řadím abecedně). Nesnažím se posuzovat šance kandidátů na úspěch/neúspěch v prezidentských volbách, jde jen o popis obsahu billboardů, jimiž se prezentují.

Andrej Babiš „AKČNÍ proto Babiš“ s variantou „KRIZOVÝ MANAŽER proto Babiš“. V tom se zračí obsah politické nabídky kandidáta, je reakcí na hospodářskou situaci státu. Sdělení je příliš personifikováno, což je dáno celkovou prezentací politické strany ANO 2011 (strana jednoho muže); některé voliče může odrazovat. Personifikace je ale pochopitelná, protože politická scéna se rozvrhuje personálně na sféru „Babiš“ a „antiBabiš“. Varianta „akční“ je spíše bezobsažná, druhá, „krizový manažer“, současnou situaci odráží.

Jaroslav Bašta „MÍR A NORMÁLNÍ ŽIVOT / NE VÁLKU A BÍDU“. To je jediné politické sdělení prezidentského kandidáta, které správně, přesně a jasně reflektuje aktuální politickou skutečnost a současné hlavní potřeby občanů.

Karel Janeček „SVOBODA A ODPOVĚDNOST“. Tento výplod se řadí mezi degenerativní politická hesla; nic neříká, nevypovídá, může se s ním identifikovat každý a zároveň nikdo. S prázdnotou se snoubí cokoli. Je to fráze, politická floskule, nevěcné tvrzení.

Danuše Nerudová „PREZIDENTKA DANUŠE / ZMĚNA, KTERÁ NASTARTUJE ČESKO“. Sdělení nic neříkající, bezobsažné, poměrně hloupé; od akademické funkcionářky by občan očekával něco myšlenkově hutnějšího. Je to fakticky určité zastrašování občanů tvrzením, že dosud je ve státě všechno na huntě, a proto musí přijít Danuše, aby to změnila k lepšímu. Personifikace je nefunkční. P

etr Pavel „VRAŤME ČESKU ŘÁD A KLID / generál Pavel / společný prezident“. Velice kontroverzní sdělení. Především „řád“ a „klid“ obsahují nepříjemné konotace, zejm. historické, „řád“ a „klid“ může být dosahován různými prostředky, dokonce i ultratotalitními, „řád“ a „klid“ nemusejí pro občany být sociálním přínosem. Je to vyjádření plytké, prázdné. Naznačuje, že v našem státě je výrazný neřád a neklid, a teď musí přijít demiurg, který to tady dá konečně do pořádku. Připomenutí vojenské hodnosti bývalého vojáka z povolání je identifikací se současnou, pro naše občany velmi nebezpečnou militarizací politiky a celé společnosti – různým válečným aktivistům (dříve se ne bez důvodu psalo „štváčům“) to může imponovat (jiný důvod uvedení bývalé vojenské hodnosti být nemůže; píše si snad u jména některý z absolventů minulé vojenské služby svou dosaženou hodnost, kupř. že byl frajtr, kaprál, lajtnant, hejtman apod.? – nepíše, protože byl by považován za vola). Politické směřování P. Pavla zavání, spíše zapáchá totalitarismem. Mantra „společný prezident“ je propagandisticky kontraproduktivní – osoba pana P. Pavla je výraznou částí společnosti odmítána, nemůže být prezidentem společným.

Politická sdělení na uvedených billboardech většinou nereflektují hlavní problémy našeho státu, jsou nevěcná – viz „svoboda a odpovědnost“, „změna, která nastartuje Česko“, „vraťme Česku řád a klid“, „společný prezident“.

Možná že bezradnost, plytkost politických sdělení (na billboardech i jinde) souvisí s nástupem diletantů do politiky – lidí, které dělání politiky sice těší, jinak žádnému oboru lidské činnosti však nerozumějí; slovo diletant není nadávka, je to označení člověka, který si v určité občanské profesi neosvojil kvalifikované znalosti a dovednosti způsobilé k výkonu takové specifické činnosti, a proto neschopného speciálních výkonů (typickou vrcholnou politickou reprezentantkou diletantismu v současnosti je slovenská prezidentka Z. Čaputová). U nás jich máme zástupy.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele