Co se týče Tibetu a návštěvy čínského prezidenta, mohli bychom naši republiku označit za skanzen hlouposti. V Británii se čínský prezident svezl v královském kočáře, v USA se mu dostalo nadšeného přivítání odpovídajícímu jeho postavení.

Lze konstatovat, že na mezinárodní konferenci o jaderných zbraních a ekologických otázkách byl čínský prezident osobou číslo jedna. Žádné tibetské vlajky a žádné nedůstojné komediální exhibice. Americký senátor mávající tibetskou vlajkou by se totálně zesměšnil a mohl by ukončit svoji politickou kariéru a vyrazit někam na ranč pást krávy. Britská královna a americký prezident se tedy před svým čínským protějškem plazili, aspoň z pokřiveného úhlu pohledu našich aktivistů-neziskovkářů. 

Nová Hedvábná stezka nás sice nespasí, ale může aspoň trochu přispět ke zlepšení našeho trvale ztrátového hospodářství. Navíc vytváří aspoň dílčí protiváhu ke koloniální transatlantické smlouvě TTIP, jež má vytvořit z Evropy americkou kolonii a zhorší životní úroveň a svobody většiny obyvatel. Záleží pouze na tom, zda budou naši občané a další Evropané používat vlastní mozek a volit vlastenecké politiky, kteří nechtějí, aby pokračovala kolonizace našeho státu. Mohli bychom na tom být i lépe, například Maďarsko získalo trojnásobek čínských investic, přestože má polovinu obyvatel. Jenže u nás se mává tibetskými vlajkami jako o závod a mozek se při tom nechává doma. Nakonec je budeme moci použít k zakrývání holých zadků po čtvrtstoletí hospodářského zázraku pro pět procent vyvolených. Je ilustrativní, že tibetskými vlajkami se nejvíc ohánějí politici, neziskovkáři a aktivisti, kteří se po desítky let nepotkali s poctivou a přínosnou prací. Jen jsem tam čekal víc reprezentantů ČSSD. Ostatně za ně se ilustrativně vyjádřil v televizi jejich vůdce Dienstbier. Prohlásil, že každý má právo si chodit, s jakou chce vlajkou, a říkat, co se mu chce. Tak čekám, kdy vyrazí obhajovat Martina Konvičku. A ptám se, mohu tedy vyrazit po Praze s vlajkou Islámského státu nebo vlajkou s haknkrajcem? Z hlediska vztahu k občanům se realita „svobodného“ Tibetu, Třetí říše a Islámského státu moc neliší. 

Zde bychom se mohli krátce zastavit a pouvažovat nad názvem příštího sjezdu demokratů nasáklých pravdou a láskou, známého jako Forum 2000. Hlavní figurkou je tam opakovaně dalajláma, placený (podle zahraničních zdrojů) dlouhodobě CIA, jako reprezentant svobodného Tibetu před takzvanou čínskou okupací. Možná by se Forum mělo jmenovat Horor 2000 a konečně by se tam mohla prezentovat pravda o Tibetu před osvobozením jeho obyvatel čínskou armádou z opravdového hororu. 

Označit Tibet za středověký a modlářský stát založený na strachu a teroru je totiž úplná lichotka ve srovnání s realitou. Otroctví tam bylo zrušeno až po druhé světové válce. Třetinu zcela bezprávných, v převážné většině negramotných, absolutně ponížených obyvatel tvořili otroci, třetinu nevolníci. Zbytek tvořili svobodní statkáři s prakticky neomezenými pravomocemi, nepočetní řemeslníci, vojáci a lámové (mniši) různých stupňů. Tresty useknutí ruky nebo nohy, případně oslepení vroucím olejem a podobné zvrácenosti byly běžné a sloužily k permanentnímu zastrašování obyvatelstva. Lidé byli systematicky zadlužováni a prodáváni do otroctví. Existuje o tom řada svědectví (v zahraničních publikacích), která se u nás, a nejen u nás, dlouhodobě zamlčují, a vytvářejí se prolhané filmové legendy.