Chystá nová německá vláda na Evropu nějakou novou německou habaďůru? Evropu trápí největší migrační krize od roku 2015. Amerika postupuje mílovými kroky k socialismu. Ve zbrojení ji předhánějí Čína i Rusko. Požárem poškozená katedrála Notre Dame se renovuje na památník „environmentalismu a sociální spravedlnosti“. A Boris Johnson cituje Lenina. Nás se bezprostředně nejvíc týká politika nové německé červeno-žluto-zelené vlády (též Němci přezdívané „semaforová“), která brzy přebírá předsednictví EU. Co na nás Německo chystá?

„Troufejme si více pokroku,“ praví titul jejího programu. S parafrází hesla francouzské revoluce to bude pokrok k větší „svobodě, spravedlnosti a udržitelnosti“. Přispěje k tomu jistě, z těch zábavnějších inovací, třeba uzákonění kanabisu pro „rekreační účely“, nebo snížení volebního věku na 16. Konec uhlí se přiblíží z dosud plánovaného roku 2038 už na rok 2030, zpětinásobí se solární zdroje, zčtyřnásobí větrné, a 2 % území se věnují na budování obnovitelných zdrojů. A usilovat se bude o „posílení ekologických reforem v zahraničí“. 

Omezí se ilegální imigrace – vylepšením metod imigrace legální včetně sjednocování rodin a urychlení azylového procesu a větších pracovních příležitostí a povolení. Na druhé straně se má usnadnit navracení neoprávněných imigrantů pomocí finančních příspěvků na cestu, ale bez násilných deportací, zřejmě na základě dobrovolnosti. Ve výsledku se tedy imigrace pravděpodobně zvýší a reemigrace zdraží. Říkají tomu noblesně „nový začátek v migraci a integraci, jaká se sluší na moderní imigrační zemi“.

Nás – a celé EU – se ale nejvíc týká pokrok k „federálnímu evropskému státu“ – jemuž by zřejmě Německo opět rádo bylo vůdcem?

K tomu má směřovat úsilí nové vlády o zavedení „kvalifikované většiny“ při hlasování o věcech zahraničních a bezpečnostních – které zatím jsou v kompetenci členských států a vyžadují si jednomyslný souhlas všech. Navrhují se větší celounijní investice do omezení klimatických změn. Plánuje se zavést celounijní volební systém celounijních stran, které by kandidovaly do europarlamentu přímo, tedy nadnárodně, na rozdíl od dosavadní kandidatury za národní strany. V programu je i výzva Evropské komisi omezit finance zemím nezajišťujícím nezávislost soudnictví. Narážka na Polsko a Maďarsko, i když nejmenované. 

Svou novou azylovou politiku chce Německo předat celé EU v podobě „fundamentální reformy azylového systému“ s „férovou distribucí odpovědnosti“ mezi členskými státy. Na řízení azylové politiky včetně střežení vnějších hranic agenturou Frontex má EU vynaložit 16 miliard eur. Nám stačí připomenout, že jakmile je někdo legálně v Německu, je legálně v celé EU.