Čína už si s koronavirem poradila natolik, že se může vrátit k odloženému zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, což je setkání tří tisíc lidí ze všech koutů země. S tím parlamentování je to tam trochu jiné než u nás, schází se jednou ročně, dominuje Komunistická strana Číny. S touto jednoznačnou odpovědností je však spojena jasná povinnost, předkládat jen to, co nevyvolá odpor a nedejbože úplně hladce neprojde. Je to tedy nástroj národního konsensu, jak to odpovídá tisícileté kulturní tradici konfucionalismu.

Zprávy z klíčové relace s USA jsou smíšené. Naplňování první fáze americko-čínské obchodní dohody probíhá dobře, je tu pokrok, sděluje v oficiálním prohlášení americký ministr obchodu („obchodní zástupce“) Robert Lighthizer. Dokládá to větší ochotou čínské strany odebírat americké zboží. (ZDE)

Hlas reálné ekonomiky tak vyznívá zcela odlišně od toho, co slyšíme z Bílého domu, kde je čínský bubák vytrvale přifukován pro potřeby listopadových prezidentských voleb.

Také z čínské strany je patrný rozhodný zájem na zachování vzájemného propletence hospodářských vztahů, aspoň pro tuto chvíli. Na tom není co pitvat, jde o vztahy vzájemné závislosti. V poslední směrnici čínského ústředí, přednesené prezidentem Si Ťin-pchingem na pravidelné poradě vedoucích činitelů k epidemiologické situaci, najdeme důraznou výzvu k obnově globálních průmyslových a dodavatelských řetězců.

Uvolňování ekonomické aktivity se samozřejmě musí přizpůsobit vývoji zdravotní situace v konkrétním místě. Provincie Ji-lin, kde se sice objevilo jen pár desítek nových případů, nejspíš přivezených od navrátilců z Ruska, byla znovu uzavřena. Po zkušenostech z Wuchanu dostala přednost izolace 100 milionů obyvatel. Jinde už to však jde, byť s rouškou a sadou známých hygienických opatření. Tam půjde hlavně to, aby odstraňování překážek a obnova přerušené spolupráce probíhaly synchronizovaně. Kde vypadl dodavatel, najde se jiný. Je tu však naléhavý zájem, aby to začalo znovu fungovat, co nejrychleji. http://www.xinhuanet.com/english/2020-05/15/c_139060185.htm

Dále do budoucnosti pak míří stále větší potřeba urychlit realizaci „čínského snu“, kterým je něco jako obnova postavení Číny z časů předtím, než byla v půli 19. století rozvrácena evropskými a americkými nájezdy v „opiové válce“ a navazující japonské okupaci. Je to sen o zemi s obnoveným sebevědomím, které se bude opírat výsledky strategií Made in China 2025 s přeměnou v technologickou velmoc a o strategii China Standards 2035, kde by z toho vzešla i schopnost definovat nové světové standardy. (ZDE)

Bezpečnostní hrozby pak mají být pokryty programy, pro které se zvyšuje rozpočet na obranu na úroveň zhruba třetiny toho, co na tyto účely vydávají USA. V minulých letech to byla čtvrtina.

Sada nejbližších i perspektivních čínských úkolů je tedy velmi široká a stojí za to počkat na detaily, které přinese zasedání čínského parlamentu. Asi se tam znovu ozve i to, o čem prezident Si hovořil na nedávné inspekční cestě v provincii Šan-si. Hodně tam probíral enviromentální témata, jako je ochrana životního prostředí kombinovaná se zelenou energetickou revolucí. To už musí být běžnou součástí hospodářského rozvoje.

Nejzajímavější je však dlouhodobější reakce na nejistotu v americko-čínských vztazích, jejichž racionálním jádrem je oboustranná obava, že se to opravdu přehnalo s tou vzájemnou průmyslovou závislostí. Pandemie ostatně není jediný způsob, jak se mohou vztahy zpřetrhat. Teď například americký Senát přijal zákon, který chce vyloučit z obchodování na Newyorské burze a dalších veřejných trzích cenné papíry společností, které neprojdou zvláštním americkým auditem. Senátoři se netají tím, že to má mířit hlavně na Čínu. (ZDE)

Kontrolovat se bude dodržování amerických kapitálových předpisů a zejména to, zda společnost deklarovala případný vliv vlády. Společnosti „pod vlivem“ pak mohou být různě trápeny a zastavovány v letu. Je to reakce na to, že z peněz amerických penzijních fondů vyrostla čínská Alibaba jako globální konkurent Amazonu, a teď by ji mohl následovat třeba gigant online plateb Ant Financial, když nemluvíme o Huawei nebo vyrůstající čínské konkurenci americké Tesly. Ale neinvestujte tam když je to tak výnosné.

Přísně vzato, na povinnosti dodržování předpisů a deklarování působení „pod vlivem“ není nic špatného. Snad jen to, že jsou to jen americké předpisy, které si vynucují exteritorialitu. To znamená, že jen Američané je mohou změnit, kdykoliv se jim to hodí. Jednou mohou prosadit, že finanční ředitel nesmí před soudem tvrdit, že se ve financích nevyzná, a proto o machinacích nic nevěděl, jako to bylo v případě zhroucení energetického giganta Enron. Po nějaké čase však přijde jiný prezident, kterému to začne být jedno a začne se místo toho soustřeďovat na otázky bezpečnosti, které kapitálovou argumentaci přetlučou.

Exteritorialita amerických předpisů tak znamená i povinné přizpůsobování americkým potřebám včetně vynucované spoluúčasti zahraničních společností na nejnemožnějších amerických sankcích. V novinách a televizi se to dá hezky větrat, ale reálná ekonomika bude hledat nové kanály. Místo burz v New Yorku bude k dispozici Hongkong.

Jednou věcí je tak přifukovat čínského bubáka, a druhou utkat se v reálných závodech v 5G, umělé inteligenci, internetu věcí. Nebo v nové infrastruktuře přenosové soustavy se supervysokým napětím a superrychlými železnicemi. Tady už nelze spoléhat jen na nějaké hlasování, rozdurděné prezidentské projevy nebo vtipné televizní komentáře.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele