Kdybychom dali na názor pravicové opozice, je to naprostá katastrofa. Rozpočtový schodek v době hospodářského růstu? Projídání budoucnosti. Kam ten svět spěje? Jenže věc se má jinak a docela přesně ji vystihla ministryně financí Schillerová: „Já si kladu otázku, není to spíš splacení starých dluhů?“

Ministryně má pravděpodobně poradce, kteří mají čas číst i něco jiného než dlouhé sloupce čísel a křečovité formulace předpisů. Uvedená myšlenka ční také z čerstvé práce skupiny špičkových expertů pro měření hospodářské výkonnosti a přínosů v sociální oblasti HLEG ( High-Level Group on Measurment of Economic Performance and Social Progress ) obsahující výsledky pětiletého výzkumu pod křídly OECD. Uvedená práce v zásadě varuje před posuzováním zdraví určité národní ekonomiky jen podle HDP a bilance státního rozpočtu. Jsou i hodnoty, které HDP nezachycuje – jak upozorňuje název práce Za hranicemi HDP (Beyond GDP). A špatné nastavení rozpočtu může podtrhnout potenciál země a vytvořit dluhy v sociální oblasti, školství, výzkumu, zdravotnictví a dalších sférách s přímým vlivem na konkurenceschopnost, které se jen obtížně splácejí. (ZDE)

Tradičně se při posuzování rozpočtu bere do úvahy „zlaté pravidlo“, že schodek může zamířit do investic, ale nikoliv do spotřeby. Ale jak poznat, která koruna je která? Nehledě na to, že schodek 40 miliard korun ve státním rozpočtu kolem 1,5 bilionu korun je spíše kosmetickou záležitostí, protože takhle přesně (čtvrt procenta) to stejně nikdo nedokáže spočítat. Ale řekněme, že schodek je součástí balíku 80 miliard korun pro národní příspěvek do investic, vedle srovnatelně velkých evropských peněz. Pak by stačilo porovnat výnos z investic s náklady dluhu v podobě úroku státních obligací, které jej pokryjí, a hned víme, zda to má s mysl.

Stejně dobře je však možné tvrdit, že schodek vznikl hlavně razantním zvýšením důchodů a platů učitelů a dalších státních zaměstnanců. Bude tedy projeden? Odpověď na tuto otázku vyžaduje ohlédnutí zpátky, protože potřebujeme vědět, jak se stalo, že tolik důchodců se dostává do neřešitelné sociální situace nebo že stárnoucí učitelský sbor, podobně jako praktičtí lékaři, by snadno mohl dospět do situace, kdy nebude komu předat veslo. Natož jak výkon vylepšit, což je ještě naléhavější problém.

Vrcholnou skupinu HLEG vedl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, známý i z častých návštěv Prahy. V současné době působí na Columbia University v New Yorku, kde učí ve Škole mezinárodních a veřejných vztahů a bádá v Centru pro globální hospodářskou politiku, vedeném českým ekonomem Janem Švejnarem. Předtím byl také hlavním ekonomem Světové banky, jehož velkolepé semináře ABCDE, které v této funkci pořádal, jsem měl to potěšení navštěvovat. Samotné práci na téma bohatství národů za hranicemi statistiky HDP se věnuje od roku 2008 – budete se divit – z podnětu tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ryze pravičácký prezident v konfrontaci s krizí uvažoval ryze pragmaticky a hledal prostor pro záchranné zásahy státu.