Změna ve vládní straně vznikla krátce po té, co se předseda ODS Petr Nečas dozvěděl, že ve zpravodajském týmu České televize začaly být udělovány barevné pásky podle výkonnosti, znalostí a schopností. Barvu mají jako v karate. Černý je nejlepší.

Nečas okamžitě odpověděl rozdáváním kravat podle politické výkonnosti. Barvy zatím neznáme, ale hodnotí se prý zacházení s penězi, pravdou, kolegy a další parametry, z nichž nejdůležitější má být nově objevený koaliční poserciál. Krátce na to bylo vyhlášeno polní cvičení v Praze, které má ověřit nové postupy v praxi.

Okamžitě se vynoří otázka, proč v Praze? Proč ne někde jinde? Třeba ve Vsetíně? Nepodceňujte Prahu, odpovídá Nečas, i tam se najdou politické talenty.

SLEDUJEME Rozpad magistrátu v Praze

Následující výklad pak patří těm, kdo ještě nevědí, co je to koaliční poserciál.

Pojem, o který se dodnes přou politologové všech zemí, vznikl z italštiny. Základem je smyšlená, leč z historických reálií vytvořená postava Posertia, která měla být původní předlohou pro stěžejní dílo Niccoly Machiavelliho o umění vládnout. Tato předběžná verze, která byla později od základu přepracovaná, vznikla roku 1497, když do Evropy pronikly první fantastické zprávy o existenci Ameriky. Bezprostřednější vliv na Machiavelliho však měl vývoj v jeho milované Florencii, kde do této doby populární florentský reformátor Savonarola upadl do klatby papeže Borgii, padla měna, boháči byli honěni po ulicích a nedozrálo víno. Machiavelli se ukryl do sklípku, kde ještě nějaké zásoby zbyly, a snažil se vymyslet systém vládnutí, ve kterém by k takové katastrofě nikdy nemohlo dojít.

Aby se vyhnul ideologickým motanicím, na které byl papež a jeho náboženská policie hákliví, sepsal příběh ze dvora, jehož Vladař je slepý, hluchý a blbý. Není jím Posertio, ten je jen jeho pravou rukou. Hlavní roli tak hraje „béčko", jehož nelehkým úkolem je přeměnit Vladařovy nevýhody ve výhodu. Machiavelliho genialita spočívala v tom, že pro tento úkol využil učení čínského Mistra Sun o válečném umění (byť se to pokouší zastřít opakovaným tvrzením, že neumí čínsky). Klíčová je sada vlastností, která podle Mistra Sun tvoří vojevůdce. Potřebujeme moudrost, inteligenci, důvěru, vztah, chrabrost a přísnost.

Jak to pomůže slepému, hluchému a blbému?

Machiavelli pochopil, že uvedená sada vlastností není požadavkem absolutním, ale relativním. Vladař na tom musí být po všech stránkách lépe než ostatní. Pro tyto potřeby si vytvořil matematický model vlády, který pak testuje nulou. Co dělat, když Vladař tyto vlastnosti nemá vůbec?

Nad takto správně položenou otázkou se odpověď nabízí sama. Okolí musí mít typově shodnou sadu ne-vlastností, tedy shodných vlastností s opačným znaménkem. Přednost má ten, kdo je nevzdělaný idiot nebo nedůvěryhodný, odporný a zbabělý lajdák.

Vladařovo okolí musí být těmito vlastnostmi sterilizováno, ale pravidla negativního výběru mají strategickou hodnotu, proto nesmí být zřejmá. Musí se prosazovat samovolně, jako když na hřebíku ponořeném do modré skalice - jak Machiavelli popisuje na dobovém příkladu - narůstá měděný pokryv. Reakci spustí první dvořan obalený měděnkou, který pak přitahuje další členy sterilizační koalice. O přežití vladaře tedy rozhoduje koaliční poserciál dvora.

Manévry takového týmu se samozřejmě liší od postupů, které Machiavelli doporučoval později, když začal sloužit Borgiovi. Jeho nové dílo už se točí kolem Vladaře, který je neslepý, nehluchý a neblbý.

Vraťme se ale ještě chvíli k padlému režimu a jeho kratochvílím. Patřila k nim i politika. Její tři základní fáze, natloukané do hlavy každému hololobrádku v úvodu politologických studií jako předehra, vedlehra a prohra, však měly poslední fázi cyklu trochu pravenou. Jeden z prvních překladatelů Machiavelliho díla, páter Koniáš (kniha bohužel shořela), použil výraz „dozďa". Ony úvodní fáze jsou asi jasné - předehra řeší, co by býti mělo, zatímco vedlehra vysvětluje, proč to nebude. Souběžně operuje logistika, která zajišťuje schůdnost procesu a používá upravených postupů „předehrab" a „vedlehrab".

A nakonec přijde „dozďa". Dvůr slepého, hluchého a blbého se vezme za ruce, zavře oči a všichni se rozeběhnou hlavou proti zdi. Hra spočívá v naději, že před někým zeď uskočí, nebo že on sám se cestou natolik zamotá, že zeď mine.

Inu, bývalo veselo. Vyrovná se někdo staré slávě předků?

Vyšlo na serveru Vaše věc. Publikováno se svolením vydavatele.

KAM DÁL:
Vlivní muži pražské ODS: Primátora shodil Hrdlička, jde o zakázku na úklid
Jak to bylo s rozpadem pražské koalice. Víme více
Magistrát se otřásá. Pražská ODS si odhlasovala ukončení koalice s ČSSD
Svoboda by rád zůstal primátorem. TOPka rozjíždí vyjednávání
Tomáš Hrdlička: Primátora Svobodu zlikvidovat nechci. Já ho stvořil
Hlavně klid, pánové. Pražská ODS se děsí střetu mezi Svobodou a Šťastným
Primátor Svoboda: Rozpočet není důvodem rozpadu koalice v Praze