Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem. -  I. Kant

Úloha opozice, ve které se v České republice ocitly pravicové strany, není jednoduchá.  Kromě toho, že ve střídání levicovo – pravicových cyklů voličské přízně nastalo období expanze levice, dochází u nás, a nejenom u nás, k rozvoji toho, čemu někdo říká populisté, někdo jiný (a já se kloním k tomuto označení) je nazývá „nová“ politická hnutí, která zažívají a bezpochyby ještě nějakou dobu budou zažívat viditelné politické úspěchy.

Pravice, a pohříchu i ODS, která by jí měla v konzervativní, avšak ne v asociální podobě prezentovat, na to reaguje negativní agendou. Samozřejmě, že je racionální říkat, jak to vláda dělá špatně, ale míra negativismu, kterou jsme uchopili, podle mého názoru pravici a dokonce i politice samotné škodí. Pravicová komunikace je místy doslova přesycena nejenom kritikou, ale žehráním na to, jak je vše špatně, jak dochází k erozi demokracie, jak je Babiš prázdný populista, jak jsou napadány a pošlapávány hodnoty, jak je celá civilizace na úpadku. I když důvody takového chování jsou alespoň v případě některých nasnadě, ve skutečnosti pravici aktivně ubližují. Lidé, a to zdaleka nejenom pravicoví voliči, totiž mají negativní agendy plné zuby.

Pravicová, konzervativní politika ve středoevropském podání je postavena na jasných zásadách, na trvalých hodnotách a na konstantních východiscích, ze kterých je možné snadno a rychle vyvodit řešení jakékoli aktuální situace, aniž by je bylo nutné měnit. To je jejich půvab a také důvod, proč pravicová politika bez problémů přežije výkyv v posunu voličské přízně k novým hnutím, a nebo ve zploštění levo-pravého cyklu, které povede k dlouhodobé prevalenci levice. Klíčovým požadavkem na to, aby ideje, které jsou z podstaty pevné a kvalitní, mohly v praktické podobě fungovat, a aby oslovovaly veřejnost, která jím konvenuje, a měly respekt i u těch, kteří jsou jejich odpůrci, ale je, aby nabízely řešení. Toho nelze dosáhnout negativismem.

Pokud může ODS něco udělat pro svou obrodu, pak je to především kategorické a bezodkladné nastoupení cesty pozitivní agendy. Je třeba říkat ne to, jak je u moci lupič, zloděj estébák, neboť to je momentálně většině srdečně jedno. Je třeba říkat, jak chce pravice ten konkrétní problém řešit nejen ve prospěch svých voličů, ale ve prospěch celé společnosti a středoevropské civilizace. Jak je to správně, jak je to dobře. Jak to udělat, aby to bylo pro všechny výhodné, a aby nikdo zbytečně netrpěl.

Že to nejde? Ale jde. Pouze pozitivní agenda a pozitivní vystupování nám v dlouhodobé perspektivě přinese návrat na výsluní popularity a možnost rozhodovat předvídatelně, férově a čistě. Přesně na základě těch hodnot, které umožní pravici přežít momentálně nevýhodné podmínky.  Pravda, prosazení pozitivní agendy stojí podstatně více úsilí, než kritika a nadávky. Na rozdíl od kritiky, nadávek a hořkého lkaní nad tím, jak nám bylo domněle ublíženo, je to to jediné, nač naši voliči uslyší.