Situace na volební frontě je dost zamotaná. Bernie Sanders vyhrál v Kalifornii, ale prohrál v Texasu a spoustě dalších států, které měly demokratické primárky v toto „superúterý“. Bývalý viceprezident Joe Biden tak získal náskok nad svým hlavním soupeřem, senátorem z Vermontu, který je formálně zařazen mezi nezávislé, ale sám se označuje za demokratického socialistu. Hlasy se sčítaly pomalu, takže na přesná čísla budeme muset ještě počkat. V době, kdy jsem seděl u počítače, měl Biden 397 delegátů, Sanders 356, Warrenová 48 a Bloomberg 38. V těchto číslech byl však zahrnut jen první zlomek z 415 kalifornských delegátů.

I bez přesných čísel lze dodat, že spíše než hlavního vítěze mělo „superúterý“ hlavního poraženého. Je jím bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, který nevyhrál nikde. Občas sice dosáhl dvouciferného výsledku v počtu hlasů, ale má jen nepatrně delegátů a nabízí se příležitost k úvaze, zda to má smysl. O peníze nejde. Kdesi jsem spatřil výpočet, že i kdyby Bloomberg vrazil do těchto voleb miliardu dolarů, přijde maximálně o jeden roční příjem, ale jeho 50 krát většího kapitálového základu se to nedotkne. Kdyby teď odstoupil, nejspíš dá hlasy i peníze Bidenovi. Pokud neodstoupí, ještě něco nasbírá a dá mu to na červencové konferenci.

V podobné situaci je senátorka Warrenová, kterou lze počítat spíše k protějšímu táboru radikální levice. Její slušný úspěch v Jižní Karolině přinesl velký příliv finančních darů, ale navazující výsledek je jen o málo lepší než u Bloomberga. Není totálně poražená, uvidíme, jak se rozhodne. Pokud to zabalí, její tábor by nejspíš pomohl Sandersovi.

Biden už pocítil podporu odstupujících „umírněných“ kandidátů Butiegega a Kloboucharové, na kterou navázal mohutný chór podpory z řad vedoucích představitelů Demokratické strany. Ta se přímo děsí případného Sandersova úspěchu. Zatím to bylo efektivní, Biden vyhrál skoro všechno na východě a dosáhl i do Texasu. Sanders odolal jen ve svém Vermontu. A tak jen západní Kalifornie, Utah a Colorado zatím patří socialistovi, který prosazuje všeobecné zdravotní pojištění, volně přístupné vysokoškolské vzdělání (spolu se zrušením studentských dluhů), stejně jako velice radikální demokratizaci ekonomie a klimatickou akci Green New Deal. Prosazuje tak něco, co ekonom Paul Krugman v New York Times označil jako dánský model.

Ať už se další kandidáti mimo hlavní dvojku rozhodnou jakkoliv, teď už to bude souboj Biden – Sanders, to znamená, že rukavice jdou na zem. Biden je zranitelný v několika směrech. Na zádech má bolák jménem Ukrajina, kde se rýsuje vyšetřování v kongresových výborech pod kontrolou republikánů. Mezi zprávami z primárek prokmitla informace, že Bidenův syn Hunter už byl k jedné takové výpovědi předvolán. Pak je tu samozřejmě spousta věcí z dlouhé Bidenovy politické historie, jako byla podpora války v Iráku (Sanders byl proti), podpora omezení sociálních výdajů (Sanders byl proti), podpora „katastrofálních“ obchodních smluv (Sanders byl proti), podpora tvrdého zacházení s karetními dlužníky (Sanders byl proti).

Když to teď Sanders soupeři vyčetl na volebním shromáždění ve Vermontu, mohl připomenout také Bidenovo spoléhání na velké dárce peněz (Sanders je odmítá, a přesto má ve fondu nejvíc). Sandersova strategie spočívá v získání nových voličů osobním působení dobrovolníků, jejichž velké počty si může díky obrovskému přísunu malých darů dovolit. Průměrná darovaná částka přitom činí 18,5 dolaru, což je podobné číslo, jaké vykazovala i senátorka Warrenová. Biden však sází na to, že černí voliči v něm vidí dědictví jim blízkého prezidenta Barracka Obamy.

Zajímavé nahlédnutí do voličského zázemí obou kandidátů přinesly sondy mezi voliči při odchodu z volebních místností v Kalifornii, které přinášejí New York Times. Pro Bernieho tam hlasovala drtivá většina mladých do 29 let a nadpoloviční většina účastníků do 44 let, zatímco Biden měl nejlepší výsledek v kategorii nad 65 let. Mezi hispánskými mladými do 29 měl Sanders dokonce 84 procentní podporu. Biden bodoval jen mezi nejstaršími Hispánci nad 65 let (podpořilo jej 45 procent z nich).

Zajímavá byla odpověď na otázku, zda se v těchto otevřených primárkách účastníci považují za Demokraty. Těch bylo celkem 77 procent, z toho pro Sanderse 36 a pro Bidena 25 procent. Kdo se označil za nezávislé nebo jiné (31 procent), ten častěji hlasoval pro Sanderse (50 procent) než Bidena (14 procent). Není vyloučeno, že to je možná první známka povolebního štěpení, až Demokratická strana udělá vše, aby to Sanders nedostal.