Po diktatuře přišla v listopadu 1989 do politiky demokracie. Jenže chybělo, a stále v ní ještě chybí množství demokratů. Na to si stěžoval již i první prezident TGM. Demokracie znamená nejen vládu lidu, ale také velkou zodpovědnost zvolených. Znamená také vzájemnou názorovou toleranci. Zodpovědnost by se dala vylepšit odvolatelností politiků (viz USA), a také hmotnou odpovědností (když ji mohou mít podnikatelé, tak proč ne politici?). S tolerancí to bude horší – snad by ji zlepšila výuka již ve školách a potom slušné a vstřícné vzorové chování politiků. Náznaky jsem již zaznamenal v chování nově zvoleného prezidenta Pavla.
Tržní hospodářství rozvíjí probíhající konkurence mezi jednotlivými podnikateli. Jenže v politice je běžně používaný konkurenční boj občanům často spíše na škodu. Prosím, ještě před volbami, není námitek. Ale potom? Vítězové voleb – vítězná koalice vidí ostatní jako konkurenci pro příští volby. Proto shazuje systematicky „ze stolu pod stůl“ i jejich dobré návrhy a náměty. Kolik procent návrhů opozice vládnoucí skupina schválila? Odhaduji, že v Poslanecké sněmovně (PS) tak 3%. A v zastupitelstvech krajů a obcí to nebude o mnoho lepší.
Kdo tím však nejvíce trpí? Samozřejmě občané! Kolik dobrých námětů pro občany bylo zašlapáno vládnoucí skupinou?! Kolik dobrých opatření minulé vlády bylo pak další vládou zrušeno ! (A to mnohdy ještě s arogantními poznámkami). Rozhodně také není v pořádku, že vládnoucí politici odmítají o návrzích ostatních byť jen diskutovat. (Deset hodin jednání o programu schůze PS, když opozice navrhuje své body jednání, které se týkají současných problémů občanů). Řekl bych, že v tomto dokonce překonávají zvyklosti diktatury komunistů.
Vzdát se svých osobních politických ambicí, a pracovat jen ve prospěch všech občanů? To by bylo jistě ideální, ale jde možná jen o sen a „hudbu budoucnosti“. Proč v Poslanecké sněmovně a v zastupitelstvech krajů a obcí netrvat alesoň na dodržování Ústavy, a neřídit se tím, že politici mají rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí ? (Úmyslně nejmenuji Senát, neboť tam mi připadá situace pro občany příznivější). Proč nezkusit volit raději lidi v seniorském věku? Lidi, které již své politické ambice nemají jako prioritu.
Jako politik, který pracoval pro občany bez ohledu na své politické ambice, mi připadá Winston Churchill. A potom také, samozřejmě, politici Občanského fóra.
Kdyby se jen v jednom zastupitelstvu obce, na základě tohoto článku, podařilo pracovat podstatně více pro občany, „tak jsem nežil zbytečně“. Takové zastupitelstvo by mohlo mít upřesňující název „Občanské“.
Politické ambice – jak před nimi bránit se?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV