Letní přetahovaná o Ministerstvo kultury, která otřásala koaliční vládou ANO a ČSSD, podle Erika Besta skončí. Že by spory pokračovaly i dál, podle něho není příliš pravděpodobné.

„Podle toho, jak Hamáček mluvil, to vypadá, že bude s prezidentem nové jméno konzultovat, a vybere tedy vyhovujícího kandidáta. Vyhovujícího pro všechny,“ míní.

Erik Best vidí dvě hlavní možnosti, proč sociální demokracie tak dlouho trvala na Michalu Šmardovi, když musela celou dobu vědět, že prezident Miloš Zeman neustoupí. Podobně jako v loňském roce přes léto neustoupil v případě nominace Miroslava Pocheho na Ministerstvo zahraničí.

„První varianta je, že ČSSD dobře věděla, že Zeman nepřijme Šmardu, a schválně si ho vybrali. Chtěli vyvolat spor, počítali, že bude odmítnut a sociální demokracie kvůli tomu odejde z vlády a Babiš bude muset vytvořit koalici s Okamurou. Následně by o tom mluvili všude ve světě, bude ostuda, Babiš oslabený, a tím by se mohly vytvořit podmínky pro jeho konec ve vládě. Je to jedna ze dvou možností, jaký způsob myšlení tam mohl být,“ rozvedl analytik.

Další možnost prý mohla být v tom, že ČSSD doufala v Zemanův ústup a že Šmarda bude jmenován. „A v rámci vlády by pak ostřeloval Babiše. Těžko říci, která z těch dvou variant je pravděpodobnější. Nakonec se Šmarda ukázal jako člověk, který opravdu umí mluvit drsně a kritizovat. Takový člověk by ve vládě byl dobrý, pokud by snahou sociální demokracie bylo položit vládu zevnitř, a nikoli zvenčí, jak jsem uváděl v té první variantě,“ pokračuje.

Ať už je pravděpodobnější první, či druhá varianta, jasné je, že sociální demokraté to jednoznačně vzdali poté, co vyšlo najevo, že by několik poslanců jejich strany podpořilo Babišovu vládu ve Sněmovně i po odchodu ministrů ČSSD z vlády a formálním konci koalice.

„Myslím, že s tímhle příliš nepočítali. Je také zajímavé, že o tom nejvíce mluvila MF Dnes. Z toho jsem vyvodil, že šlo o varování, vzkaz sociálním demokratům: pokud odejdete, my hned uděláme jinou vládu a vy budete mít smůlu. Nakonec to přišlo rychle a nabízí se úvaha, zda to ze strany Babiše nebylo plánováno o něco déle a nesouvisí s tím už odchod tří lidí z klubu SPD před několika měsíci a preventivní zajištění hlasů,“ uvažuje Best.

Za pondělním prohlášením Michala Šmardy o tom, že vzdává svou nominaci, mohlo být i něco jiného než samotné Šmardovo přesvědčení. Klidně to prý mohlo být tak, že ČSSD hledala ústupovou cestu, jak se úplně neznemožnit po opakovaných prohlášeních, že nikoho jiného strana nominovat nebude.