Medaile za hrdinství proti rasismu

Prezident Miloš Zeman předal 28. 10. 2019 řády a medaile. Dvaačtyřiceti osobnostem, jedenácti z nich in memoriam. Chci upozornit na jedno výrazné ocenění: Medaili Za hrdinství obdržel David Michaljak, který bránil matku napadenou skupinou Romů; viz 11. 8. 2018, viz 12. 8. 2018.

Rasistický útok šestice Romů na Davida Michaljaka na koupališti v Dubí je zdokumentován dostatečně. Policie pachatele obvinila z přečinu výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. I slušní členové romské komunity v Dubí násilný čin, který se 7. srpna 2018 stal, veřejně odsoudili. David Michaljak byl rasistickým útokem vážně zraněn: roztrhané obočí, nateklý obličej a vybité zuby. Pachatelé dosud odsouzeni nebyli. Vyznamenání Davida Michaljaka prezidentem medailí Za hrdinství chápu jako ocenění jeho hrdinství v boji proti rasismu. Romskému.

Proč prodáváme odpad?

Maska Adolfa Hitlera v pátek 1. 11. 2019 pobouřila německého velvyslance Christophera Isranga, když se procházel ulicemi Starého Města. Své rozhořčení sdílel na Twitteru. „ Češi za nacistického režimu tolik trpěli. Proč se teď v centru Prahy prodává takový odpad?“ napsal. Příspěvek doplnil o fotku, na které je vidět, že jeden z obchodů nabízí k prodeji latexovou masku znázorňující Adolfa Hitlera. Obdobně odmítavě reagoval izraelský velvyslanec v Praze Daniel Meron (viz). „Prodej takových kostýmů je urážkou přeživších holokaustu a jejich památky. Osmdesát let po začátku druhé světové války a 75 let po osvobození Osvětimi bychom měli spojit síly, abychom bojovali proti šíření extremismu a nenávisti,“ napsal.

A proč se u nás prodává uvedený odpad? Protože to je pro někoho kšeft, a protože policie přece nemá v referátu prodej takového odpadu postihovat. Protože to policii a dalším tzv. odpovědným, nevadí. Ono to totiž není jednoduché, vyžaduje to určitou práci. Protože z policejního heslapomáhat a chránit zůstává zejména a chránit se vlastní práce. Je přece jednoduché nachytat špatně parkujícího řidiče – má auto, registrační značku, bydliště… pokuta se mu pošle poštou, ani s ním není nutné komunikovat. Avšak přemýšlet o tom, zda maska Hitlera je v pořádku, to už je makačka na bednu. Dá to práci. Od policie a jejího velení něco takového chtít nelze, že ano. Je to snad selhání jednotlivců? Těch, co „šlapou chodník“? Jenom zčásti – hlavně je příčina systémová. Tkví v řízení policie.

Co je na případu nejvýznamnější? Že se museli ozvat velvyslanci. Teprve pak se ministr vnitra ČR a regionální politici probudili.

Nepřehlédněte

Důvěra vrcholným ústavním činitelům

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům ( viz ). Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

Mezi zkoumanými vrcholnými představiteli státu zařazenými do výzkumu nejvyšší podíly důvěry byly zaznamenány u předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (46 %), prezidenta republiky Miloše Zemana (45 %) a předsedy vlády Andreje Babiše (42 %). Důvěra nad nedůvěrou mezi zkoumanými představiteli v současnosti významně převažuje u Pavla Rychetského a mírně u Jaroslava Kubery a Aleny Schillerové. Statisticky vyrovnané podíly důvěry a nedůvěry byly zaregistrovány v případě Jany Maláčové a Miloše Zemana. U všech ostatních zkoumaných představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou. Nejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska (78 %). Oproti květnu 2019 se zvýšila důvěra v případě některých členů vlády, nejvýrazněji v případě Aleny Schillerové a Marie Benešové. Vzestup důvěry byl zaznamenán také v případě guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, ombudsmanky Anny Šabatové, předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka a předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 586, e-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz

Volební model

V šetření realizovaném v říjnu 2019 CVVM zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb, viz . Existují dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili. Pokud by se v říjnu 2019 konaly volby do Poslanecké sněmovny PČR, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 60 % občanů ČR. Volební model v této tiskové zprávě není předpovědí výsledků voleb, poskytuje pouze informaci o rozložení voličské podpory v době sběru dat. Výsledný volební model pracuje s pravděpodobností, zda respondent přijde k volbám, a zohledňuje váhání voličů mezi více stranami. Podle volebního modelu mělo v době sběru dat největší podporu hnutí ANO (33,5 %) následované s velkým odstupem Piráty (14 %) a ODS (13,5 %). U hnutí ANO pozorujeme oproti září nárůst podpory, který je ovšem na hraně statistické významnosti. V případě hnutí SPD došlo ke statisticky významnému poklesu podpory na úroveň z května 2019. Významnější nárůst podpory SPD v září byl pravděpodobně způsoben výkyvem měření. U hnutí STAN došlo k mírnému poklesu podpory na hraně statistické významnosti. U ostatních stran nedošlo ke statisticky významným změnám. U uskupení KDU-ČSL, SPD a TOP 09 nelze vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů mezi politickými subjekty říci, zda by se na základě výsledků současného šetření do PSP ČR dostaly či nedostaly. Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 591, e-mail: matous.pilnacek@soc.cas.cz

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.