V tzv. složité době, to není tak, že jde o boj andělů s plamennými meči s hordou zákeřných a všeho schopných zloduchů (na jedné straně chrabří policisté a křišťálově čistí soudci a na druhé jakési klubko štírů a jedovatých hadů). Věci se prolínají!

Od pouličních zlodějíčků po šéfy gangů, přes kmotry v soukromých i státních podnicích, po někdy více a někdy ale méně agilní hlasovače v Parlamentu, policisty, kteří najdou to, co je jim správně uloženo najít a soudce, kteří nějak rozhodnou, poněvadž dobře vědí, že jejich rozhodnutí nikdo neopraví a nemají žádnou zodpovědnost, až po advokáty, kteří někdy neumí a jindy nějak nemohou najít ty správné protidůkazy.

Právě zde by veteš, které se říká presumpce viny měla letět do koše, spolu s jejími propagátory. Ať politické strany přeberou i svou spoluzodpovědnost za své t.č. obžalované spolustraníky, které pak najednou v partajích nikdo nezná, byť se jim včera zhluboka klaněl. Ať stranické organizace nabízejí soudům své informace, ať nabízejí za své členy společenskou záruku, ať se seznamují s kauzami, ať jejich poslanci pak navrhují kvalitnější změny zákonů, které mohou přispět ze zrychlení trestního řízení, k jeho větší průhlednosti ale i také k efektivnějšímu využití práv obžalovaných a i k efektivnější obhajobě.

Ať soudci po vynesení rozsudků jsou povinni navštěvovat odsouzené ve věznicích a projednávat s nimi jejich další situaci.

A ono last but not least: mnohé kauzy by totiž u nestraníků byly posuzovány jinak(!), než u straníků, kde se někdy jedná o přimhouření očí někdy zase naopak o přitvrzení šroubů.

Ať přestane ono svatouškovské spolustranictví, kdy o příslušného kmotra jsou opřeni desítky přicmrndávačů, kteří si tohoto bosse nedovolí jinak než v předklonu chválit, až do okamžiku, kdy někdy tzv. spadne klec.

Místo okázalého vystrkávání nehodných ze ctihodné partaje, je třeba používat jiné mechanismy, permanentní vnitrostranickou a občanskou kontrolu exponentů, pustit k rozhodování větší % straníků, donutit partajní špičky, aby jezdily do každé své Lhoty, chtějí-li něco jim tzv. přeškrtnout, místo toho, aby rozhodovali odněkud z Práglu krytí tzv. kolektivností rozhodnutí!

Prostě a jasně tzv. presumpce viny je nikoliv čistícím ale naopak (spolu) generujícím mechanismem pro pěstování uvedených zlořádů a kmotrů.

Vladislav Černík