V pondělí opustilo sedm labouristických poslanců svoji stranu a zakládají skupinu podporující nové referendum, jak je prosazuje hnutí Peoples Vote. Netají se snahou přilákat i poslance z protější Konzervativní strany, kde se také najdou zastánci pokračujícího členství v EU. BBC už našla první dva, kteří by přešli do nové vznikající strany. Jak však připomíná list Politico, štěpení Labour party je čistě vnitrostranický problém, ale odchod větší části poslanců Konzervativní stany by položil vládu. Ve vládní straně to přitom vaří možná ještě více než u Labouristů, když klíčovým požadavkem je aspoň pouhý odklad odchodu z EU podle článku 50 v případě, že by hrozil Brexit bez dohody.

Zdánlivě průzračný slogan Brexit je Brexit tedy neplatí, neboť sněmovna se nedokázala shodnout na tom, co by měl prakticky znamenat. Ale ani odklad není jen odklad. Smyslem odkladu nemusí být pouhé řešení totální nepřipravenosti na zpřetrhání všech vazeb, které měla hluboce integrovaná britská ekonomika s unijními partnery. Delší lhůty lze využít také k pádu vlády, novým volbám a novému referendu, které by mohlo dopadout přesně opačně než to první.

Samozřejmě, nic se nepředpovídá tak obtížně jako budoucnost. Rozštěpené partaje mají rozštěpené nápady. Vůdce labouristů Jeremy Corbyn nabízí jako alternativu vládního izolacionistického přístupu k Brexitu verzi, která by byla bližší převládajícím potřebám průmyslu, tedy zachování celní unie. Tím by padla potřeba severoirské pojistky, na které se zaseklo vyjednávání s Bruselem, protože v celní unii se hranice s Irskem hlídat nemusí. O moc dál však Corbyn jít nechce, protože jeho představy o státní podpoře ekonomiky a ochraně před zahraniční konkurencí by nebyly v Evropské unii tolerovány.

Jenže Corbynova šance i v samotné Británii prudce klesá. Pokud by se nerozhoupal k podpoře druhého referenda, jak to požaduje část poslanců, utečou mu další, a mluví se o tom, že by jich bylo 30, včetně místopředsedy strany Toma Watsona. To by asi Corbyna položilo. Mohlo by to také podstatně oslabit šance Labouristů v předčasných volbách.

Konzervativci na tom nejsou o mnoho líp. Bývalý ministr spravedlnosti Dominic Grieve, přední zastánce odkladu, za což mu hrozí, že vypadne z příští kandidátky, to vidí jasně: „Můžeme dojít do bodu, kdy se obě hlavní strany rozštěpí.“ List The Telegraph přinesl zprávu, že v případě hrozícího odchodu bez dohody by rezignovalo 22 ministrů a členů širší vlády (nezasedají v kabinetu). Premiérka Theresa Mayová už prý byla v tomto smyslu varována.

Názory veřejnosti na postup obou stran jsou trochu zmatené, těžko z nich vyvozovat dalekosáhlé předpovědi. Podle posledního průzkumu agentur Survation a YouGov mají konzervativci stále pět procentních bodů předstihu před labouristy, skóre je 39:34. Jenomže teď jde o to, co by voliči dělali, kdyby se strany rozpadly. Do průzkumu byla zařazena pomyslná „nová centristická strana proti Brexitu“ a dostala 8 procent preferencí, ale zásadně odlišná odpověď přišla na jinak formulovanou otázku – kdo by nejlépe reprezentoval lid Británie. Případná „nová nezávislá skupina poslanců“ by vyhovovala hned 40 procentům dotázaných. Samotný Corbyn získal u této otázky jen 23 procent přízně.

Ukazuje to odliv podpory tradičním stranám a větší zájem o zásah sněmovny, která se dokáže od strnulých partajních linií oprostit. Nejbližší příležitost k tomu bude příští středu, kdy má premiérka Mayová předložit další variantu rozvodového dokumentu. Když ani tento návrh neprojde – a bylo by to už potřetí v řadě – chce se sněmovna ujmout vlastní iniciativy. Jejím cílem je pro začátek vyloučení Brexitu bez dohody a prodloužení termínu jednání podle článku 50. Nejspíš by se to neobešlo bez konfliktu, který může zahrnout i pád vlády.

Premiérka Mayová nic jiného než „hru na kuře“ nemá. Spoléhala na to, že narůstající riziko chaosu bez dohody nakonec přiměje obě strany k ústupkům – EU slíbí něco nového a sněmovna nakonec kývne na to, co jí bude předloženo. Na vylákání nových slíbů už však má jen pár dní. Spolu s ministrem zahraničí objíždí všechny členské státy a snaží se dosáhnout příslibů ve věci „dočasnosti“ nebo „alternativy“ severoirské pojistky.

Zatím se nedostala dál, než k úvahám o „urychleném“ řešení případných britských návrhů, kdy by celníky nahradily kamery a čidla, nejnověji předsunutá už do závodů vývozce. Jenže Velký bratr by mohl být ještě větší hrozbou, nehledě na to, že pro skutečné naplnění původního účelu zatím nic spolehlivého k dispozici není. Theresa Mayová tak začíná být nepřijatelná pro Londýn i pro Brusel, a ten by byl nakloněn prodloužení termínu v případně zásadní změny v Británii. A protože toto prodloužení by nejspíš sahalo i za květen, brexitová Británie by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Až příští vývoj by pak ukázal, zda šlo o labutí píseň nebo most k překlenutí propasti.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.