Miroslav Kalousek oznámil, že vážně zvažuje kandidaturu na prezidenta republiky. Sice by to nebyl kandidát bez chuti a zápachu a la Jiří Drahoš, Jan Fischer nebo Petr Pavel, ale i tak je to opravdu špatný nápad. Proč? Tady jsou hned čtyři důvody.

1. Prezident má spojovat

Obě přímé prezidentské volby vinou médií i kandidátů rozdělily zemi na dva nesmiřitelné tábory. Miloš Zeman se je po svém prvním zvolení pokusil spojit, když vyhlásil, že se chce stát prezidentem dolních deseti milionů. Protistrana v čele s pražskou kavárnou ale nabídnutou olivovou ratolest odmítla a namísto toho rozjela masivní Antizeman kampaň.

Ve svém druhém období Miloš Zeman už patrně zatrpkl nebo došel k názoru, že nemá cenu vlísávat se k někomu, kdo v něm vidí arcidémona a agenta cizí mocnosti, a na snahu spojovat společnost rezignoval. Těžko mu to vyčítat. Ale příští prezidentská volba, která nevyhnutelně přinese střídání stráží na Hradě, protože Miloš Zeman už nemůže kandidovat, je skvělou přiležitostí otočit list, zakopat příkopy a pokusit se Hrad zvolit někoho, kdo se bude snažit společnost spojovat.

Ostatně máme to v tradici. Takto prezidentský úřad pojímali Masaryk, Beneš, Hácha, Havel i Klaus, tedy všichni naši demokraticky zvolení prezidenti.

2. Prezident má být nadstranický

V naší tradici máme i to, že prezident má stát nad politickými stranami. To je role, kterou od prezidenta repuliky očekáváme, a patrně i jeden z důvodů, proč v roce 2013 zvítězil Miloš Zeman nad Karlem Schwarzenbergem, toho času předsedou TOP 09.

Jistě i Miloš Zeman je člověk, který prošel politickými stranami. A v době volby byl a dodnes je čestným předsedou „své“ Strany práv občanů. To tehdy ale byla a dnes stále je mimosněmovní strana. A speciálně dnes spíše ne seriózní politickou silou a je jen fanklubem současného prezidenta.

Kalousek je naproti tomu duchovní otec i matka TOP 09. Straně dělal roky předsedu, prvního místopředsedu pod Karlem Schwarzenbergem nebo i šéfa poslaneckého klubu. TOP 09 dnes sedí ve Sněmovně a bude i vládní stranou. Kalousek na Hradě by tak jen těžko mohl být vnímán jako nadstranický prezident.

3. Zátěž pro novou vládu

A právě pro novou vládu by na Hradě byl Kalousek zátěží. Představte si, že jste Petr Fiala, Marian Jurečka nebo Markéta Pekarová Adamová. Celou volební kampaň jste lidem slibovali naději na změnu, teď máte něco předvést a do toho se vynoří prezidentský kandidát Kalousek.

Člověk, který ve volbách nekandidoval, protože chápal anebo to chápali ti ostatní, že by byl pro celou koalici SPOLU zátěží. Kalousek se stáhl a až na drobné eskapády jako focení se s Babišem mladším nebyl ve volební kampani moc vidět. A to koalici SPOLU nepochybně pomohlo.

Kalousek je člověk vtipný, pohotový a například to, jak v Událostech, komentářích sundal Janu Maláčovou, patří do učebnic politického humoru i politického marketingu. Každý ho zná, ale nikdo ho nemá rád. Tak by se dal  ve stručnosti shrnout jeho mediální obraz.

A s někým takovým nechcete být jako nová vláda spojovaní. Vy chcete a potřebujete, aby veřejnost pokud možno zapomněla, že nějaký Kalousek vůbec kdy existoval. Kalouskova pezidentská kandidatura, a je úplně jedno, jestli za SPOLU, nebo SPOLU navzdory, bude veřejnosti pořád připomínat tuhle kapitolu v dějinách Česka, se kterou je spojen.

A bohužel pro současnou vládu si s Nečasovu vládou, ve které byl Miroslav Kalousek ministrem financí, nespojuje veřejnost, diplomaticky řečeno, zrovna to nejlepší. A vidět je to i na číslech. Poslední průzkum důvěry politiků z dílny CVVM Akademie věd, který Kalouska zařadil do svého výběru, je z ledna 2019.

Kalouskovi tehdy nedůvěřovalo 79 % dotázaných. A mezi těmi, kteří ho znali a věděli, jestli mu důvěřují, nebo nedůvěřují (což byli skoro všichni, respektive 91 %), měl negativní skóre –67 % (vypočítá se jako rozdíl těch, kteří danému politikovi důvěřují, a těch, kteří mu nedůvěřují). Hůře v průzkumu nedopadl vůbec nikdo a na Kalouskových hodnotách nebyl taktéž nikdo široko daleko. Jen pro srovnání, nejblíž mu byl se skóre –32 % tehdejší ministr dopravy za ANO Dan Ťok.

Výzkumná zpráva je dostupná zde:

4. Otevírání starých ran

Miroslav Kalousek je očividně těžko skousnutelný pro veřejnost. To všichni asi tak nějak víme nebo přinejmenším tušíme. Ale z výše uvedených čísel je zřejmé, že je obtížně skousnutelný i pro řadové členy a příznivce ostatních stran SPOLU.

A není se čemu divit. Právě v Nečasově vládě Kalousek systematicky pracoval na zničení ODS. Tu měl v plánu vytlačit a nahradit ji na české politické mapě. Občanští demokraté si to nepochybně dobře pamatují, a těžko proto předpokládat, že by v jejich řadách z Kalouskovy kandidatury na Hrad zavládlo nějaké nadšení.