Kdo mluví o pozitivní diskriminaci?

V prvé řadě bych se chtěla výrazně ohradit vůči tomu, že by byl program naší strany zaměřen na podporu tzv. pozitivní diskriminace a upřednostňoval jednu skupinu obyvatel před druhou. O pozitivní diskriminaci totiž v programu národních socialistů „Boj proti sociálnímu vyloučení“ není ani jediná zmínka. Autor článku či senátor Vladimír Dryml tedy buď nejsou seznámeni s obsahem programu, nebo tohoto termínu pouze využili pro rozdmýchání negativních reakcí majoritní společnosti, která většinou s pozitivní diskriminací nesouhlasí. Podle našeho názoru je nutné přistupovat ke všem občanům stejně a nikoho na úkor jiného neznevýhodňovat. Navíc je obecně mylnou představou, že v sociálně vyloučených lokalitách žijí jen Romové…

Problém sociálního vyloučení je třeba řešit aktivně. Pokud se někdo dostane do stavu sociálního vyloučení – a vzhledem k asociálním krokům současné koaliční vlády to nemusí být zase takový problém – mělo by se k němu jako k sociálně vyloučenému přistupovat ať už je Rom či není. Opatření, která navrhujeme, tedy nesměřují k řešení etnického problému, ale problému sociálnímu. V našem programu jsme se na tento negativní fenomén zaměřili především proto, aby nedocházelo k podobným nešťastným a následně vyhroceným událostem jako např. v nedávné době na Šluknovsku. Pokud se tato problematika nebude aktivně řešit, sociální napětí ve společnosti bude růst a problémy se budou opakovat a stupňovat…

V sociálně vyloučených lokalitách nežijí jen Romové, pánové Drymle a Doubravo

Podle vyjádření pana senátora Vladimíra Drymla chceme řešit otázku nezaměstnanosti a romského etnika odděleně. Takový názor je důkazem o naprosté neinformovanosti pana senátora o obsahu volebního programu. Národní socialisté chtějí řešit otázku sociálně vyloučených, jejichž charakteristikou je vysoká nezaměstnanost. Logicky tento problém tedy nelze řešit odděleně. Pokud by byl pan senátor přítomen na semináři, věděl by proč…

Řešení otázky nezaměstnanosti je jeden z hlavních politických záměrů národních socialistů v Ústeckém kraji, protože si v této oblasti uvědomujeme naléhavost situace. Proto přicházíme s návrhy řešení tvorby pracovních míst jak pro většinovou společnost, tak pro sociálně vyloučené. O Romech opět není v programu řečeno jediné ani slovo.

Například senátorem Doubravou zmíněný úklid komunikací je součástí našeho programu jako podpora vzniku sociálních firem. Ty by mohly zaměstnat sociálně vyloučené a nekvalifikované osoby právě například při úpravě zeleně či úklidu komunikací. Senátor Doubrava při zmínění tohoto druhu řešení tedy vesmír neobjevil…

Pan Doubrava je však sám proslulý svými předsudečnými až rasistickými výroky na adresu sociálně vyloučených, a to především Romů, tudíž mě jeho reakce na náš seminář vůbec nepřekvapuje. Dalo by se říci, že pan Doubrava je rasista, který svými výroky populisticky a především hystericky podněcuje napětí mezi většinovou společností a minoritním etnikem.

Samotné neziskovky problémy nevyřeší

Na druhou stranu jsem ráda, že bylo článkem upozorněno na problém nedostatečnosti řešení problému sociálního vyloučení neziskovými organizacemi. Ano, souhlasím, řada neziskových organizací věnujících se sociálně vyloučeným Romům tuto činnost nevykonává tak, jak by měla a někteří z nich složité situace občanů dokonce zneužívají ke svému obohacení. Tento tzv. etnobusiness mě pohoršuje a odsuzuji ho!

Na druhou stranu jsem přesvědčena, že bez kvalitně pracujících neziskových organizací by byla situace daleko horší. Pokud by se sociálně vyloučeným lidem nikdo nevěnoval, mohli bychom se připravit na daleko větší sociální nepokoje a co potom? Zavoláme na pomoc armádu, jak navrhuje pan senátor Doubrava?

Ano, neziskové organizace, a to nejen ty, které se věnují Romům, ale i mnoha jiným cílovým skupinám, jako jsou například osoby bez přístřeší, drogově závislí, senioři či tělesně nebo duševně handicapovaní lidé, se naučili čerpat evropské dotace. Naučily se to především proto, že stát prostředky na jejich podporu snižuje a peníze z dotací zajišťují jejich existenci. Z této jejich hlavní charakteristiky plyne označení „neziskové“. A už vůbec nemluvím o tom, kdo všechno v České republice zneužívá peníze z EU i z kapes daňových poplatníků. Přičemž se jedná o nesrovnatelně vyšší položky. Ale chápu, musí se opět najít obětní beránek…

Paradoxně je v České republice zastáván názor, že řešení sociálního vyloučení, mají za úkol právě neziskové organizace.

Snaha o řešení problémů jako synonymum populismu?

Nakonec se musím vyjádřit ke lžím o účelovém shánění volebních hlasů, ze kterého jsme byli kvůli našemu semináři mnohými nařčeni. Ano, chceme získat co nejvíce volebních hlasů občanů, ale pouze proto, abychom mohli prosadit opatření z našeho volebního programu, protože toho současná politická reprezentace nejen v Ústeckém kraji není schopna. Náš program nejsou populistické sliby, ale řešení, které, pokud bude důsledně aplikováno, může přinést změnu.

Výše uvedené je tedy pouze částečnou reakcí na lži uvedené ve článku pana Panenky, aby si čtenáři mohli utvořit objektivnější názor na námi pořádaný seminář v Teplicích a především pak na náš program „Boje proto sociálnímu vyloučení“. Ten je předložen k veřejné diskusi na našich webových stránkách ZDE. A samozřejmě čekáme na Vaše názory a připomínky, abychom jej mohli doplnit.