Otázka zní, upozornil na problémy ekonomiky a cenzuru někdo jiný než prezident Zeman? A navrhuje někdo jiný v ČR řešit dotace do fotovoltaiky? Podívejme se z odborného hlediska, jestli může mít pravdu prezident, nebo jeho oponenti:

Dle prezidenta Zemana by podpora fotovoltaiky měla skončit. I když jí zavinily vlády minulé, je povinností současné vlády, aby problém vyřešila, říká prezident. To je šok a velká výzva pro současnou pštrosí pozici politiků. Ti problém evidentně řešit nechtějí.

Proč by podpora měla skončit? Protože ekonomika ČR dříve nebo později nebude mít na stále se zvyšující dotace do OZE, až na  60 mld. Kč za rok, to je zcela jasné. Tvrzení politiků o kvetoucí české ekonomice je i v rozporu s vládní studií. Alibismus zástupců průmyslu typu, dotace jsou v pořádku, ale nesmí je hradit průmysl, je krátkozraký. Protože platí to, co řekl Andrej Babiš již před několika lety. Když zatížíme státní rozpočet, vždy to nakonec někdo musí zaplatit, a to bude obyvatelstvo i průmysl. Je ale pravda, že lze ještě několik let mít schodkový státní rozpočet, a přesunout tuto zátěž na příští vlády.  

Proč se musí dotace do OZE, zejména fotovoltaiky (FVE) řešit? Existuje více důvodů:

• Zatím jsme zaplatili na dotacích 200 mld. Kč, dotace mají činit celkem 1,2 bil. Kč, ještě tedy zbývá zaplatit cca 1 bil. Kč. Proto se musí problém řešit. Nabízí se otázka, zda někdo uvedl, jaký je přínos dotací za tak velkou cenu? Zatím nikdo.

• Z celkové dotace 60 mld. Kč za rok tvoří více než 50% dotace do fotovoltaiky. Zásadní přínos z dotací do fotovoltaiky ve výši cca 30 mld. Kč za rok má jen několik desítek nebo max. několik set majitelů fotovoltatických elektráren (FVE). Jejich jména většinou nikdo nezná, tyto firmy mají často sídlo v daňových rájích.

• Na dotacích do OZE vydělávají i banky. Za rok 2016 o dalších 5 mld. Kč více než v roce 2015, čistý zisk bank za ro 2016 přesáhne 60 mld. Kč, a bude tak jako každý rok odveden zahraničním majitelům. Přesto není vláda ochotna tuto situaci řešit.

• Přínos dotací do fotovoltaiky pro zlepšení ŽP je v lepším případě nulový pokud jde o snížení emisí CO2, emise rakovinotvorného prachu se i přes dotace naopak zvýšily. Proč? Protože výkyvy ve výrobě elektřiny (zejména z FVE) musí krýt zastaralé konvenční zdroje v režimu, který rozhodně není optimální, a tím i s vysokými emisemi. I to je jeden z důvodů, proč má ČR nejvyšší výskyt rakoviny slinivky břišní i ledvin v EU. U rakoviny slinivky je pravděpodobnost přežití 5%, u rakoviny ledvin 20%. Rekordmanem je ČR i ve výskytu rakoviny tlustého střeva, mozkových mrtvice, infarktů atd. OZE přitom měly zlepšit stav ŽP, je otázkou jestli toto bere MPO na vědomí?

• Dotace do fotovoltaiky zvyšují schodek státního rozpočtu, ceny elektřiny pro odběratele o desítky procent.

Zástupcem státu v oblasti OZE je MPO. Od MPO nám ale chybí řada objektivních informací, určitě bychom ocenili stanovisko a vysvětlení k následujícím otázkám:

• Je pravda, že výroba elektřiny z OZE je jen orientační cíl EU, který řada států EU dodnes neplní, a to bez jakéhokoliv postihu? Kolik těch států je?

• Je pravda to, co často uvádí MPO, tj. že z FVE se dle MPO vyrobí 13% elektřiny? Nebo je pravda někde jinde, dle statistik jsou to totiž jen 2% elektřiny. Není to množství, které se dá ušetřit za rok i bez větších dotací? Určitě ano.

• Jaká je výše úvěrů od bank na projekty FVE, a jaká je výše úroků z nich? V tisku se uvádělo, že je to 8-9%. Dnes je obvyklý úrok 1-2%. Jakou úsporu na dotacích by stát dosáhl při snížení úroků na 1%? V TV vidíme často reklamy, které k tomu vybízejí, je to dnes běžná praxe. MPO ale uvádí, že by to ohrozilo stabilitu bank. Bank, které odvádějí do zahraničí každý rok více než 40 mld. Kč? Opravdu by je ohrozilo, kdyby odváděly méně? MPO by mělo zdůvodnit, čím že to tedy banky jsou vlastně ohroženy?

• Nebylo by lepší smlouvy na poskytnutí úvěru vypovědět, i za cenu pokut od bank, jak se to obvykle dělá? Nebyla by to přesto ekonomicky výhodnější varianta pro stát?

• Pokud stát nechce řešit restrukturalizaci úvěrů s extrémně vysokými úroky, neměl by zavést navrhovanou sektorovou daň ve výši 30% pro banky a pojišťovny? Nebo si myslí MPO, že z ČR by měly zahraniční investoři i nadále odvádět dva až čtyřikrát více finančních zdrojů než z jiných států? Vždyť už i EU uvádí, že by se mělo omezit finanční přerozdělování prostředků mezi jednotlivými státy EU. Polsko problém bank řeší jejich zpětným odkupem do vlastnictví státu. Je jasné, že ekonomika Polska poroste.

• Nebylo by nejlepším řešením vypsat v ČR referendum na podporu FVE, jako tomu bylo v SRN? V SRN, kde je plat 100 tis. Kč za měsíc se referendum vypsalo, obyvatelstvo muselo dotace odsouhlasit. V ČR, kde plat činí 25 tis. Kč, se nikdo obyvatelstva ani průmyslu neptal. Naopak, informace o skutečné podpoře kromě ERÚ nikdo nezveřejňuje.   

• Jak je to s překompenzací dotací do OZE? Proč je musí zkoumat Brusel, a nezajímá to ČR prostřednictvím MPO? Jaký je názor MPO na překompenzace? Bude je řešit?

• Opravdu si MPO myslí, že s dotacemi do OZE se nedá nic dělat? Jaké jsou možné nástroje, není jich řada?

• Proč nejsou žalovaní skuteční viníci tunelu století, dotací do fotovoltaiky? Nečekají na ně naopak pěkné funkce v budoucí regulační radě ERU? Až se MPO zbaví nezávislého ERÚ?

• MPO často uvádí, že musí chránit jistotu podnikatelského prostředí pro stát, zdá se ale, že spíše jen pro několik set majitelů FVE. Těch ostatních několik tisíc nebo desítek tisíc by stát snadno vypořádal s minimálními finančními náklady. Nemělo by MPO spíše chránit zájmy 10 mil. obyvatel ČR a průmyslu, kterých se nikdo neptal a zatížil je, resp. je v budoucnu zatíží stále vyššími cenami elektřiny?

• Neměli by majitelé FVE být vyzváni, aby spolupracovali se státem na co možná nejvyšším snížení dotací? Nemělo by to MPO takto řešit jako zástupce státu?

Na odpovědi na výše uvedené otázky má veřejnost plné právo, protože dříve nebo později je zaplatí. Jsou to státní peníze, resp. odběratelů elektřiny. A spravuje je a odpovídá za ně MPO jako řádný hospodář je tedy musí poskytnout.

Co by se mělo stát, pokud MPO na výše uvedené otázky neodpoví? Neměl by vzhledem k závažnosti problému a neochotě ho řešit odejít ministr Mládek ze své funkce, a to co nejdříve, a neměl by se případ FVE začít vyšetřovat tak jak má? Byly při zprovoznění opravdu všechny FVE v pořádku? Jak je kontrolovaná výroba elektřiny z FVE a jaké jsou nálezy z těchto kontrol? Může MPO poskytnout k posouzení podklady vládní komise, která tento problém řešila, a to nezávislé komisi?   

Celkové vzniklé škody pro ČR nepředstavují jen dotace do fotovoltaiky, náklady jsou vyšší:

• Dotace do OZE (zejména FVE) ve výši 1,2 bil. Kč musí někdo zaplatit, jak je výše uvedeno,

• K nim je nutno připočítat náklady na provoz konvenčních zdrojů, které kryjí výkyvy ve výrobě elektřiny z OZE, lidově řečeno, když slunce nesvítí a vítr nefouká,

• Přičíst je nutno i náklady na lékařskou péči z nemocí, které vznikají vlivem znečištěného ovzduší. Řada zdrojů uvádí, že tyto náklady dělají za ČR několik desítek mld. Kč ročně, je otázkou kolik z nich představují náklady z titulu výroby elektřiny z OZE,

• MPO by proto mělo vyhodnotit, jaká je celková výše skutečných nákladů na podporu OZE, hlavně fotovoltaiky. A vyvodit z toho zásadní závěry.

Podpora OZE byla zdůvodněna přínosy do zlepšení kritického stavu ŽP ČR, a povinností plnit směrnice EU. Tato argumentace byla spojována i s klimatickými změnami a tím, že cena elektřiny z OZE bude brzy velmi nízká. Nic z toho se nesplnilo.

Zdravý rozum naopak říká, že pokud se dotace do OZE zruší, zlepší se stav ŽP ČR, a ušetří se více než 1 bil. Kč, nebo aspoň jejich podstatná část.

Vláda si neuvědomuje, že dotace do OZE jsou jednou z časovaných bomb české ekonomiky.

Opakované uklidňování o velmi dobrém stavu české ekonomiky může doznat značných trhlin již v roce 2017. Kdo má pravdu, se ukáže během několika příštích měsíců.

Autor je jednatel společnosti Enas s.r.o.