Na základě posledních výroků kancléřky Angely Merkelové ve Spolkovém sněmu by se dalo usuzovat, že více otáčí svou politiku proti Rusku a přitvrzuje rétoriku. Může dojít k přehodnocení opatrnější diplomacie a případnému kopírování amerického postoje?

Nemyslím si, že by se něco takového mohlo stát. Úplně zásadní faktor, o kterém se ovšem moc nemluví, je, že podprahově mají Německo a Rusko velice silné společné zájmy. To, co se odehrává na povrchu, mám na mysli různé slovní přestřelky, určitě odráží momentální náladu, ale fakticky hraje mnohem větší roli nejen ekonomika, ale celkově pojem geopolitiky. Ta hovoří tradičně, je naprogramovaná tím, kde státy leží a jakou mají ekonomickou a politickou sílu, tedy jasně pro osu Moskva – Berlín, která existovala v podstatě vždycky, jen v různých obměnách a ovlivňovala situaci ve střední Evropě a nakonec i v celé Evropě. Osa přetrvává do dneška a drží vztah Německa a Ruska na velmi pevném společném jmenovateli. To je základní fakt.

Jaké jsou reakce německých finančních kruhů a průmyslových svazů na uvalení sankcí vůči Rusku? A existují nějaká vyhrocená stanoviska, která by odporovala německému hlavnímu politickému proudu v souvislosti s děním na Ukrajině?

Je nabíledni, že finanční kruhy ani průmyslové svazy nemají žádný zájem o sankce, ale chtějí pokračování obchodu. Sledují zájem vyhnout se konfrontaci, jsou pragmatické a mají potřebují dělat byznys, proto jim vadí vše, co obchod může narušovat. Co se týká odlišných stanovisek v politice, jedinou výraznou konfrontační pozici v rámci stranického spektra v Německu zastává Die Linke, levicová strana, která je dědičkou bývalé komunistické strany NDR a od ní zdědila i určitou shovívavost vůči ruským pozicím.

Doc. Petr Robejšek

Vystupování kancléřky naznačuje, že má obavy z toho, aby se Rusku nepodařilo dostat do svého vlivu státy, které buď aspirují na vstup do Evropské unie, jako je Srbsko, případně z toho, aby Rusko nezískalo do sféry vlivu některé stávající spojence, např. Maďarsko nebo Slovensko. Může se to Vladimiru Putinovi povést?

Je to jedna z poměrně reálných možností. Nejde ale pouze o rozhodnutí Moskvy. Nelze chápat situaci ve smyslu „že se Moskva rozhodne“. Případné rozhodnutí Maďarska, Slovenska nebo Srbska bude souviset s celkovým rozměrem politiky, ekonomické situace v celé Evropě a zcela nezávisle na Rusku s vnitropolitickou situací těchto zemí. Nikdy nepůjde pouze o ruské rozhodnutí. V Maďarsku už ale vidíme jasné indikátory, které mohou vést ke sblížení.