Trump hodil bombu do vyšetřování ruského vlivu na americké volby, píše Businessinsider, a toto označení je opravdu výstižné. Chce totiž odtajnit a zveřejnit korespondenci, která přecházela rozhodnutí o zřízení Muellerovy vyšetřovací komise, protože podle všeho nic neměli a pro vyšetřování nebyl důvod. Může to jít rychle. Podle některých to udělá Bílý dům sám už v pondělí, ale CNN tvrdí, že v pondělí to nebude.

Největší třaskavinu nejspíš představuje zdůvodnění FBI u žádosti o prodloužení povolení na sledování Trumpova volebního štábu. Bylo předloženo Federálnímu soudu pro dohled nad zpravodajskými službami (FISA) v červnu 2016, tedy ve finále kampaně k listopadovým volbám, a podle Trumpa se neopíralo o nic reálného. K vyšetřování nebyl důvod. Chce proto zveřejnit ty pasáže žádosti FBI, které nelze utajovat z nějakých bezpečnostních důvodů (viz).

To, že FBI měla prázdné ruce, potvrdila už dříve bývalá právní zástupkyně FBI Lisa Pageová, podle které si vyšetřovatelé nebyli jisti oprávněností kauzy „přinejmenším do května 2017“. Tedy do data, kdy byl Trumpem odvolán šéf FBI James Comey a jmenován zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller. Z Pageové to dostala kongresová komise takříkajíc pro vyšetřování vyšetřování, tedy komise, která zkoumá pro změnu Muellerův postup. Trump proto v ranním tweetu znovu zopakoval názor, že Muellerovo vyšetřování je obyčejným honem na čarodějnice.

Americký prezident proto nařídil odtajnění klíčových pasáží žádosti FBI k soudu FISA, ze kterých by bylo zřejmé, že ti, kdo se případně stýkali s Rusy, neměli na kampaň vliv, nemluvě o vlivu Rusů na celé volby.

V Kongresu se budou tento týden prošetřovat také četné schůzky náměstkyně ministra spravedlnosti Nellie Ohrové s bývalým britským zpravodajcem Christopherem Steelem. Podezření o ruském vlivu vzniklo především s použitím Steeleho spisku o údajných vazbách Trumpova štábu s Kremlem. Byl vlastně hlavním argumentem pro povolení špehování v Trumpově štábu, ale soud FISA, který tyto odposlechy a další operativní zásahy schvaloval, nevěděl, že Steele pracoval na objednávku štábu Hillary Clintonové. Steele se s tím moc nemazal. Nabídl téměř reportážní postřehy z Kremlu, ale ve skutečnosti se vůbec neobtěžoval nějakou cestou do Moskvy. Mohl prý čerpat ze spřátelených zdrojů v ukrajinské tajné službě, která neváhala na Rusy přihodit nějaké to blátíčko.

Trump je proto přesvědčen, že pátrání po ruské stopě není bezpečnostní akcí na ochranu férovosti voleb, ale jde o zneužití tajných služeb v politickém boji, ve kterém FBI a ministerstvo spravedlnosti jasně stranilo demokratické kandidátce Hillary Clintonové. Potvrdila to už dříve textová korespondence mezi šéfem týmu FBI, nasazeného na Trumpa, Peterem Strzokem, a jeho milenkou, právničkou FBI Lisou Pageovou, kterou zveřejnil sněmovní výbor pro kontrolu tajných služeb. Naznačují, že cílem FBI bylo Trumpa zastavit.

Další část této korespondence se objevila až letos v létě v mobilu, který prý byl předtím „v důsledku softwarové chyby“ půl roku nečitelný. Nakonec čitelný byl a najdeme tam debatu, odrážející váhání, zda je vůbec možné zahájit nějaké formální obvinění. Dvě hodiny po odvolání šéfa FBI Comeyho 9. května 2017 Strzok píše Pageové: „Musíme otevřít případ, na který jsme tak dlouho čekali, teď, dokud úřaduje Andy.“ (viz)

Andy je zástupce ředitele FBI Andrew McCabe. Jenže i on měl máslo na hlavě, a tak odstoupil o něco později sám, aniž by vyčkal pár dnů, které mu zbývaly pro naplnění penzijního nároku. Zareagoval tak na výsledky vyšetřování sněmovního výboru pro kontrolu zpravodajských služeb, respektive jeho republikánské většiny, která mu nešla na ruku. Také toto vyšetřování ukázalo, že FBI nic neměla a stranila Demokratům.

O roli McCaba v celém případu jsem psal už na konci ledna a dovolím si to připomenout, protože jinak se v tom těžko vyznat. Informace pochází z knihy Howarda Kurze Šílenství médií: Donald Trump, tisk a válka o pravdu (Media Madness: Donald Trump, The Press and the War Over the Truth).

Howard Kurz popisuje uzavřenou schůzku McCabea s ředitelem kanceláře Bílého domu Reincem Priebusem, ke které došlo krátce po inauguraci v lednu 2017. Předcházelo jí dramatické jednání celého týmu Bílého domu o zprávách v médiích, že Trumpovi poradci a spolupracovníci se opakovaně scházeli s vysokými ruskými představiteli. McCabe si vyžádal schůzku mezi čtyřma očima a řekl Priebusovi, ať si s tím neláme hlavu: „To, co napsaly New York Times, je prostě žvást...“ (viz)

Priebus ho tedy požádal, ať to řekne FBI veřejně. Všechny televize to přece přemílají od rána do večera. Ať to tedy utne a poskytne oficiální stanovisko FBI.

Krátce na to však Priebusovi zavolal McCabeův nadřízený, tehdejší ředitel FBI James Comey, a sdělil, že FBI to neudělá, prý by to vedlo k nekonečným sporům. Nechtěl to sdělit ani kongresovému výboru pro zpravodajské služby, odkud by to členové nepochybně vynesli sami. A o týden později CNN přinesla exkluzívní zprávu, že „FBI odmítla požadavek Bílého domu, aby veřejně popřela zprávy médií, že lidé Donalda Trumpa jednali s Rusy známými zpravodajským službám USA.“

Najednou se z akce, kterou inicioval mezi čtyřma očima náměstek ředitele FBI, vyvinula aféra, podle které Bílý dům chce překážet vyšetřování… A v létě Priebus odstoupil (viz).

Vraťme se ke korespondenci Strzoka a Pageové. Pageová měla také obavu, že okénko příležitosti se uzavírá: „Musíme zavřít (nečitelné). S použitím formálního obvinění. Rychle.“ Na to Strzok: „Souhlas. Tlačím na to a znovu to zdůrazním Billovi.“ Tím měl být Bill Priestap, šéf kontrarozvědného oddělení FBI.

Takže tlačili. Proč to dělali? Tady se znovu vrátím k tomu, co už jsme věděli v lednu:

Celý příběh by se dal shrnout slovy, že FBI dlouho dopředu vsadila na špatného koně a stále věří, že prohra neplatí a dá se zvrátit. Nahlédnutí do duše FBI před volbami i po volbách nabízí balík zachycené elektronické pošty, ve kterých si píší zamilovaní vyšetřovatelé FBI Lisa Page a Peter Strzok. Vsadili na ženského vítěze. Jak připomíná analýza National Review, už v únoru 2016, kdy ještě běželo naplno vyšetřování Hillary Clintonové, Lisa v mailu varuje Petera, že prezidentka by si to mohla pamatovat, kdyby s ní FBI nakládala drsněji než ministerstvo spravedlnosti.

Vítězství Clintonové se tenkrát považovalo za jisté, a vydrželo to vlastně až do dne voleb. Počítalo se s tím, že prezidentka pak hodí všechna obvinění za hlavu a začne se rozhlížet, kdo za to může…

Přesto se na jedné ze schůzek s McCabem probírala opatření pro „velice nepravděpodobný případ“, že vyhraje Trump. Měla to být jakási „pojistka“, jak o tom debatuje zmíněná dvojice zamilovaných důstojníků FBI ve své mailové konverzaci. Tady už nešlo jen o ovlivnění voleb, ale také o ovlivnění situace po volbách. Tisk spojený s Republikány proto píše, že je to „horší než Watergate“.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.