Bezprostřední příčinou k řešení uvedené otázky je personální návrh ČSSD na obsazení židle ministra zahraničních věcí; s ním nesouhlasí prezident Miloš Zeman ani KSČM, která by měla vládu ANO 2011 a ČSSD tolerovat. Šéf soc. dem. Jan Hamáček, který uvedený personální návrh podpořil, uvedl, že ČSSD už nemá kam ustupovat. Omyl. Soc. dem. může ustoupit – do opozice. V ní by měla čas na politickou rekonstrukci a (možná) pozdější znovuvstoupení na politické nebe. Ovšem to by se mohlo stát pouze v případě radikální personální obměny jejího vedení a ideového oživení této strany.

Pohrobci bohoušpolitiky též radí nevstupovat; jejich praporečníkem je Milan Štěch, předseda Senátu. Jejich důvodem však je naopak zakonzervování bohoušpolitiky – tuší, že by aktivní účast soc. dem. ve vládě mohla vést k urychlené personální obměně jejího vedení. Tradiční výmluva při neúspěchu politické strany zní: My jsme vynikající, děláme vše dobře, jen nám lidi nerozumějí, občané to nepochopili, našimi úspěchy se chlubí někdo jiný, nemáme kvalitní politický marketing… Omyl. Neúspěch je chybou neúspěšného.

Na základní škole jsme měli učitele předmětu dílny; vydával se za intelektuála, ale nebyl jím. Když jsme třeba měli do prkénka vyvrtat otvor o průměru jeden centimetr, říkal: „Provedete parciální negaci“ (vyvrtáte otvor, tedy předchozí materiál, dřevo, odtud zmizí) „absolutní totality“ (čili nějakého celku; tou je ono prkénko) „ cirka v průměru jeden centimetr“ (když se vám povede strefit asi tak jeden centimetr v průměru). Přeloženo do lidštiny: „Vyvrtáte do prkénka otvor centimetr v průměru.“ Sobotka, jeho v soc. dem. vládnoucí parta, a jejich pohrobci, kupř. Milan Štěch, provedli na politické krajině též parciální negaci – politickou negaci ČSSD; také z celku politické krajiny (z)mizí. Aby definitivně nezmizela, potřebuje radikální personální a ideovou rekonstrukci; ta se tvoří nejlépe v relativním klidu opozice.

Vladimír Pelc