Co může a taky má udělat ČSSD po schůzce v Lánech 4. 7. 2019? 

Hlavně nezpanikařit a nebrnkat na furiantskou notu, do čehož ji stáčí pravice z Demobloku a jí nakloněná media a sluníčkáři z Letné. 
Prohrála snad ČSSD? Nikoliv, pokud sama nebude se tak tvářit a hrát si na neurvalé děcko, kterému vzali hračku, kterou snad ani nepotřebovalo, byť nepopírám, že atmosféra je vypjatá. 

Zopakujme si základní fakta:

Místopremier Hamáček přišel s tím, že (patrně) nemá silné argumenty pro to, že nominant Šmarda bude rezort kultury řídit efektivněji než než stávající ministr doc. Staněk a že je i s to aktualizovat trestní oznámení na na odvolaného ředitele NG p. Fajta (milionová smlouva sama na sebe). 
Premier Babiš zopakoval, že vyhověl vicepremierovi Hamáčkovi a podal návrh na odvolání min. Staňka.Jednoduše vzato vyhověl ustanovení koaliční smlouvy, avšak pro podání kompetenční žaloby na p. prezidenta prostě nevidí důvod. Přeloženo z řeči politické do jazyka českého: nenalézá kvůli neodvolání min. Staňka, že by prezident tím způsobil zřetelnou a nemalou újmu (pokud možno finanční) České republice. Podle toho, co probleskává ze zákulisí o syrovosti Andrejovy mluvy (mimo protokol a mikrofony), tak asi lehce zabrumlal: … Honzo, choď už s tú kompetentnú žalobou k šípku, lebo někam o ještě kúsok ďalej. 
Prez. Zeman skrze svého mluvčího Ovčáčka se nedomnívá, že má být odvoláván ministr, který odhalil korupci ve svém rezortu. Lehce rozvedeno, policisté a další orgány činné v trestním řízení vědí, že odvolání činitele z ústavní funkce není a taky nemůže být pokynem pro zastavení šetření. Nicméně, pokud ministr-oznamovatel padne, tak asi si pak trošku víc aktivistický policista si moc rychle pro další frčku nepoběží. 
Dále se prez. Zeman skrze svého mluvčího Ovčáčka nedomnívá, že ministrem má být, který nezná problematiku svého rezortu ( zde )

A lid obecný, kterému ještě zásady etikety nejsou vzdáleny, se domnívá, že pokud opět nehoří ND nebo NG plamenem, tak odvolávat prezidenta z dovolené ve vražedných vedrech, zvláště když většina mainstreamu se strachuje (jak jinak, než upřímně, že?) o jeho zdravotní stav, nepatří k ústavní etice. 

Mainstream však nadále přežvykuje, že je u nás ústavní krize a prezident pohrdá Ústavou. 

Právník, vš-pedagog a hudebník říká ( Plná ústa Ústavy ): Tuhle prý nějaké médium zveřejnilo názor dvou ústavních právníků k mediálně nejobehranějšímu tématu dusného klimatu těchto dní, jímž je buď ústavní anebo alespoň vládní krize. Přičemž oba ti právníci se prý ve svých názorech shodli, což je neobvyklé. Takže už i Na růžku pod stůl štamgastů spadlo to kdysi skálopevné pravidlo, že když se sejdou dva právníci, vyskytnou se alespoň tři právní názory. (No, kdo ví, možná, že právě v tomhle případě si investigativní novináři z toho média dali hodně záležet na tom, aby vyinvestigovali ty dva právníky, co se shodnou na jednom názoru.) A v tomhle případě prý oba ti právníci tvrdili, že podle Ústavy prezident musí návrhu na odvolání ministra vyhovět bez zbytečného odkladu. 

Přestože dikce Ústavy mu žádnou konkrétní lhůtu nestanoví. Dneska už i ti štamgasti Na růžku vědí, že lhůty jsou buď konkrétní (určené přesně a přehledně například počtem dní, týdnů, let, a podobně), anebo jsou lhůty flexibilní, co záleží na situaci a na okolnostech dotčeného případu, na který se vztahují. A v těchto případech záleží na posouzení konkrétních podmínek aplikace toho pojmu zbytečný odklad, tedy co je zbytečné a co není, co se v daném případě musí zohlednit (např. provést, vykonat, strpět, apod.), neboli na co je nutné počkat, anebo co se může v té konkrétní věci udělat hned. Na vcelku standardní bázi právního institutu tzv. analogie iuris by se i pro daný ústavně-právní případ posuzování tzv. zbytečného odkladu daly uvést příklady i z jiných právních odvětví, např. z oblasti správního práva, které je asi tak nejblíže procesně právnímu rozměru diskutované ústavně-právní problematiky. V obou disciplinách jde o výkon veřejných funkcí v zájmu veřejnosti, atd. Přičemž také správní právo zná a běžně používá procesně-právní institut tzv. předběžné otázky . A to je procesní nástroj, jímž je (v případě konkrétní potřeby) přerušeno primární řízení až do doby, než jiný příslušný orgán pravomocně rozhodne o řešení dílčí otázky, jejíž vyřešení je pro pokračování primárního řízení nezbytné. 

A zmíněná analogie předběžné otázky je logická i v případě mediálních spekulací o bezpodmínečné a okamžité povinnosti odvolání ministra Staňka, když na určujícím pozadí této causy je relevantní nutnost vyřešení problematiky toho, proč tu k dotčené cause vůbec došlo – tedy proč to vedení ČSSD donutilo ministra Staňka k tomu, aby sám složil tu svou ministerskou funkci, když v souvislosti s tím to byl právě on, kdo ve dvou případech důvodně odvolal své dva podřízené, a v souvislosti s tím podal k příslušným orgánům činným v trestním řízení odpovídající podněty k zahájení jejich kvalifikované činnosti. Pak je tedy logicky nutno vyčkat, až příslušné OČTŘ dotčená řízení provedou a kvalifikovaně rozhodnou. Takže v rámci této procesní logiky by jen stěží kdokoli mohl prezidentovi republiky cokoli vyčítat. Byť by to byl třebas i odborník na ústavní právo. Bez komplexního zohlednění a vyhodnocení analogie předběžné otázky v uvedeném smyslu interpretace pojmu „zbytečný odklad“ by v tom směru asi neriskovala většina objektivně uvažujících nezávislých nezainteresovaných právníků. A to by měli umět odhadnout a rozlišit i kvalitní a zkušení redaktoři z těch objektivních médií. Totiž (jak je zcela jasně pochopitelné z toho, co je shora k tomuto tématu byť i jen stručně uvedeno) evidentně v tom není žádná velká věda. Stačí jen trocha logiky. Či selského rozumu, chcete-li. O ničem jiném to není. Takže pokud prezident v dané problematice postupuje dosavadním způsobem, pak mu jen stěží lze cokoli vyčítat.

K tomu ze svých výšin ÚS řekl př. ÚS Rychetský ( lidovky ): Pokud by Ústavní soud musel vyložit, co znamená bez zbytečného odkladu, nebylo by podle Rychetského rozhodnuto stejně jednou provždy - vždy by záleželo na okolnostech dané situace. „Slova bez zbytečného odkladu se nedají interpretovat v obecné rovině hodinami, dny, týdny nebo měsíci. Je třeba je vždy posoudit podle okolností konkrétní kauzy a zvažovat, zda existoval důvod pro zpožděné rozhodnutí. Je třeba je vždy posoudit podle okolností konkrétní kauzy a zvažovat, zda existoval důvod pro zpožděné rozhodnutí ,“ řekl Respektu.

Delší citace byla nutná, aby si lid neprávnický uvědomil, že ona ústavně-právní problematika v dané kauze není tak triviálně jasná, jak jí prezentuje prof. Kysela (Televisione Juris Arbiter Maximalis), s výrazem, dělajícím čest jeho jménu.

Faktickou poznámku ke vzniku české ústavy přičinil jeden z těch, kteří byli u toho, když se ústava šila a to horkou jehlou, Judr. Vyvadil: ...Rozhodně jsme si nepřáli, aby si Klaus mohl dělat co chce, a tak jsme i vykládali, že zejména u jmenování a odvolávání ministrů se za běžných podmínek předpokládá, že prezident návrhu vyhoví, ale neznamená to, že vyhoví vždy.

( http://vasevec.parlamentnilisty.cz/domaci-politika/samozrejme-ze-mame-poloprezidentsky-system )

A má ministerstvo vnitra řízené předsedou ČSSD okurkovou sezónu?

Tak, že by ministr vnitra se mohl věnovat na plný úvaze jen kauze výměny ministra kultury? 
Bohužel nemá!

A na co se má Ministerstvo vnitra spíše soustředit?

Např. na Českou poštu, kde se mají zlepšit služby, čož se masivním propouštění nedá dělat, o nevalných platech "pošťáků" ani nemluvě. A za objednané služby České poště stát neplatí, tedy platí okolo 25%! Nečetl jsem, že by min. Hamáček o tom mluvil s premierem Babišem a min. financí Schillerovou. 
A co říkají občané na poště? 
Nelíbí se jim fronty na pobočkách a stále stoupající ceny služeb. Ale nemyslí si, že by se to odvoláním briskním odvoláním min. kultury Staňka mělo zlepšit, byť alespoň zčásti.

K rychlému a razantnímu řešení na vnitru nesporně také nazrálo ,

že dost specifickým způsobem, byť hodným trénovaného karatisty si heslo Pomáhat a chránit vyložil jeden policista, viz: https://www.novinky.cz/krimi/509391-policista-zmlatil-hosta-restaurace-kvuli-sklenici.html

Zřejmě kvůli domlouvání a měnění termínů schůzky s prezidentem si ministrovi vnitra a předsedovi ČSSD asi již nevybyl čas na zavolání a osobní omluvu poškozenému občanovi, jehož míra poškození je (jak vidno z odkazu) dostatečně ilustrativní. 
Právě tak by měl min. Hamáček se spojit s GIBS a pořádat o přizvání občanských aktivistů k vyšetřování případu, to by občanská veřejnost snáze pochopila a více by jí to uklidnilo než rychlé povolání nového ministra kultury v roli uklidňovače (části) kulturní fronty.

Z hlediska nejen vnitřního chodu ČSSD, ale vstupu do politiky, se (konečně!) i nastartovala diskuze , že nominant politické strany pro vysokou politickou funkci může být obratem palce odvolán a jak za Starého Říma předhozen (mediálním) dravcům, coby neschopný , málem nesvéprávný, ňouma. Ale nyní Homo politicus už dospěl k názoru, neumožnit odvolanému (čti spíše vykopnutému) veřejnou obhajobu před stranou a i veřejností (šlo přece o veřejnou funkci!) je pozůstatek Vlády jedné strany, avšak dobře zakořeněný a nyní, ne jednou, ale prakticky téměř všemi stranami a s chutí převzatý.

Právě tak není bez zajímavosti, zmínit názor Kulturní komise, jedné z odborných komisí ČSSD, podle 
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kauza-Stanek-Tohle-pry-CSSD-zatajila-Tvrzeni-ktera-zatim-nezaznela-588241 : 
Vedení ČSSD přivedlo doslova k šoku usnesení kulturní komise ČSSD, která na svém posledním zasedání plně podpořila Staňka ve funkci a vyjádřila nesouhlas s požadavkem na jeho odvolání. Vedení udělalo vše, aby se toto usnesení určené grémiu strany nedostalo na krajské či okresní sekretariáty.

Názor Staňkova spoluposlance Dolínka je však drsně jasný: „Honza Hamáček není bez chyb. Ale to, co si dovolí pan Staněk, který doufám již vystoupil z ČSSD, je neuvěřitelné. Pokud přijde v úterý na poslanecký klub, požádám o jeho vyloučení z našeho jednání. Porady má přece u pana Zemana…,“ napsal Dolínek na Twitteru.

(podle https://forum24.cz/v-cssd-to-vre-dolinek-pozaduje-vyhodit-stanka-z-jednani-klubu-ma-si-jit-za-zemanem/ ) 
Prostě touha pokračovat v tradici defenestrací je v Českých zemích od středověku do nyní zřejmě setrvalá, jen jí již nevykonává lid, zastupitelové mezi sebou a navíc ve výročí upálení M. Jana Husu připomíná dolínkovská exkomunikace onu inspiraci jak se vypořádat s heretikem, vždyť i dnešní katolická církev se vyslovila, že trest pro M. Jana byl sice krutý, ale tak se to tehdy dělalo...

Poslední návrhy dávají v potaz výměnu rezortů kultury a místního rozvoje mezi ČSSD a ANO. 
Myšlenka sice průchozí u prez. Zemana a místo jednoho rozvrtaného rezortu (čeština zná i drsnější termín) by byly rozvrtané dva.

ČSSD, tedy její vedení by sě mělo postavit k řešení stankovštiny čelem, nikoliv bokem, či dokonce opačnou částí těla.

Tento problém si víceméně vedení ČSSD samo vyrobilo, byť si rozhodně nemohlo stěžovat, že by nemělo co naléhavějšího k řešení (viz výše).

Pro zasedání P ČSSD by mělo být pro takto zásadní bod skoro evidentní přizvat zástupce těch okresů, které byly novými Stanovami (kódové označení mezi členy Netolice alias Motolice) z vedení strany vyřazeni.

A potom rychle říjen 2019 svolat Olšanku 2 čili programovou diskuzi Nefunkcionářů, ale aktivních členů ČSSD 
Uložit poslancům, aby psali na Intranet, je to mnohem jednodušší než vytvářet skupiny na Facebooku, kde již po 3 dnech prakticky nedá dohledat, co se vlastně řeklo.

Účast ve vládě byla referendem zavedena, tak vůči členům by bylo slušné, když rušit, tak referendem. 

Uzavírám, že mnohdy se těžko vybírá z nedobrých řešení. Ovšem vedení ČSSD dokáže, bohužel vykouzlit řešení horší než ta běžná nedobrá.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele