Druhý blok proběhl ve dnech 1.-3. června, ale na třetí již nedojde, protože předseda senátu Aleš Novotný odročil dne 3. června jednání až na 29.-30.9.2020. Zatímco na zlínské pobočce téhož soudu bude předseda senátu Jiří Dufek soudit i v červenci, Aleš Novotný setrvá na zavedeném způsobu vedení procesu, pro který jsou příznačné několikatýdenní přestávky na přelomu roku a o letních prázdninách. Výsledkem daného postupu jsou výslechy svědků k událostem z let 2012-2013 až v r. 2019, přičemž výslechy v přípravném řízení se většinou konaly v r.2014.

Hvězdným bodem programu hlavního líčení dne 1.června 2020 měl být výslech svědka JUDr. Richarda Knoblocha jako mluvčího znaleckého ústavu  BDO Appraisal Services -Znalecký ústav a.s. Revizní znalecký posudek ústavu objednala obhajoba s cílem zpochybnit znalecký posudek Daniela Líbezného, obstaraného policií. O jeho vystoupení a „grilování“ specializovaným advokátem Ondřejem Lichnovským jsem psal 3.listopadu 2019.

Posudek znaleckého ústavu nebyl při hlavním líčení čten. Nicméně obhajoba mu přičítala takový význam, že si vyžádala aspoň výslech představitele početného autorského kolektivu. Richard Knobloch v úvodu svého vystoupení zdůraznil, že není sám zpracovatelem, na posudku pracoval poměrně početný koletiv. Dále z jeho přednesu vyplynulo, že znalecký ústav není vůči dílu Daniela Líbezného o nic vlídnější než Ondřej Lichnovský. Nicméně přiznal mu jako polehčující okolnost b, že čas, který mu policie na vypracování vyměřila byl tak krátký, že nemohl jít do hloubky zkoumání souboru patnácti tisíc přeprav a mimo to zadané otázky, na které měl odpovědět, byly formulovány „nešťastně“.

Základním záměrem Daniela Líbezného podle něj bylo vyčíslení škody, která měla ve sledovaných obchodech s pohonnými hmotami vzniknout krácením daně z přidané hodnoty. Narazil při tom na dvě hlavní úskalí. Prvním byl rozsah  a nepřehlednost obchodních operací. Druhým byla otázka, zda pro obchody P.P.S. GmbH platí česká pravidla odvádění daně z přidané hodnoty. Došli k závěru, že z transakcí P.P.S. GmbH se česká DPH neměla odvádět. Po krátkém úvodu pak předseda senátu předal vedení výslechu obž. Petru Moštěkovi. Po něm kladli otázky obhájci a vyjádřil se také obž. Shahram Zadeh.

Sebevědomí mluvčího se snažil zmírnit předseda senátu, který využil prostoru pro otázky účastníků řízení a sám začal klást otázky. Mezi ním a mluvčím se pak rozvinula bohatá, vysoce odborná debata, v které se předseda senátu snažil závěry posudku aspoň částečně zpochybnit. Netroufám si hodnotit, do jaké míry se mu to podařilo,  nicméně je nepřehlédnutelnou skutečností, že prokázal, že rozumí problematice trojstranných obchodů a mechanismu krácení daně z přidané hodnoty.

Mluvčího znaleckého ústavu vystřídal představitel společnosti, která se zabývala cisternovou přepravou pohonných hmot ze zahraničí a kdysi i s nimi obchodovala. Jeho výslech opět vedl obž. Petr Moštěk. Z jeho výpovědí vyplynul poznatek, že organizace obchodů s pohonnými hmotami, při které přepravce a majitel zboží jsou rozdílné subjekty, ztěžuje nalezení subjektu, odpovědného za odvedení DPH. Neprůhlednost obchodů prohlubuje přeprodávání zboží během přepravy mezi různými vlastníky.

Obž. Petr Moštěk v různých navazujících vystoupeních obhajoval tézi, že společnosti P.P.S. GmbH a Ecoll Invest samy nemohly krátit DPH a neodpovídají za jednání majitelů zboží od okamžiku, kdy odvedli spotřební daň a jejich  zboží bylo propuštěno do volného oběhu. Dále upozornil, že policie v řadě případů považuje za daňové dlužníky jiné subjekty než finanční správa.

Náplní jednání dne  2. června bylo vazební řízení obž. Radovana Chaloupky a výslech svědka, který měl vypovídat o náplni obchodní činnosti své firmy zvláště ve vztahu k obchodování s pohonnými hmotami. Obž. Radovan Chaloupka se dožadoval propuštění z vazby s ohledem na zdravotní stav.  Vazba mu znemožňuje podrobit se nezbytným zdravotním zákrokům. Předseda senátu přečetl lékařskou zprávu, kterou pan obžalovaný předložil.

Obhájce Michael Straka založil odůvodnění žádosti o propuštění pana obžalovaného na svobodu na zpochybnění důvodnosti uvalení vazby od samého počátku. Důvodem k němu byla stížnost probačního úředníka na nedodržování předepsaného režimu návštěv pana obžalovaného u něj. Obhájce namítal, že předchozích pět let pan obžalovaný s probační službou řádně spolupracoval, k čemuž soud při rozhodování nepřihlédl. Soud panu obžalovanému také přičetl k tíži, že v době pobytu na svobodě po propuštění z předchozí vazby neplnil vyživovací povinnost k synovi. Obhájce vyslovil pochybnost, zda uvalení vazby z takového důvodu má vůbec oporu v trestním řádu. Odmítl hrozbu vysokým trestem jako argument soudu pro rozhodnutí o uložení útěkové vazby s tím, že jde o osamělý názor. Za nedůvodnou jako argument pro uvalení vazby označil stížnost soudu na nedoručitelnost listovních zásilek panu obžalovanému před několika lety. Kategoricky odmítl argumentaci soudu ve prospěch uvalení vazby předstižné, která spíše než  odůvodnění mu připomíná věštění z křišťálové koule. Soud na podporu rozhodnutí o uvalení vazby předstižné dokonce  vyslovil názor, že neplacení výživného je dokladem o sklonu k trestnému jednání. Naopak obž. Radovan Chaloupka nemůže z vazby plnit vyživovací povinnost, čímž se tato jeho trestná činnost prohlubuje. Ve prospěch propuštění z vazby vypovídá i jeho vážný zdravotní stav, dobře doložený. Proto obhájce navrhl propuštění z vazby.

Po přestávce vyhlásil předseda senátu Aleš Novotný usnesením zamítnutí návrhu na propuštění z vazby včetně nabízených náhradních nástrojů za vazbu, a to ze stejných důvodů, z jakých tak učinil v březnu. Podle jeho přesvědčení nedošlo k žádné změně okolností, jež vedly k uvalení vazby. Předseda senátu se při této  příležitosti vymezil proti vystupování obhájce Michaela Straky, kterého  podle jeho názoru pouze částečně omlouvá nízký věk. Upozornil, že tímto způsobem obhájce vystupuje opakovaně. Dotkla se ho zmínka o soudu jako spolupachateli trestného činu a o věštění z křišťálové koule (zmínil ji 3x !!! ). Hrozivě kladl otázku, jak by se na způsob chování obhájce dívala Česká advokátní komora a její kárný orgán. Soudce trvá na tom, že v době po propuštění z vazby pan obžalovaný nedbal závazků, jež na sebe vzal při propuštění. A tím je odůvodněno nové uvalení vazby.

Předseda senátu nezapomněl na poučení o opravných prostředcích. Obhájce si ponechal lhůtu pro vyjádření, státní zástupce se práva stížnosti vzdal.

Oceňuji zápal, s nímž se mladý obhájce bil za propuštění svého klienta na svobodu. Líbí se mi, když obhájce do svého výkonu vkládá i srdce. Jako laik se domnívám, že jeho argumentace měla „hlavu i patu“. Mezi jeho viděním práva a postoji předsedy senátu jsou propastné rozdíly, dané odlišností subjektivních pohledů. Oba se zabývali stejnými skutkovými zjištěními, ale hodnotili je naprosto odlišně. Např. nedoručitelnost listovních zásilek před lety byla pro obhájce bagatelka, zatímco pro pana soudce neodpustitelný hřích. Jejich stanoviska se rozházela, ale nebyla nesmyslná.  Michael Straka měl navíc smůlu, že ke zdůraznění naléhavosti svých argumentů se dotkl použitými verbálními prostředky majestátu pana soudce. Nicméně soudím, že ostrost jejich střetu je nadbytečná, neboť pan obžalovaný asi bez trestu nevyvázne. Proces sice probíhá hlemýždím tempem, ale rozsudek je již v dohlednu, takže obž. Radovan Chaloupka nebude na přechod z vazby do výkonu trestu čekat dlouho a návrat na svobodu se mu pak  přiblíží o čas, strávený ve vazbě.

Zcela jinou povahu měl výslech svědka O.T., předvolaného za účelem zhojení nedostatečnosti znalostí otce, jenž – ač je jedním z jednatelů společnosti – na minulém zasedání nemohl vypovídat o obchodech s pohonnými hmotami. Svědek nezná nikoho z obžalovaných. Jeho výslech opět vedl obž. Petr Moštěk.

Svědek popsal obsah činnosti své firmy i další společnosti, v které byl statutárním orgánem. Uvedl, že nakupovali pohonné hmoty ze zahraničí i v tuzemsku, např. od ČEPRO, a prodávali  je dál různým odběratelům. Zahraniční zboží získávali vždy přes jinou firmu, protože  na přímé nákupy neměli kontakty. Nevěděl, zda dodavatel je prvním majitelem zboží. Nedokázal vysvětlit, jak došlo k tomu, že finanční úřad zatížil jeho firmu pohledávkou na daň z přidané hodnoty.

Jeho firma byla postižena zajišťovacím příkazem finančního úřadu na částku přibližně 7 tisíc Kč. Přesto si stále myslí, že obchody jeho firmy byly v pořádku.

Když Petr Moštěk ukončil výslech, předseda senátu se zajímal, zda svědek zná společnost Ecoll Invest. Odpověď byla záporná. Na řadu pak se svými otázkami přišli obhájci, kteří se dožadovali upřesnění některých sdělených informací.

Ke svědkově výpovědi se vyjádřil obž. Petr Moštěk. Poukázal na to, že podle svědka přepravu zboží ze zahraničí nezajišťovali majitelé zboží, ale přepravní firmy. Na trhu bylo zboží za nižší ceny než ceny společnosti ČEPRO a je třeba vysvětlit, jak mohli dodavatelé za ně prodávat. Vysvětlení je v existenci řetězců, jež si zboží přeprodávaly a DPH se cestou „ztrácelo“. Pan obžalovaný také upozornil, že podle svědkova sdělení ĆEPRO bylo špatným partnerem pro malé odběratele, proto se obraceli k dovozcům ze zahraničí, kteří měli nižší ceny. P.P.S. GmbH neměla vliv na to, co se dělo se zbožím, jež odběratelům dodala.

Následně předseda senátu sdělil přítomným termíny pokračování hlavního líčení v období září-prosinec r.2020. V té době budou probíhat závěrečné řeči a předseda senátu požaduje, aby byly předloženy také písemně.

Pobavilo mě, že až ve středu 3. června 2020 si předseda senátu všiml mé nepřítomnosti a chtěl vědět, kdo mě zastoupí, ačkoli jsem nebyl v soudní síni ani v úterý. Zájmové sdružení občanů nemá povinnou účast na řízení a nemusí se proto nechat zastupovat.

Před soud předstoupil svědek P.S., který se znal k osobní známosti s obž. Vladimírem Malinou a Michalem Šimákem, s nimiž jej seznámili pánové Juřica a Novotný, obchodující s pohonnými hmotami. S Marcelem Juřicou se seznámil v r.2011. Setkal se s obž. Shahramem Zadehem kvůli dojednání postupu při splacení půjčky od něj. Věděl také, kdo je obž. Roman Kroča.

V tomto případě jde o svědka obžaloby, jehož výslech vedl státní zástupce Aleš Sosík. Zajímal se o jeho poznatky o skupině osob kolem pana Juřici, obchodujících s řepkovým olejem, s nimiž se dostal před soud kvůli krácení daně z přidané hodnoty. Pro danou skupinu zajišťoval dodávky ze zahraničí. Byl za to odsouzen. V předloženém seznamu označil společnosti, které v té době znal, a popsal umístění obž. VladimíraMaliny a Michala Šimáka v kancelářích. Smyslem obchodování zájmových osob byl dovoz zboží ze zahraničí a jeho rozprodání pod cenou. Žalobce zajímal vztah mezi panem Juřicou a obž. Malinou a Šimákem-zda mu byli podřízeni. Zvědavý byl i na zdroj financování nákupů zboží. Svědek za něj označil půjčku od „arabského šejka“ Shahrama. Další jména, na která se jej státní zástupce ptal, svědkovi nic neříkala. Neznal ani více podrobností o „Shahramovi“, s nímž se setkal v Bratislavě. Podal  různé drobné informace o společnostech Marcela Juřici. Na dotaz žalobce po společnosti Ecoll Invenvest uvedl, že jednou doprovázel nadřízené na setkání se zástupci této firmy, ale sám zůstal v autě a věděl pouze, že partnerem při jednání za Ecoll byl jakýsi Petr. Nedokázal vysvětlit,  co to je „oprávněný příjemce“. Nic mu neříkalo ani jméno Petr Pfeifer.

Na svědka měl pak otázky i předseda senátu a projevil značnou zvědavost. Šel do  velkých podrobností. Zajímal se o kdeco, např. o časový průběh svědkova seznamování s Marcelem Juřicou, Jiřím Dvouletým a obž. Vladimírem Malinou a Michalem Šimákem. Chtěl bližší informace o činnosti  obž. Vladimíra Maliny, ale svědek o něm v podstatě nic nevěděl. O Jiřím Dvouletém uvedl, že byl společníkem Marcela Juřici a řídil obchody s olejem, zatímco pan Juřica se staral o pohonné hmoty. Předseda senátu se také zajímal o „arabského šejka“ Shahrama, zejména, co financoval. Svědek se domníval, že to byl obchod s řepkovým olejem. V té souvislosti si předseda senátu nechal vysvětlit svědkovu úlohu při převodu peněz „arabskému šejkovi Shahramovi“. Jiná otázka se týkala společnosti Biodiesel, popř. Biodiesel Trade, ale svědek je neznal. Zato věděl, že Marcel Juřica v průběhu r.2012 skončil s obchodováním s pohonnými hmotami.

Posléze předseda senátu otevřel prostor pro otázky obhájců a po jejich uspokojení se k jeho výpovědi vyjádřil obž. Petr Moštěk, který uvedl, že svědka nezná stejně jako osoby, o nichž hovořil. Upozornil, že žalobce jej v rozporu se skutečností viní, že je  řídil. Vyslovil domněnku, že „Petr“, s nímž měli pánové Juřica a spol. mluvit při návštěvě v Ecoll Investu, byl Petr Pfeifer.

Po ukončení výslechu předseda senátu předložil stranám řízení listiné a jiné důkazy, předložené státním zástupcem. O jejich čtení nebo předložení ale nebyl zájem.

Nakonec předseda senátu odročil hlavní líčení na termíny v druhém pololetí roku. Nejbližší pokračování proběhne ve dnech 29.-30. září 2020.

Vyšlo dne 5.6. 2020 na blogu a na webu Chamurappi z.s.