Kdo si ještě dnes vzpomene, jakými posměšky častoval Teodor Marjanovič, tehdy redaktor MfDnes, nyní Hospodářských novin, nově zvoleného prezidenta Obamu, nemůže brát vážně ani jeho dnešní obavy, že zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem „...je velmi špatnou zprávou pro náš svět“. Kdysi byl špatnou zprávou pro náš svět „blábolící kandidát na prezidenta“, ale i „žvatlající černoušek“, který dnes podporoval Hillary, jejíž zvolení by bylo zřejmě zprávou dobrou. Samozřejmě ale jen „pro náš svět“, ale kdo ví, komu ten svět vlastně patří. Ti kdo si myslí, že tento svět je také jejich, mohou mít totiž úplně jiný názor.

Pro jedny je to svět, kterému vládne Vladimír Putin, který poslal své hackery, aby škodili Hillary, pro jiné, kteří to už říkají veřejně,  je to vzácný okamžik v historii Spojených států, protože se poprvé „bílý miliardář, stěhuje do státního bytu, placeného z veřejných finančních prostředků po černošské rodině“. Putinových hackerů se obává také Angela Merkelová, ale to je až příliš jednoduchý alibismus, kterým by se dalo vysvětlit, že za její případný neúspěch může někdo jiný. Nikoli však rezident CIA v Berlíně, kterého před nějakou dobou vykázala ze země, ale především Vladimír Putin, který v tajných kremelských komnatách spřádá intriky, jak se zbavit přítelkyně Angely ve prospěch někoho, kdo „našim Rusům lépe rozumí“. Ale možná že je to ještě jednodušší. Proč by se Spojené státy měly dohadovat s Ruskou federací a s Čínou prostřednictvím chaotické EU a nedůvěryhodným tandemem Merklová-Hollande, když tak mohou činit sami a vybrat si, kdo se jim bude zdát vhodnějším partnerem.