„V tomto případě je možné průzkum využívat jako nástroj na to, proti čemu je v části společnosti, které se to týká, silný odpor. Takže je to spíš takový PR urychlovač na přesvědčení některých, že když jsou všichni pro, nemůže to být tak špatná věc,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Petr Sokol.

Podle něj je politika hnutí ANO postavena od počátku na tom, že se snaží dělat věci, které mají ověřené průzkumy veřejného mínění. „Dělá se to u nás čím dál víc. Souvisí to s tím, že u nás vznikají strany, které nejsou svázány se zájmy určité skupiny, a tak si mohou říkat, co si zrovna vyčtou z průzkumů, prostě co je zrovna ve společnosti populární,“ konstatoval politolog. Podle dalšího politologa – Lukáše Jelínka – není téma EET svázáno s jednou konkrétní politickou stranou. „Jde o společenskou otázku, která je v současné době vnímána jako aktuální,“ řekl ParlamentnímListům.cz k výzkumu na zavedení EET.

NA VÝSLEDKY PRŮZKUMU SE PODÍVEJTE ZDE

Podle průzkumu STEM jsou obecně Češi značně kritičtí k daňové morálce obchodníků, tři pětiny z nich ji považují za špatnou. Tři čtvrtiny věří v lepší výběr daní díky připravované elektronické evidenci tržeb. Sokol ovšem poukazuje na to, že je v průzkumu vysoké číslo lidí, kteří jsou přesvědčeni, že elektronická evidence tržeb přinese větší výběr daní, ale další čísla ukazují, že lidé přesně nevědí, co to vlastně je. „Lidé, kterých se to nedotýká, mají představu, že je to nějaký pozitivní krok, ale lidé, jichž se to týká, na které to má být aplikováno, jsou většinou proti,“ vysvětlil.

Podle Ministerstva financí může státní pokladna zavedením elektronické evidence tržeb do stravování, pohostinství a maloobchodu získat z daně z příjmu dodatečně až 12,5 miliardy korun. Opoziční ODS a TOP 09 i řada ekonomů to však zpochybňují, podle nich půjde o mnohem menší částku. Upozorňují, že k mnohem vyšším daňovým únikům dochází u velkých firem. „Většina lidí, která podle průzkumů je pro zavedení elektronické evidence tržeb, může být překvapena, že se nevybere zdaleka tolik, kolik ministr financí slibuje,“ říká politolog Petr Sokol a upozorňuje i na další riziko: „Žijeme v zemi, kde centrální registr vozidel je velmi problematická záležitost, trvá roky, než začíná fungovat.“ Je podle něj otázkou, kdy a jak bude fungovat elektronická evidence tržeb, když do systému budou zapojeny desítky tisíc živnostníků, kteří budou odesílat průběžně údaje na finanční úřady.

Postoj Andreje Babiše a jeho hnutí ANO může odradit malé podnikatele a živnostníky, kteří ho v minulých sněmovních volbách volili. „Myslím, že se Babišovi podařilo ve volbách oslovit některé tradiční voličské pravicové skupiny i určitou nemalou část živnostníků, ale teď nějakou ztrátu v této oblasti zaznamenat může. Vzhledem k počtu, který tato skupina má, to pro něj nemusí být zásadní, ale může to znamenat nastartování určité eroze té části jeho voličské základny, která se rekrutuje zprava,“ míní Petr Sokol. Nemusí se mu třeba úplně uzavřít, ale může se zkomplikovat cesta k jeho scénáři – stát se hlavní silou pravice podobně jako populisté v Bulharsku.

STEM je soukromá agentura, která si může dělat, co uzná za vhodné

Nebývá také zvykem, aby výsledky průzkumu společně prezentoval zadavatel i představitel agentury, která názory veřejnosti zjišťovala. Ale politolog Lukáš Jelínek si nemyslí, že by tím agentura STEM ztratila důvěryhodnost. „Je tato situace unikátní, ale musíme počítat s tím, že STEM je soukromá agentura, která si může dělat, co uzná za vhodné,“ prohlásil. Něco jiného by podle něj bylo, kdyby šlo o státní agenturu nebo agenturu svázanou s akademickým prostředím jako třeba CVVM, která spolupracuje se Sociologickým ústavem. „Ale v případě agentury STEM, která má už sama o sobě slušné renomé ve společnosti i mezi politiky, žádný problém nevidím,“ odmítá spekulace o tom, že by mohla být agentura podezírána z přílišné loajality k zadavateli.

Na tom, že agentury pracují na zakázku státních institucí nebo politických stran, nevidí politolog Jelínek nic špatného. Je podle něj lepší, když sociologická data interpretují samy agentury. „Nijak to nesnižuje hodnověrnost výzkumů, pokud má veřejnost přístup k otázkám, které byly pokládány, a může si ověřit, že v zadání není žádné zkreslení,“ dodává. Naopak ve společné prezentaci vidí prvek transparentnosti, protože je někdy lepší, když data interpretují sami výzkumníci. „Politici mají tendenci výsledky průzkumu někdy zkreslovat,“ konstatoval Jelínek.

„Navíc tady jde o téma, které není svázané s konkrétní politickou stranou. Ale považoval bych za divné, kdyby spolu s politickou stranou agentura prezentovala průzkum k názorům na jejich politický program nebo voličské zázemí, který pro ně dělala. „Ale v tomto tématu STEM nic neriskoval, protože jsem přesvědčen, že běžná veřejnost bude elektronickou evidenci tržeb podporovat, protože lidé tažení proti nepoctivosti a daňovým únikům fandí. Kdyby u nás bylo zavedeno něco takového, jako je účtenková loterie na Slovensku, získalo by to ještě masivnější podporu, než má současný zákon, který předkládá Ministerstvo financí,“ soudí Lukáš Jelínek.

Mluvit o nezávislém průzkumu veřejnosti může být u některých agentur sporné

Doba se změnila, říká i politolog Petr Sokol. „Zažili jsme takové období, kdy byly na trhu výzkumných agentur dvě skupiny, jedna se snažila být víc nezávislá, nezapojovat se do průzkumů na zakázku politických stran. Ale to se změnilo, v podstatě i státní CVVM a ostatní agentury na to přistupují,“ uvedl. Tento případ, kdy ministr financí vystoupil společně s představiteli STEM, je viditelný, ale jde podle něj o výraz hlubšího trendu.

„Agentury pracují i na zakázku politických stran. Ale nevidím na tom něco špatného, výzkum veřejného mínění je podnikání jako každé jiné. Ale je třeba si uvědomit, že pak mluvit o zcela nezávislém průzkumu veřejnosti může být u některých agentur sporné,“ upozornil Sokol, a proto si nemyslí, že průzkumy jsou stoprocentně pravdivé. „Nejen u nás, ale i v zahraničí se stávají výzkumy veřejného mínění marketingovým nástrojem politických stran a politiků. A to byl i tento případ,“ dodal politolog.