Po ustanovení nových orgánů Senátu jsme volili předsedu a místopředsedu senátního Výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost (VZOB). Jedním z kandidátů na místopředsedu byl František Bublan. Hlasoval jsem proti jeho zvolení jako jediný. Učinil jsem tak proto, že jeho funkce místopředsedy bezpečnostního výboru znamená další pronikání tajných služeb do parlamentu. V situaci, kdy v Poslanecké sněmovně existuje prakticky nečinná Komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS), jejíž byl František Bublan místopředsedou, je přímo ohrožen náš demokratický systém faktem, že to není parlament, kdo kontroluje tajné služby, ale je tomu naopak. František Bublan byl od roku 1991 do roku 2001 vysokým funkcionářem BIS, mimo jiné též ředitelem operativních odborů. Poté se stal ředitelem rozvědky. Je přitom všeobecně známo, že tajné služby všude na světě využívají vázání svých bývalých agentů, důstojníků a vysokých funkcionářů ke svým cílům. Výjimkou není ani František Bublan.

Při volbě jsem též upozornil na to, že to byl František Bublan, kdo zastavil vyšetřování bombových útoků na Přerovsku v okamžiku, kdy stopy začaly vést k severomoravským komunistům. V souvislosti s tím otevřel cestu k pronásledování Vladimír Hučína, k jeho mnohaleté kriminalizaci a věznění. Dodnes za to nebyl nikdo z vysokých důstojníků BIS potrestán.