Jarolím (VV): Co na to ministři bývalých vlád ČSSD? Pohled trochu jinak

01.12.2011 7:21 | Zprávy

Již několik týdnů jsme konfrontováni s velmi znepokojivými informacemi, které se týkají privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Jarolím (VV): Co na to ministři bývalých vlád ČSSD? Pohled trochu jinak
Foto: veciverejne.cz
Popisek: Tomáš Jarolím

Bohužel tak, jak je u nás zvykem, celá věc byla velmi zjednodušena na pouhé dvě otázky:

„Kdo může za to, že se Česká republika dosud nepřihlásila k nároku na 12 mld. korun, které jí - podle názoru švýcarských úřadů - náleží?"

„Uplatní Česká republika svůj nárok na 12 mld. korun alespoň nyní?"

Nechci zpochybňovat ani jednu z těchto otázek. Jsou oprávněné a musí být zodpovězeny. Nalezení odpovědí na ně však nesmí vést k rezignaci na hledání odpovědi na jinou - podle mého názoru zásadnější - otázku: „Budou pohnáni k odpovědnosti všichni ti, kteří způsobili, že Mostecká uhelná společnost byla privatizována právě tím způsobem, ačkoliv jejich povinností byla správa státního majetku s péčí řádného hospodáře?"

Na úvod chci zdůraznit, že za odpovědné za vzniklý stav nepovažuji jen a pouze manažery Mostecké uhelné, kteří jsou stíháni švýcarskými orgány. Tito manažeři využili možností a prostoru, který jim dal někdo jiný, kdo jim takový prostor uvolnit nesměl. Z jistého - čistě „kapitalistického" - pohledu, lze postup manažerů dokonce i pochopit. Co vlastně učinili?

Manažeři MUS (pro zjednodušení je budu takto označovat bez ohledu, zda popsané kroky učinily fyzické nebo právnické osoby) byli vlastníky menšinového podílu ve firmě, a to na základě odprodeje vládou v rámci tzv. „částečné manažerské privatizace". Postupně však - po malých částkách - skupovali další části státního podílu, až se stali vlastníky majoritními. Následně (a v souladu se zákonem) nabídli státu odkup jeho - nyní již menšinového - podílu, a to za částku o cca 25% vyšší než byla v daném okamžiku tržní hodnota akcie. S tím stát souhlasil. Pravdou je, že finanční krytí transakce bylo z vlastních zdrojů MUS. Tyto prostředky si však manažeři smluvně od firmy půjčili a ve stanovené době splatili vč. dohodnutých úroků. Jaký je výsledek této transakce? Firma MUS dále funguje a patří k tahounům naší ekonomiky. Nelze ani opomenout, že se díky této transakci nezvýšila závislost firmy na cizích zdrojích (v případě půjčky na odkup státního podílu od banky) a došlo k zapojení vnitřních zdrojů firmy, které by jinak mohly ležet ladem. Každý opravdový ekonom dosvědčí, že nezvyšování závislosti na cizích zdrojích je jednoznačně správné. I když to nelze jednoznačně dokázat - je velmi pravděpodobné, že by v případě uplatnění masové kupónové privatizace či odprodeji státního podílu zahraničnímu zájemci, byla skutečnost jiná. A s největší pravděpodobností negativní.

Zásadním problémem však je, jak je možné, že se stát o svou majoritu ve firmě nechal připravit. V dozorčí radě MUS byli v rozhodné době zástupci státu nebo měst a obcí. Jejich prioritní úlohou přitom bylo spravovat majetek státu s péčí řádného hospodáře. Je projevem péče řádného hospodáře skutečnost, že si jeho majetek před jeho očima skoupí někdo jiný? Nejsem toho názoru. Postupný odprodej části většinového státního podílu ve firmě jinému subjektu musela dozorčí rada odsouhlasit. Znamená to, že buď její členové byli liknaví záměrně, nebo byli tak neschopní, že proces nezachytili, anebo došlo v dozorčí radě ke kombinaci obojího. A jen pod čarou: i zapojení vnitřních zdrojů firmy do odkupu menšinového státního podílu musela dozorčí rada (tvořená zástupci státu, měst a obcí) odsouhlasit.

Proto je na místě otázka: „Budou pohnáni k odpovědnosti všechny osoby, které svou liknavostí, nečinností či záměrně umožnily, že stát ztratil svůj většinový podíl v Mostecké uhelné společnosti?" Lze očekávat, že bude snaha selhání zástupců státu, měst a obcí v dozorčí radě MUS přejít jako promlčené. Ovšem na některá zjištění švýcarských orgánů lze pohlížet jako na nová a tedy promlčecí lhůtu znovu stanovující. Každopádně je však nutné tyto osoby nalézt a mediálně poukázat na ně (ministry Grégrem, Svobodou a dalšími počínaje a každým zástupcem státu, měst a obcí v dozorčí radě konče). Tyto osoby by se pak měly vzdát jakýchkoliv veřejných aktivit, vždyť právě ony zapříčinily, že celá věc musela být vyšetřena zahraničními orgány a tyto instituce tvrdí, že naší zemi vznikla škoda. Přihlášení se k nároku na náhradu této škody a to, kdo způsobil, že se tomu dosud nestalo, pokud se tak stát opravdu mělo, je věcí až následnou.

Dovolím si ještě jednu poznámku, ve své podstatě zahraničně-ekonomicky-politickou. Švýcarská strana tvrdí, že menšinový podíl státu v MUS měl být prodán za cenu o 12 mld. Kč vyšší, než se tak stalo. Tento rozdíl byl vypočten z ceny, za kterou byl státní podíl manažerům odprodán, a současné tržní ceny. To možná dokazuje, že pro firmu i náš stát nebyla privatizace MUS až tak neúspěšná. Nelegitimizuje to však oprávněnost a jednoznačnou nárokovost na vrácení této částky. Navíc si lze představit reakci podnikatelské sféry, kdyby se tento precedens začal uplatňovat vůči všem zprivatizovaným a v současnosti prosperujícím firmám. Chování státu podle vzorce: Firmu jsme prodali za pevnou cenu, ale bude-li se jí dařit, doplatíte rozdíl mezi kupní cenou a současnou tržní hodnotou. Nebude-li se ale firmě dařit, stát za to nemá žádnou odpovědnost a veškeré riziko nese podnikatel.

Celý přístup švýcarské strany spíše souvisí s poměrně zásadním uvolněním institutu bankovního tajemství v této zemi. Jsem svědky již několik let a ani ve Švýcarsku není toto jednoznačně přijímáno. A pravdou je, že připojila-li by se Česká republika k žalobě o náhradu uvedené škody, přispěla by k určitému odůvodnění změny přístupu Švýcarska ke svému „tradičnímu" produktu. I výrazné osobní angažování švýcarského velvyslance v ČR ve věci spíše svědčí o motivech politických než ekonomicko-právních. A proč by se měla naše země zapojovat do vnitřních diskusí ve Švýcarsku? I proto si musí naše vláda velmi zvážit svůj další postup a stanovit jeho přesné parametry. A nenechat se médii tlačit do jednoduchých - z krátkodobého pohledu efektivních a efektních - řešení, která by v budoucnosti mohla přinést problémy. Byť i třeba z hlediska snížení mezinárodního kreditu naší země. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že náš zahraniční kredit a zejména důvěra občanů tohoto státu k institucím a také politické reprezentaci, by se mnohonásobně prohloubil, pokud by byly vyvozeny důsledky z pravděpodobné politické korupce, která dovolila odprodat majoritní podíl MUS. Výsledkem by měl být zodpovědný politik a úředník ve vězení.

Tomáš Jarolím

Více:
Šéf protikorupční policie: Mosteckou uhelnou vyřeším. I Grossův byt


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Veciverejne.cz

Proč právě teď odvoláváte Bartoše?

Nevěřím, že je za tím fiasko s digitalizací stavebního řízení, kdyby ano, vyhodil byste ho už dřív. Proč tak najednou? A co pozitivního podle vás teď změní nový ministr? Vždyť než se zorientuje, bude problém narůstat a za rok jsou volby.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Premiér Fiala: Hlavním cílem bylo ubránit Senát

8:05 Premiér Fiala: Hlavním cílem bylo ubránit Senát

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výsledkům voleb do Senátu