Oficiální summit premiérů se koná jednou do roka na půdě předsedající země. Dochází zároveň k předání předsednictví další zemi v pořadí, které se pravidelně střídá. V Praze se proto sejdou předsedové vlád Česka, Polska, Maďarska a Slovenska. Pozvání k červnovému summitu V4 dostali také premiéři Pobaltských zemí.

Mezi klíčová témata končícího českého předsednictví patřila především evropská agenda. Stěžejním tématem pak byl víceletý finanční rámec pro období po roce 2013 s důrazem na budoucí podobu kohezní a společné zemědělské politiky.

Česko si dalo rovněž za úkol koordinovat a prosazovat společné pozice a stanoviska zemí V4 v Evropské radě a jejích pracovních orgánech. Jednou z priorit byla vzájemná podpora kandidatur do orgánů a institucí Unie s cílem zastoupit v nich země Visegrádské skupiny.

Jednotná spolupráce na poli EU

ČR se soustředila dále na podporu sdílení zkušeností se zaváděním evropské legislativy či před konáním sektorových rad pořádala schůzky, na kterých byla projednávána zásadní témata společného zájmu všech čtyř středoevropských zemí.

Důraz byl v rámci unijních témat kladen také na podporu Polska v čele Rady Evropské unie v druhé polovině roku 2011 a jeho priority, v nichž se Poláci rozhodli zaměřit na podporu hospodářského růstu.

Společné postoje v oblasti energetiky

Vedle problematiky Evropské unie se Visegrádská skupina zaměřila v posledním roce také na téma energetické politiky. Šlo zejména o sladění společných postojů vůči Unii, především pak společný postup k prosazování společné evropské vnější energetické politiky. Debatována byla mimo jiné i diverzifikace stávajících zdrojů a přenosových cest.

Pozornost byla rovněž zacílena i na projekt Východního partnerství a rozvojovou spolupráci, kde mohou státy V4 nabídnout své zkušenosti s transformací.

Posílení stability v regionu střední Evropy

Visegrádská spolupráce je postavena zejména na pravidelném setkávání svých představitelů, a to na úrovních prezidentů, předsedů vlád, rezortních ministrů až po expertní konzultace. Spolupráce zemí Visegrádské skupiny je koordinována ministerstvy zahraničních věcí. Podle aktuálních potřeb si pak schůzky sjednávají samotné rezorty.

Visegrádská skupina vznikla na základě dohody z roku 1991 o spolupráci mezi tehdejším Československem, Polskem a Maďarskem, jejímž cílem bylo sjednocení postupu těchto zemí k plné integraci do evropských struktur. Tato spolupráce v roce 2004, kdy se všechny země staly součástí Evropské unie, pokračuje i nadále s cílem napomoci posilování identity středoevropského regionu a k formulování a obhajování regionálních zájmů v rámci rozšířené Evropské unie.

Aktivity Visegrádské skupiny jsou směřovány zejména k posílení stability v regionu Střední Evropy. Od roku 2004 rovněž výrazně vzrostly zahraničně-politické aktivity V4 a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.