Sněmovní petiční výbor tak po čtvrt roce uzavřel druhou část veřejného slyšení k petici za zachování Státní opery. Poprvé se tomuto případu věnoval loni 12. října, ale jednání pak přerušil a vyžádal si další podklady. Nyní usnesení výboru vyzývá ministerstvo kultury, aby do konce května vyhodnotilo transformační kroky provedené při slučování této instituce s Národním divadlem a případně celý záměr přehodnotilo.

Veřejné slyšení k této petici proběhlo dříve i v Senátu. I tam petenti uspěli. Senát označil propojení obou scén za nevhodné, nekoncepční a nedůvodné.

Ve sněmovním výboru vyzněla podpora petentům jednoznačně. Jednání byla přítomna také místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV), která opatrně vyjádřila naději, že nová ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) se seznámí se všemi dokumenty a argumenty a transformace nedopadne katastrofou.

Poslanci ani senátoři samozřejmě nic nařídit nemohou, kromě vyžádání nějakých těch informací a rozborů. Moc legislativní je od té exekutivní oddělena. Nicméně fakta, která se při projednávání petice projevila, ukázala, že důvody k zamyšlení tu jsou. Poslance nejvíc zarazilo, že Státní opera loni vykázala rekordní rok v návštěvnosti a dosáhla vynikajícího hospodářského výsledku. To kontrastuje s tvrzením, že sloučení s Národním divadlem mělo Státní operu „zachránit“.

Taková aspoň byla argumentace ministerstva, když bylo veřejné slyšení k této petici 12. října loňského roku zahájeno. Petiční výbor pak jednání přerušil a požádal ministra kultury o materiály, které byly podkladem pro rozhodnutí o sloučení obou kulturních institucí. To se stalo, avšak ministr mezitím padl, a s ním i jeho argumentace. Nikoliv však záměr. Je možné, že klíčovým záměrem je ten nevyslovený – například uvolnění lukrativní nemovitosti s dílnami opery v areálu jedné z našich nejvýznamnějších kulturních památek, Anežského kláštera. A možná i operní budovy samotné.

Sloučení zatím už začalo, zatím jen majetkové a administrativní, samotná transformace bude následovat a má trvat tři roky. Po sloučení mají zůstat dva orchestry a dva sbory, ale jen jeden baletní soubor. Ředitel Národního divadla Oldřich Černý, který se ujal i „protektorátu“ ve Státní opeře (jak to označují protestující zaměstnanci) předpokládá, že nějaký čas se budou oba operní soubory střídat v udržování repertoáru – například Aida bude jednu sezónu „státní“ a jednu „národní“, než se nastuduje znovu. Koncepční spor je o balet, zda se zachová klasika, nebo zda tomu, co vznikne, se bude klasika jen říkat.

Ministerstvo kultury na veřejném slyšení zastupoval náměstek Radek Zdráhal. Mluvil jemným, uklidňujícím hlasem uspavače hadů a splnil očekávání petentů, kteří prohlašovali, že ministr nevěděl nic o kultuře a náměstek zase neví nic o divadle. A že ministerstvo odborné názory nezajímají a může se tak hrdě rovnat s reformou Zdeňka Nejedlého z časů zpátky ni krok na počátku 50. let minulého století. Nicméně Zdráhal zdůrazňoval i širší záměr, kterým je zvýšení platů a zlepšení celkových podmínek jak v Národním divadle, tak v České filharmonii. Na to je určena částka 100 milionů korun. Toto navýšení financí pak podmiňoval transformací.

Petenti varovali, že po sloučení se sníží počet premiér, úspory jsou chiméry, lidé, kteří se vyhodí, se budou jinými dveřmi najímat na smlouvy. Vyhazují se také jen lidé ze Státní opery a nahrazují lidmi z Národního divadla. Zdvojený repertoár nikomu nevadí – jinak by nebylo třeba na obou Rusalkách vyprodáno. Kdo bude šéfdirigentem? Co bude s baletem? A kdo bude tančit ve druhé opeře? V každé operní inscenaci jsou taneční scény.

A co to bude stát? Jen v roce 2012 poskytne ministerstvo kultury na sloučení ze svých zdrojů – žádné peníze navíc – 165 milionů korun. Stejné ministerstvo zároveň plošně škrtlo rozpočty regionálních scén o 26 procent. Takhle to bude každoročně? To by některé regionální scény rychle položilo.

Zůstane vůbec Státní opera zachována? Vždyť má předplatné! Budou se peníze vracet? A z čí kapsy? Zaměstnanců Státní opery?

Ředitel Národního divadla Oldřich Černý se pokoušel na veřejném slyšení situaci uklidnit. Ten rekordní výsledek Státní opery byl přece taky jeho práce. Řekl, že sloučený baletní soubor přebírá i čtyři tituly klasického baletního repertoáru. S tanečními scénami v operních představeních prý také nebude problém. Ale potvrdil i záměr vybudovat někde na okraji Prahy nové dílny – takže ty nemovitosti jsou asi taky stále ve hře.

Publikováno se svolením vydavatele.