Spolu s ředitelem věznice plukovníkem Jiřím Machem a vrchním ředitelem pro vzdělávání a ředitelem kanceláře generálního ředitele vězeňské služby plukovníkem Martinem Kocandou diskutovala nad aktuálními otázkami českého vězeňství.Smyslem návštěvy bylo monitorovat podmínky výkonu trestu, na které upozorňuje i řada mezinárodních organizací, které se zabývají lidskými právy, např. Výbor proti mučení Rady Evropy. České vězeňství je již několik let kritizováno za přeplněnost věznic a nedostatek personálu. Je sledováno dodržování normy metrů čtverečních obytné plochy na jednoho vězně, frekvence sprchování teplou vodu, možnosti odsouzených pracovat atd.

Zmocněnkyně byla seznámena se základními informacemi o věznici, která vznikla v roce 1857 z objektu bývalého kartuziánského kláštera. Ve věznici přebývá 1163 odsouzených, z toho dvacet s trestem nejvyšším, tj. doživotním. Odsouzení jsou na ubikace rozděleni podle jednotlivých typů závažnosti jejich provinění.Mírně nadpoloviční většina vězňů pracuje. Zaměstnanců věznice je 440.

Při prohlídce si mohla zmocněnkyně prohlédnout všechny hlavní budovy v rozsáhlém objektu věznice, která je v současné době využívána jako věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Do Valdic jsou umísťováni odsouzení muži s delšími tresty, recidivisté a jinak nebezpeční odsouzení. Zmocněnkyně se zajímala především o ty aspekty jejich života, které jsou předmětem kritiky. S vězni probírala kvalitu stravy, možnosti hygieny i trávení volného času.

„Cely na mě působí stísněným dojmem, i když vedení věznice dbá na limit metrů čtverečních obytné plochy na jednoho vězně“, podělila se se svými poznatky Šimůnková. Ocenila i práci zaměstnanců vězeňské služby. „Nástupní platy zaměstnanců vězeňské služby jsou opravdu velmi nízké, jejich práce přitom není snadná. Na první pohled je zřejmé, že na počet vězňů je velmi napjatý počet personálu. Například na jednoho vychovatele připadá 29,6 odsouzených, přičemž ze zákona jich má být 20, není dostatek odborného personálu.“ Zmocněnkyně ale ocenila že každý vězeň má svůj individuální program zacházení, jakýsi individuální plán rozvoje.

Následovala prohlídka pracovních hal, kde mají vězni možnost pracovat při lepení obálek, výrobě objímek, nebo jednoduchých dřevěných hraček, dále prohlídka prádelny a dalších prostor.

Vězni si ve Valdicích mohou doplnit základní vzdělání, studovat maturitní studijní obory nebo získat výuční list ve dvouletém, popř. tříletém učebním oboru obrábění kovů. Mají možnost účastnit se jazykových kurzů nebo rekvalifikace na různá řemesla (svářeč, malíř nebo knihař).

V současnosti je v ČR ve výkonu trestu cca 23 300 vězňů a Vězeňská služba zaměstnává zhruba 11 500 osob (v tomto počtu jsou ovšem zahrnuti všichni zaměstnanci, včetně technického a pomocného personálu).

„Domnívám se, že stav českých věznic i přes usilovnou a maximální snahu jejich ředitelů skutečně není vzhledem k omezeným finančním prostředkům dobrý a v dlouhodobém horizontu je nutno této oblasti věnovat maximální pozornost, především je potřeba posílit resocializační a výchovnou funkci výkonu trestu tak, aby se předcházelo recidivě a tím návratu osob do výkonu trestu odnětí svobody“ dodala po své návštěvě zmocněnkyně.