Na bratislavské konferenci GLOBSEC zazněla důrazná varování před Ruskem. Polsko si přeje rozmístění vojenských kapacit na území svém i dalších částí východu Aliance; zazněla též teze, že Rusko se snaží rozložit EU, přičemž je mimořádně aktivní i v Česku a na Slovensku. Generál Pavel varoval, že bude jasně řečeno, kteří spojenci v NATO nedodržují předepsaná 2 % HPD na zbrojení. Čímž myslel i ČR. Do jaké míry lze s jednotlivými klíčovými závěry souhlasit?

Samozřejmě, že dlouhodobým strategickým záměrem Ruska je, aby Evropa nebyla jednotná. Je věcí Evropy, zda jednotná bude. Pro některé státy Evropské unie je snazší mít za partnery jen některé státy, ale nikdo nás nenutí si nechat Evropu rozdělit. To je naše svobodná volba, zda to připustíme, nebo ne. Jsem samozřejmě přesvědčen, že Rusko není první hrozba Evropy, tou je migrační krize.
A HDP? Jde o náš závazek, který jsme dali, a jeho dodržení je otázka naší cti. Pokud Česká republika řekla, že dá 2 procenta HDP na obranu, pak je čest naší země dodržet slib, ke kterému jsme se zavázali. Generál Pavel má v tomto pravdu.

Konference GLOBSEC se zúčastnila také exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, která uvedla, že Spojené státy se ve světě musí angažovat a měly by být připraveny vyvíjet aktivity po celém světě, a to nejen vojenské. Výzvy na oslabení transatlantického spojenectví, či dokonce k rozpuštění NATO jsou podle ní velmi nebezpečné. A nejlépe na funkci prezidenta USA je prý připravena Hillary Clintonová. Co říci k těmto jednotlivým bodům?

Madeleine Albrightová se obrací na amerického posluchače nebo čtenáře. Samozřejmě ona jako demokratka nemůže říci nic jiného než, že je připravena být dobrou prezidentkou Hillary Clintonová. Co může říci jiného bývalá ministryně ve vládě Billa Clintona? To je logické vyjádření člověka, který sloužil této administrativě. A nevidím její prohlášení jako nové významné poselství.

Helmut Kohl varoval, že Evropa nemůže pojmout miliony chudých imigrantů a že je třeba jim pomáhat tam, odkud přicházejí. Do jaké míry tím pootočil diskursem v Německu? Mělo jeho prohlášení váhu?

Migraci musí řídit Evropa. Musí jasně říkat azylantům, že dostávají pouze právo azylu, právo dočasného pobytu, dokud se v jejich zemi střílí nebo je nebezpečno. Pak nastává čas návratu zpět domů. Ochranu migrantů obecně máme a v tomto smyslu vítám kvóty, a to i trvalé, protože nesmíme dopustit, aby si migranti svobodně volili, kde budou žít. Pak je otázka EU, aby rozlišovala, kdo bude, nebo nebude občanem Evropské unie.

Z vašeho pohledu, jak hodnotíte vývoj platnosti dohody s Tureckem? Funguje, nebo nefunguje?

Na chvilku fungovat může a bude, ale jde pouze o dočasné řešení. Dlouhodobé řešení je využít dohod Berlín Plus z roku 2002, společných kapacit Severoatlantické aliance a Evropské unie a chránit naše hranice při březích Libye, Turecka a vlastními silami. Jediné, co můžeme udělat je, spoléhat sami na sebe. 

Ve Středozemním moři došlo k tragédii, která si zřejmě vyžádala životy stovek lidí, oznámil italský prezident Sergio Mattarella. Podle BBC zemřelo asi 400 převážně somálských migrantů poté, co se s nimi převrátila loď u egyptského pobřeží. Zprávy o tragédii zveřejnily na sociálních sítích rodiny migrantů, později je potvrdil somálský velvyslanec v Egyptě. Italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni s odkazem na úmrtí stovek lidí v libyjských vodách v dubnu 2015 uvedl: „Evropa se musí zavázat, že nebude stavět zdi.“ Může být další tragédie impulsem k tomu, aby se některé vlády začaly chovat vstřícněji k uprchlíkům?

Zdi na území Evropské unie neřeší nic. Jde o to, že Evropa musí spolupracovat jako celek. V tom má italský ministr pravdu. Chránit musíme hranice tam, odkud lidé vyplouvají. Zároveň musí být pečlivý výběr. A znovu opakuji, azylant má právo na dočasný řízený pobyt, ne na získání občanství.
Kdo už je na volném moři, musíme mu pomoct. Moře nemůže být rakví. Není možné, aby lidé umírali na moři.

Uzavřela se balkánská trasa, teď bude vyjednávat EU s africkými zeměmi. Znamená to, že se blokováním těchto cest sníží počet uprchlíků. Jenže, lze nějak předejít tomu, aby lidé stále na cestě do Evropy umírali? Proč tedy nelze zasáhnout, jak říkáte, v místě nalodění?

Dnes jsem měl o tom dlouhou přednášku. Ti, kteří migrují do Evropy, mají silnou motivaci. Chtějí jít ze světa nebezpečí do světa bezpečí, ze světa, kde vládne ideologie, do otevřené společnosti, z chudoby do světa bohatství. To je jako Papinův hrnec. Atmosféra bublala léta letoucí a teď to bouchlo. Samozřejmě, že se má řešit problém v místě, kde vzniknul, jenže to není otázka měsíců. Jak chcete za rok vytvořit školy, fungující zdravotnictví, dát lidem práci ve všech státech, odkud lidé migrují? Řešení bude trvat léta.

Kněz Tomáš Halík nedávno prohlásil, že země bývalého komunistického bloku přišly ke svobodě příliš lacino, neváží si toho, chtějí jen výhody a nadávají na EU, která nám pomáhá. Všechno to prý otvírá prostor pro lži a urážky, kterými omlouváme vlastní lenost a nezodpovědnost. Po vlně ostré kritiky, která vinila Halíka z elitářství či podněcování k nenávisti ještě známý kněz výroky rozšířil o kritiku prezidenta Zemana, jehož označil za demagoga tragicky rozdělujícího společnost, a obvinil Čechy z iracionálního strachu z uprchlíků a morální nezralosti. Kam Tomáše Halíka zařadit ve smyslu jeho veřejné činnosti? Čím to, že, ač je to vlastně řadový kněz, je tak výrazně preferován celou řadou médií?

Tomáš Halík je výraznou osobností jak českého světa filosofie, teologie, ale také veřejné diskuse. Druhá věc, kterou lze na něm jen cenit, je, že se vyjadřuje za sebe k velmi palčivým otázkám, což je sympatické. Stojí za to číst, co říká, i když řada lidí ve společnosti s tím nemusí souhlasit. Některé otázky je potřeba dotáhnout do konce, například ty spojené s volbou prezidenta republiky. Zda ti, kteří jsou proti prezidentovi Miloši Zemanovi, budou schopni postavit skutečnou alternativu, nebo zda soutěž fakticky žádná nebude. To je ale jiná otázka. Tomáš Halík je člověk, který je výraznou osobností, jsem moc rád, že se vyjadřuje.

Ve Velké Británii odstartovala kampaň k referendu o setrvání země v EU. Řada politiků i analytiků po celé Evropě před vystoupením Británie varuje, prý by to byla katastrofa pro obě strany a ve finále by došlo také k oslabení vlivu USA v Evropě, což by mohlo mít negativní dopad na naši bezpečnost. Oproti tomu třeba bývalý prezident Klaus řekl, že pokud Britové z Unie odejdou, nestane se vůbec nic. Nakolik je možné jednoznačně říci, jaké důsledky by britský odchod měl nebo neměl?

Jsem samozřejmě hlubokým zastáncem Evropské unie a velmi si přeji, aby Britové řekli setrvání v EU ano. Ta šance je vyšší, doufám, že takto budou hlasovat mladí lidé. Čtu ale velké souvislosti s Panama Papers. Útok vedený proti premiérovi Cameronovi má souvislost. Referendum je vždy více ovlivněno přítomnou atmosférou v den, kdy se koná, více než tématem referenda jako takového. Jak výsledek ovlivňuje domácí naladění veřejnosti, ukázalo i hlasování v Nizozemí o Ukrajině. Jsem velmi opatrný a vidím referendum ve Velké Británii jako velmi riskantní. Jen věřím, že Britové řeknou ano navzdory všemu, co se kolem děje.