Až milionová imigrace hrozí podle ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáše Haišmana Evropě v souvislosti s povinnými kvótami pro přijímání uprchlíků a Evropská komise tuto situaci využívá k posílení vlastních kompetencí bez spolupráce s národními státy. Zatímco evropské odhady hovoří o tom, že z 60 procent jde o ekonomické uprchlíky, česká strana odhaduje jejich podíl na 80 až 90 procent. „V podobném duchu mluvil i pan ministr Zaorálek ve včerejších Otázkách Václava Moravce. Ale to hlavní je, že i když jde o úředníky nebo politiky, tak stále chodí okolo horké kaše,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Všímá si toho, že šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek snad poprvé přiznal, že problém kvót není důležitý, ale je to jen jakési symbolické gesto solidarity. „Jinak se mi zdá, že všichni jenom pořád naznačují, co by se mělo dělat. Říkají, že máme nebo nemáme být solidární, ale konkrétní věc žádný z těch lidí, kteří to komentují na té nejvyšší politické a vysoké administrativní úrovni, neříká. A proto se šíří obavy a strach z té migrační vlny, o které jsme před dvěma měsíci mluvili jen tak v náznacích. Dnes však vidíme, že už se valí v plné síle a že proti ní nemáme žádné nástroje, kterými bychom ji zastavili, vstřebali, nebo proti ní něco podnikli,“ přiznává politický analytik.

Zakládání osad pro uprchlíky na severu Afriky je nereálné

Diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar, bývalý ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, dokonce připustil jako jednu z možností, jak migrační vlnu zvládnout a omezit, vytvoření uprchlických táborů mimo Evropu na severu Afriky. „Nechci zlehčovat slova syna mého dlouholetého přítele, s nímž jsem studoval na Filozofické fakultě, ale myslím, že je příliš ovlivněn svou zkušeností, kdy byl v letech 2010 až 2014 velvyslancem v Izraeli. Zřejmě je ovlivněn tou praxí, která je mu z Izraele známa, ale to je naprosto odlišný problém, který se vůbec nedá s touto situací srovnávat,“ míní Zdeněk Zbořil.

I pokud by Armáda České republiky v hojném počtu generálů a několika set vojáků vtrhla do Libye, kde jsme kdysi za socialismu stavěli vojenské základny, a vykolíkovala tam prostor pro nějaký tábor, tak si neumím představit, jak by ho udržovala v chodu. „Ta myšlenka má zřejmě původ v tom, že se máme starat o ty lidi v místech, odkud pocházejí. Ale to je nesmysl, protože to by musela být masivní společná akce několika zemí. Při schopnosti české armády nebo státních úředníků si neumím představit, jak bychom takové zakládání osad, protože to je skutečně kolonialismus, osadnictví, zvládali, když jsme nikdy nic nekolonizovali. To je představa hodně vzdálená realitě,“ poznamenává politolog.

Rakousko poznalo, že s Evropou nehne, a tak přestalo vyřizovat žádosti o azyl

Evropa je kvůli přílivu uprchlíků ve varu. Spojené království je zcela odmítá, proti kvótám vystupují politici ze zemí střední a východní Evropy. Schengenská dohoda umožňuje volný pohyb osob mezi většinou zemí EU, ale Rakousko a Francie v posledních dnech posílily hraniční kontroly na hranicích s Itálií a nepouštějí do svých zemí imigranty. Italský premiér Matteo Renzi pohrozil zavedením jednostranných opatření, pokud se nepodaří vyjednat změnu. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová oznámila, že její země přestala vyřizovat žádosti o azyl. Požaduje, aby státy EU více pomáhaly v přebírání uprchlíků a vyzvala evropské partnery ke stanovení kvót pro přijímání imigrantů.