Asi bychom si nejdříve ze všeho měli říci, jak je to s mechanismem amerických prezidentských voleb. Navzdory obecnému přesvědčení, nevolí občané v USA svého prezidenta přímou volbou. Dnes, 8. listopadu, jako každé čtyři roky, budou vybírat členy tzv. The United States Electoral College, tělesa, které se po volbách sejde ve Washingtonu a provede samotnou volbu teamu prezidenta a viceprezidenta. Složitý systém je dědictvím prvních let historie USA, kdy se státy Unie rozhodly, vzhledem k rozloze země a tehdejší obtížnosti přímé volby, že každý ze států si zvolí počet „elektorů“ podle počtu jejich zástupců v Kongresu, každý podle svých volebních pravidel. District of Columbia, okres, ve kterém leží hlavní město Washington a který nepatří k žádnému státu Unie, má své delegáty, jejichž počet se rovná počtu elektorů státu Unie s nejmenším zastoupením v Kongresu.

Celkově bude mít letošní College of Electors 538 elektorů, což odpovídá 435 členům Sněmovny reprezentantů a 100 senátorům, plus tři elektoři z District of Columbia, Washingtonu. Pro zvolení potřebuje kandidát na prezidentský úřad většinu, tj. v aktuálním případě 270 hlasů.

Všechny státy Unie, s výjimkou Maine a Nebrasky, volí své elektory na bázi „vítěz bere vše“. Prakticky to znamená, že i kdyby dejme tomu v Kalifornii vyhrála Hillary Clinton jen s 51 procenty voličských hlasů, budou všichni kalifornští elektoři povinni volit v College of Electors právě jí. V praxi to může znamenat, a čtyřikrát v historii se to skutečně stalo, že prezidentem může být zvolen kandidát, který obdržel celostátně méně voličských hlasů, než jeho soupeř. Naposledy se to stalo v roce 2000.

Ve skutečnosti ovšem letos nejsou jen dva kandidáti, jak bychom mohli soudit z mědií. Na volebních lístcích se jich objeví více než 24, budou to kromě demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa ještě delegát Libertariánů Gary Johnson, kandidátka Zelených Jill Steinová a kandidát Konstituční strany Darrell Castle a celá řada nezávislých kandidátů.