„Je toho tentokrát k zaujetí až příliš mnoho. A protože méně by mohlo být více, snažím se vybrat něco, co by tu naši podivně ,tekoucí‘ dobu lásky a nenávisti charakterizovalo. Proto snad ze všeho nejzajímavější, alespoň pro mě, je cesta nejvyšší autority americké vlády přes finance Janet L. Yellenové do ČLR,“ komentuje události politolog Zdeněk Zbořil. „Ačkoliv v těchto hodinách ještě nevíme, s kým a proč se sešla, česká a evropská média mají jasno. Je to kvůli ochraně životního prostředí, o které tato dáma, dnes ve vysokém penzijním věku, dosud, pokud je mi známo, na veřejnosti nikdy nemluvila. Dosud vystupovala, jak je v dnešní době zvykem, s ženskou rozhodností, i když při své zastávce v Soulu to nebylo tak agresivní jako v době nedávné. Buď paní státní tajemnice a její tým trochu ztrácejí svůj ještě nedávný optimismus, anebo, což pokládám také za možné, světová média, nejen ta nejservilnější ze všech, jak je známe z domova, jsou trochu zmatená a nemohou se rozhodnout, zda cílem jejich pozornosti by měly být investice vlády Spojených států do vlastního ,zeleného programu‘, nebo nějaké jeho permutace. Anebo chce v Pekingu oznámit, že nastává doba, kdy se trochu ubere peněz vojensko-průmyslovému nenažranému komplexu ve prospěch těch na světě nejchudších a nejpotřebnějších,“ dodal.

Obě tyto možnosti jsou podle Zbořila tak trochu z říše snů a přání. „Předpokládám, že paní Jelena letěla spíše kvůli otřesům na finančních trzích. A to v době, kdy i ve Spojených státech se politická elita, lhostejno zda demokratická nebo republikánská, začíná ptát, kdo to všechno zavinil. Takže možná dojde i na toho českého Pepíčka, který rozšlapal Aničce košíček. A ona se aktuálně ptá – ty, ty, ty, kdo to bude platiti?“ vzkázal.

Zelenskyj v Praze. A co e-komunikace?

Druhou nepřehlédnutelnou zprávou, zejména v Praze, Bratislavě a jejím balkánském a maloasijském okolí, byla okružní cesta ukrajinského stále „ještě prezidenta Zelenského“. „Při té se na mnohé tajnosti a parády nehledělo, až byly těžko poznatelné, kdo má na tomto kolečku větší zájem. Zda prezident a členové jeho vlády z Kyjeva, nebo jeho středo- a východoevropští partneři? A proč to muselo být tak okázalé a za fyzické přítomnosti všech možných potentátů? Jestliže se nemuselo něco podepisovat v. r., nestačil jiný dnes běžný způsob e-komunikace?“ dává konkrétní otázku.

Zbořil připomíná také Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, který stojí za pozornost. „Nejen proto, že jeho prezident Jiří Bartoška jej považoval za trochu nepovedený. Jistě to nebylo proto, že někteří hosté, ale hlavně hostesky, byly trochu starší, ačkoliv se snažily být roztomilé. Ale mnoho informovaných a nezúčastněných si myslí, že to bylo něco jako ze hry bratří Čapků Ze života hmyzu, kde je podobná společnost definována výrokem …svět chce být polosvět, a žena, chce být položena,“ komentoval.

A konečně bylo pro politologa zajímavé i chování tureckého prezidenta Erdogana nebo pád nizozemské vlády. „A pro někoho z nás až nevhodné dotazování se britského miliardáře indického původu, zda zaparkoval svůj majetek ve svěřeneckých fondech jako Andrej Babiš, anebo zda země, jejímž předsedou vlády dnes je, nevystoupila z EU jen proto, aby právě on nemusel něco podobného učinit,“ uvedl.